Červená řepa: složení, prospěšné vlastnosti a kontraindikace

Od 11. století se v Rusku pěstuje červená řepa. Různé její druhy se používají jako krmivo, pro výrobu cukru, na kulinářské recepty, v kosmetice, jako surovina pro léčebně-profylaktické prostředky. V Bělorusku a na Ukrajině se červená řepa nazývá „burjak“, protože při vaření může získat hnědou barvu. V Rusku se pak ujal zkomolený řecký název „sfekeli“ – červená řepa.

Čím se liší cukrová řepa od krmné

Předchůdcem všech druhů červené řepy je její divoká odrůda pocházející z oblastí na Dálném východě a v Indii. Nejoblíbenější druhy červené řepy – listová, stolní (používá se v kulinářství), krmná a cukrová.

Cukrová řepa je technická plodina, která se pěstuje pro další zpracování. Získává se z ní etanol – surovina pro líh, a také cukr. Jejím hlavním rozdílem od ostatních druhů je vysoký obsah sacharózy v plodech (až 20%), hořká nažloutlá slupka a pod ní jasně bílé plody. Tvar plodů je nejčastěji podlouhlý.

Krmná řepa se vyznačuje vysokým obsahem bílkovin, rostlinných vláken a vlákniny. Nejdůležitější vlastností tohoto druhu je zvýšení dojivosti. Skot ji s chutí konzumuje. Pokud cukrová řepa dosahuje nejčastěji malých rozměrů, maximálně 3 kg, krmné odrůdy mohou dorůst až 30 kg. Slupka a plod krmné řepy jsou výraznější než u cukrové. Plody mohou mít různý tvar, kulatý, oválný. Rostou často nad povrchem půdy.

Složení a kalorická hodnota

Ve 100 g běžné stolní červené řepy je obsaženo 43 kcal, 8,8 g sacharidů, 1,3 g bílkovin a 0,1 g tuků.

Vitaminy:

1. A (retinol) – nezbytný pro zdraví kostí, vlasů, kůže, zrakových orgánů. Podporuje imunitní systém.
2. B1 (thiamin) – podporuje činnost mozku, stimuluje paměť, koncentraci pozornosti, pozitivně ovlivňuje učení, náladu a chuť k jídlu.
3. B2 (riboflavin) – stimuluje tvorbu červených krvinek, přispívá ke zdraví nehtů, vlasů, kůže, pozitivně ovlivňuje endokrinní systém.
4. B5 (kyselina pantotenová) – stimuluje tvorbu hormonů nadledvin, pomáhá při léčbě artritidy, kolitidy, alergií a onemocnění kardiovaskulárního systému, posiluje imunitu.
5. B6 (pyridoxin) – podporuje vstřebávání tuků a bílkovin, zpomaluje procesy stárnutí, zmírňuje křeče, je přírodní močopudný prostředek.
6. B9 (kyselina listová) – je nezbytná pro tvorbu nových buněk v těle, proto je zvláště důležité, aby ji ženy v prvním trimestru těhotenství přijímaly v dostatečném množství. Dále B9 podporuje imunitní systém, pozitivně ovlivňuje zdraví srdce a krvetvorbu.
7. C (kyselina askorbová) – chrání organismus před bakteriemi a viry, stimuluje imunitu, napomáhá hojení ran, příznivě působí na cévy a srdce.
8. PP neboli B3 (niacin) – rozšiřuje cévy a přispívá ke zlepšení prokrvení všech orgánů, snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu.
9. U – má antihistaminové účinky, pomáhá bojovat proti projevům alergie.

Minerální látky:

1. Draslík – reguluje obsah vody v buňkách organismu, udržuje normální srdeční rytmus, podporuje činnost mozku.
2. Vápník – je nezbytný pro zdraví kostí a zubů, má protizánětlivé účinky, reguluje tvorbu hormonů a enzymů.
3. Hořčík – podporuje nervový systém, činnost svalů, jeho nedostatek může vést k onemocněním ledvin a žaludku, závratím, nespavosti, problémům se srdcem.
4. Zinek – je součástí procesu tvorby kostní tkáně, příznivě ovlivňuje stav vlasů, stimuluje duševní činnost, jeho dostatečné množství je prevencí cukrovky, epilepsie, artritidy a revmatismu.
5. Měď – je nezbytná pro zdraví trávicího systému, udržení zdraví vlasů a pokožky.
6. Mangan – reguluje tvorbu a vstřebávání glukózy, snižuje hladinu cukru v krvi, reguluje metabolismus tuků v těle, podporuje zdraví nervového systému a činnost mozku.
7. Železo – je důležité pro syntézu hormonů štítné žlázy, nezbytné pro tvorbu hemoglobinu, stimuluje vstřebávání vitaminů skupiny B.
8. Jód – přispívá k činnosti mozku, příznivě ovlivňuje stav cév, pomáhá vstřebávat přebytečný tuk, podporuje zdraví vlasů, nehtů, pokožky, je nezbytný pro činnost štítné žlázy.
9. Bór – je nezbytný pro činnost endokrinního systému, přispívá ke vstřebávání vápníku, hořčíku a fluoru.
10. Vanad – podílí se na procesech vstřebávání tuků a sacharidů, přispívá ke snížení hladiny „špatného“ cholesterolu, podporuje tvorbu buněk, které pohlcují choroboplodné zárodky.
11. Fosfor – podporuje zdraví kostí a zubů, zajišťuje výživu svalů.
12. Sodík – je nezbytný pro správnou činnost nervového a svalového systému, udržuje vodní a solnou rovnováhu v těle, má rozšiřující účinek na cévy.

Čím je červená řepa prospěšná

Obecná prospěšnost

Bohatý obsah vitamínů a stopových prvků činí červenou řepu prospěšnou pro všechny orgány a systémy těla. Zvláště důležité je ji konzumovat při onemocněních jater, problémech se střevy. Červená řepa se používá nejen jako sytý a chutný produkt nebo pro léčebně-preventivní účely. Používá se v kulinářství jako přírodní barvivo, v kosmetických účelech pro udržení zdraví a krásy. Je součástí léčivých prostředků lidového léčitelství, které se používají ve formě obkladů nebo kapek.

Pro ženy

Červená řepa je levným a účinným prostředkem, který pomáhá zhubnout a udržet dobrou fyzickou kondici. Reguluje metabolismus, díky čemuž se toxiny vylučují z těla a tuky se rychleji odbourávají.

Konzumace 1–2 sklenic řepné šťávy denně pomáhá během měsíce zlepšit pleť a stav pokožky, vyvážit mikroflóru v gastrointestinálním a reprodukčním systému.

Díky obsahu vitamínů a stopových prvků, které regulují tvorbu hormonů a krvetvornou činnost, konzumace červené řepy během kritických dnů pomůže zmírnit jejich průběh.

Pro muže

Draslík, vápník a vitamíny skupiny B stimulují činnost svalového systému, což je důležité pro muže zabývající se fyzickou prací nebo sportem s velkou zátěží.

Má se za to, že díky stimulaci kardiovaskulárního systému, rozšiřování cév a také pozitivnímu vlivu na CNS má červená řepa pozitivní vliv na libido a potenci.

Červená řepa stimuluje vylučování toxinů. Díky tomu je prospěšná mužům s alkoholovou nebo nikotinovou závislostí, a to jak při chronickém užívání škodlivých látek, tak v období odvykání, snižuje příznaky abstinenčního syndromu.

V těhotenství

Dostatečný obsah kyseliny listové v těle ženy je prevencí vrozených vad dítěte. Červená řepa bohatá na potřebný vitamín je doporučována těhotným ženám také proto, že pomáhá regulovat vodní rovnováhu a snižovat otoky. Dalším problémem, se kterým se ženy v očekávání dítěte setkávají, je zácpa. Červená řepa je přírodní projímadlo, které nemá prakticky žádné kontraindikace.

Jedním z podstatných omezení pro těhotné a kojící ženy je snížení příjmu syrové červené řepy a její šťávy. Syrové plody zpomalují vstřebávání vápníku v těle, který je potřebný pro matku i dítě. Vzhledem k tomu je vařená červená řepa v období očekávání dítěte a kojení výhodnější než syrová.

Při kojení

Červená řepa má pozitivní vliv na zdraví matky, protože čistí její organismus. Po porodu u žen často vzniká anémie, proto je červená řepa bohatá na železo důležitým prvkem stravy. Komplex vitamínů a stopových prvků pomáhá posílit organismus oslabený těhotenstvím.

Látky přecházející do mateřského mléka z červené řepy nemají negativní vliv na dítě, pokud matka nepřekračuje její množství. Některé matky uvádějí, že konzumace červené řepy pomáhá snižovat plynatost, omezovat koliky a předcházet zácpě. Nicméně se nedoporučuje konzumovat vařenou červenou řepu v prvních 2-3 měsících po porodu. Během adaptačního období může organismus kojence špatně reagovat na plod bohatý na mikroprvky.

Syrovou červenou řepu během kojení se nedoporučuje konzumovat, výjimku lze udělat pouze pro malá množství šťávy (200-300 ml denně). Zeleninu je třeba užívat opatrně, počínaje několika lžícemi denně. Je to nutné k ujištění, že se u dítěte neobjeví alergie. Poté lze do jídelníčku zařadit vařenou červenou řepu s rostlinným olejem, boršč z libového masa.

Pro děti

Červená řepa je pro děti prospěšná, protože:

1. Obsahuje velké množství vlákniny, která normalizuje trávení, a pektinové kyseliny, které mají projímavý účinek.
2. Je bohatá na vitamíny A, C, kyselinu listovou, hořčík, které jsou potřebné pro zdravý vývoj rostoucího organismu.
3. Přispívá k tvorbě červených krvinek, čímž předchází anémii.

Červenou řepu zavádějte do jídelníčku dítěte s velkou opatrností. Hromadí dusičnany, které často vedou k otravě, může způsobit alergii a průjem. Doporučený věk, kdy lze začít přidávat vařenou červenou řepu do dětského jídelníčku, se liší podle vývojových zvláštností, obvykle je to 8-12 měsíců. Dítě by již mělo být obeznámeno s jinou zeleninou (cuketa, brambory, mrkev). Je žádoucí nezavádět červenou řepu v období alergických reakcí nebo při jiných zdravotních problémech.

Šťávu z červené řepy lze zavádět až po prvním roce a na doporučení pediatra, protože obsahuje ovocné kyseliny, které dráždí orgány trávicí soustavy.

Dětem prvního roku života by se mělo podávat pyré z vařené červené řepy. Mělo by být smícháno s jinou zeleninou a objem řepy by neměl přesahovat 30%. Pokrmy z červené řepy se doporučuje podávat v první polovině dne, aby bylo možné zpozorovat případnou alergii nebo jiné nežádoucí projevy problémů s trávením plodu.

Dětem starším jednoho roku lze připravovat polévky s červenou řepou, saláty, nákypy, placky.

Při nachlazení malým dětem, kterým věk zakazuje mnoho prostředků na léčbu rýmy a boj proti virům, lze do nosu kapat vodný roztok z červené řepy (jeden díl šťávy na 3 díly vody). Je důležité mít na paměti, že tento prostředek nepomůže při rýmě způsobené alergií. Před použitím šťávy z červené řepy jako kapek je třeba se poradit s pediatrem a nepřekračovat koncentraci roztoku, aby nedošlo k poleptání nebo podráždění sliznic. Syrovou červenou řepu lze nabídnout dětem starším jednoho a půl roku.

Recepty na dětská jídla z červené řepy:

1. 5 kusů předem namočených sušených švestek se nakrájí nebo rozmixuje mixérem. Poté k nim přidáme polovinu vařené řepy nastrouhané na jemném struhadle. Salát lze dochutit rostlinným olejem nebo zakysanou smetanou. Tento salát by měl chutnat pro svou jemnou a nasládlou chuť.
2. Jedno jablko, jedna mrkev a polovina vařené řepy se nastrouhají na jemném struhadle a dochutí rostlinným olejem.
3. Řepové karbanátky: 200 g vařené řepy se rozmixuje v mlýnku na maso nebo v mixéru. Přidá se 20 g másla, žloutek a mouka pro vytvoření hutné hmoty (4–6 polévkových lžic). Výsledná směs se vaří asi 5 minut, poté se nechá vychladnout a tvarují se z ní karbanátky. Lze je obalit v mouce nebo strouhance a poté osmažit na oleji nebo připravit v páře.

Sůl a cukr do řepových pokrmů pro děti by se měly přidávat v minimálním množství, v souladu s doporučeními pediatra. Plody pro přípravu dětské stravy by se měly vybírat zralé, rovné, bez známek poškození škůdci nebo hniloby.

Může se jíst červená řepa při hubnutí

Řepa reguluje chuť k jídlu a stravovací návyky. Díky vysokému obsahu vlákniny a pektinu pomáhá její zařazení do jídelníčku rychleji dosáhnout pocitu sytosti a déle si ho udržet. Odstraňování toxinů z těla, močopudný a projímavý účinek činí plod důležitým prvkem mnoha diet. Kalorická hodnota plodu je přitom minimální – asi 43 kcal.

Pro hubnutí lze použít syrovou řepu. Nejpopulárnější pokrmy z ní jsou různé saláty:

1. 2 syrové řepy, 200 g brynzy, 2 stroužky česneku a 2 lžíce olivového oleje. Ingredience se nakrájí, dochutí olejem a bylinkami podle chuti (koriandr, petržel nebo jiné druhy). Sůl není třeba přidávat, protože brynza je obvykle dost slaná. Lze také použít sýr feta, ten je však o polovinu kaloričtější než brynza, a během snižování hmotnosti může být rozdíl v počtu kalorií podstatný.
2. Salát z čerstvé řepy, mrkve, citronové šťávy, olivového oleje a jarní cibulky je méně kalorický než salát s přídavkem měkkého sýra, ale také méně sytý.
3. Do salátů se syrovou řepou je přípustné přidávat vařené nebo jiné libové maso (kuřecí nebo krůtí filet, libové hovězí).

Během snižování hmotnosti může organismus reagovat na syrovou řepu obzvláště silně. Mohou se objevit nežádoucí vedlejší účinky: průjem, alergie, pokles krevního tlaku. Pokud se vyskytnou, je třeba se vyhnout pokrmům ze syrové kořenové zeleniny.

Vařená řepa méně často způsobuje problémy s trávicí nebo kardiovaskulární soustavou, přičemž si zachovává své nejdůležitější vlastnosti. Recept s vařenou řepou pro dietní stravování:

1. 3 vařené řepy, petržel, citronová šťáva, olivový olej se smíchají, přidá se sůl podle chuti.
2. Přidá se ocet, pepř, česnek nebo jiná koření a dochucovadla.
3. Aby byl salát sytější, posype se drcenými vlašskými ořechy.

Řepová dieta na týden (k tomu je nutné během dne pít vodu):

Pondělí

1. Snídaně: 150 g vařené červené řepy (bez zálivky nebo s citronovou šťávou) a sklenice vody.
2. Druhá snídaně: 100 g nízkotučného tvarohu, čaj.
3. Oběd: salát z čerstvé červené řepy s přídavkem ořechů nebo 50 g masa, 50 g chleba.
4. Svačina: jablko, čaj.
5. Večeře: sklenice kefíru, 200 g vařené ryby

Úterý

1. Snídaně: sklenice šťávy (1 díl šťávy z červené řepy, 1 díl vody, 1 díl mrkvové šťávy) s 20 g rostlinného oleje pro vstřebávání vitaminu A z mrkve.
2. Druhá snídaně: vařené vejce, čaj.
3. Oběd: salát z vařené červené řepy se sušenými švestkami, ochucený citronovou šťávou a kořením podle chuti, 50 g chleba.
4. Svačina: hruška, čaj.
5. Večeře: jablko pečené s medem (nejvýše 20 g).

Středa

1. Snídaně: 200 g nízkotučného jogurtu, čaj.
2. Druhá snídaně: 150 g chipsů z červené řepy, voda s citronem.
3. Oběd: 200 g nízkotučného masa s květákem (150 g).
4. Svačina: čaj se sušenkami Maria (100 g).
5. Večeře: salát z vařené červené řepy s bylinkami, ochucený rostlinným olejem (200 g).

Čtvrtek

1. Snídaně: vařená červená řepa nakrájená na plátky s dietními chlebíčky (celkem 200 g), čaj.
2. Druhá snídaně: banán, čaj.
3. Oběd: řízky z červené řepy (červená řepa, krupice pro konzistenci, 1 vejce, sůl, pepř) – 2 kusy, 50 g chleba.
4. Svačina: jablko, čaj.
5. Večeře: 200 g nízkotučného kefíru, 200 g pohankové kaše na vodě.

Pátek

1. Snídaně: 150 g rýže, sklenice vody s citronovou šťávou.
2. Druhá snídaně: chipsy z červené řepy (100 g), čaj.
3. Oběd: 200 g vařeného masa (kuře nebo krůta) s přílohou z vařené červené řepy.
4. Svačina: 100 g hroznů.
5. Večeře: sklenice nízkotučného kefíru, 50 g dietních chlebíčků.

Sobota

1. Snídaně: ovesná kaše vařená na vodě s přídavkem sušených meruněk, čaj.
2. Druhá snídaně: 150 g nízkotučného tvarohu.
3. Oběd: salát z čerstvé zeleniny (červená řepa, bílé zelí, mrkev, jarní cibulka, olivový olej) s 50 g chleba.
4. Svačina: hruška, čaj.
5. Večeře: 150 g vařeného masa (libové hovězí nebo kuře) s přílohou z vařené mrkve (100 g).

Neděle

1. Snídaně: sklenice čerstvě vymačkané šťávy (1 díl červené řepy, 1 díl vody, 1 díl jablka) a 50 g sušenek Maria.
2. Druhá snídaně: 150 g nízkotučného jogurtu.
3. Oběd: řízky z červené řepy (2 kusy), 50 g chleba, čaj.
4. Svačina: 30 g hořké čokolády, čaj.
5. Večeře: 150 g vařeného masa, 150 g vařené červené řepy.

Taková dieta nemusí vést k prudkému úbytku hmotnosti, ale posílí tělo, odstraní škodlivé látky, zlepší náladu a dodá omlazující efekt.

Prospěšnost a škodlivost vařené červené řepy

Po tepelném zpracování se vitamíny a stopové prvky v červené řepě zachovávají téměř úplně. Vařená červená řepa je tělem lépe vstřebávána než syrová. Proto je pro hubnutí, léčbu a prevenci různých zdravotních problémů výhodnější vybírat plody, které prošly tepelnou úpravou, včetně červené řepy pečené nebo dušené.

Vařenou červenou řepu je užitečné konzumovat při anémii, onemocněních souvisejících s nedostatkem jódu, pro zlepšení nálady a zmírnění příznaků deprese, normalizaci činnosti jater, žaludku a střev. V období exacerbace chronických onemocnění trávicího systému, při onemocněních spojených s nadbytkem jódu v těle, patologiích ledvin, cukrovce by se měla vařená řepa vyloučit z jídelníčku nebo její konzumace výrazně omezit.

Co je prospěšnější: syrová nebo vařená

Vařená a syrová řepa se složením příliš neliší: ve 100 g vařeného produktu je 50 kcal, v syrovém 43; bílkovin – 2 g ve vařeném, 1,6 v syrovém, sacharidů – 11 a 8 g. Tuky ve vařeném produktu nejsou, zatímco v syrovém je jich asi 0,2 g.

Výhody syrové řepy:

1. Obsah některých prospěšných látek se při tepelném zpracování mírně snižuje. Mimo jiné se snižuje množství vitamínu C.
2. Pozitivního účinku prospěšných látek je dosaženo rychleji než při konzumaci produktu zpracovaného při vysoké teplotě.
3. Vařená řepa má vyšší obsah cukru, proto se nedoporučuje osobám s cukrovkou.

Výhody vařené řepy:

1. Vitamíny skupiny B zesilují svůj účinek po pečení nebo vaření.
2. Při tepelném zpracování v plodu hynou možné škodlivé bakterie.

Prospěšné vlastnosti šťávy z červené řepy

Šťáva z cukrové řepy má řadu prospěšných vlastností: pozitivně ovlivňuje zdravotní stav při onemocněních štítné žlázy, odvádí toxiny, snižuje hladinu «škodlivého» cholesterolu, čímž předchází vzniku krevních sraženin a dalších cévních onemocnění. Také zvyšuje hladinu červených krvinek v krvi a přispívá ke snížení krevního tlaku. Anémie je další stav, při kterém může řepná šťáva zmírnit průběh nemoci a snížit projevy příznaků.

Jak připravit šťávu
Před přípravou šťávy je třeba plody umýt, osušit a oloupat. Lze použít odšťavňovač nebo mlýnek na maso. Po rozemletí řepy je třeba vzniklou hmotu přefiltrovat a vzniklou šťávu skladovat v lednici. Její prospěšné vlastnosti se uchovávají po dobu 24 hodin.

Často se řepná šťáva míchá s jinou, protože její chuť je poměrně ostrá. Na rozdíl od jiných čerstvě vymačkaných šťáv, které se konzumují ihned po přípravě, je třeba řepnou šťávu předem nechat odpočinout na chladném místě asi dvě hodiny. Během této doby se z ní odstraní těkavé látky, které jí dodávají nepříjemnou pachuť.

Při užívání pro léčebně-preventivní účely se řepná šťáva zavádí postupně, počínaje 1/5 celkového objemu. Například při onkologických onemocněních se doporučuje kombinovat řepu a mrkev, při patologiích jater a ledvin se místo mrkve používají jablka. Postupně během 5 dnů může obsah řepné šťávy dosáhnout až 4/5 objemu. Délka užívání takové směsi by neměla být kratší než 10 dnů.

Prospěšnost kvasu z červené řepy

Kromě široké škály prospěšných vlastností červené řepy se kvas během fermentace obohacuje o bakterie, které brání rozvoji škodlivých mikroorganismů. Tím se zesiluje příznivý účinek konzumace červené řepy.

Kvas z červené řepy pomáhá čistit tělo od odpadních látek a toxinů, normalizuje činnost střev. Při hypertenzi přispívá ke snížení krevního tlaku a ke snížení frekvence záchvatů. Lze jej užívat při hubnutí, pro posílení vlasů a nehtů, pro zlepšení pleti obličeje. Kontraindikacemi k jeho užívání jsou diabetes mellitus, ledvinové kameny, dna, alergie a akutní stavy při patologiích trávicí soustavy.

Kvas z červené řepy lze pít čistý nebo jej přidávat do okrošky či studených polévek.

Jednoduchý recept na kvas k přípravě doma: jedna červená řepa, oloupaná, nakrájená na kostičky, se zalije dvěma litry převařené vody. Do roztoku se vloží 100 g černého chleba, nádoba se přikryje volně, aby k produktu mohl proudit vzduch, a nechá se odstát 3–7 dní. Během této doby je třeba odstraňovat pěnu, která se tvoří na povrchu nádoby s kvasem, a zabránit zvýšení teploty v místě, kde se polotovar nachází. Pokud je v příliš teplé místnosti (s teplotou od +22 stupňů Celsia), mohou se v kvasu začít vyvíjet patogenní bakterie. Poté se kvas přecedí, pevně uzavře víčkem a nechá se ještě dva dny odstát. Poté je připraven k pití. Kvas lze skladovat asi měsíc.

Je nať z červené řepy prospěšná

Nať obsahuje stejné vitamíny a minerály jako plod, přičemž některé látky jsou v listech dokonce ve vyšší koncentraci než v kořeni. Vitamin P v nati zvyšuje pružnost cév, zabraňuje trombům, vnitřnímu krvácení, skleróze. Vitamin U přispívá ke zlepšení stavu při gastritidě, žaludečních a střevních vředech a je také látkou, kterou mnozí spojují se zpomalením procesů stárnutí. Díky obsahu betainu v nati se z těla odvádí „špatný“ cholesterol. Jód, fosfor a kobalt pomáhají zlepšit koncentraci a paměť.

Při hubnutí lze konzumovat saláty s čerstvými listy červené řepy, což podpoří vstřebávání prospěšných látek a urychlení metabolických procesů.

Listy červené řepy používané na obklady působí protizánětlivě a tiší bolest.

Před konzumací nati by se měla na několik minut namočit do horké vody. To pomůže změkčit její chuť a snížit hořkost. V kuchyni se používá do polévek, nakládá se, solí, suší, přidává se do náplní koláčů, připravují se z ní saláty.

Červená řepa v medicíně

Látky obsažené v červené řepě z ní činí důležitý prvek léčebně preventivních schémat při různých onemocněních. Ve všech případech byste se před použitím kořenové zeleniny jako léčivého prostředku měli poradit s lékařem. Před zahájením léčebné kúry byste se také měli ujistit, že nemáte alergii nebo jiné nežádoucí reakce. Většina akutních stavů při chorobách různých systémů těla je kontraindikací pro léčbu červenou řepou.

Při cukrovce

Okopanina má vysoký glykemický index a koncentraci sacharidů. V souvislosti s tím je třeba při cukrovce konzumovat červenou řepu s velkou opatrností, aby se zabránilo zvýšení hladiny cukru v krvi.

Obsah cukrů v syrové červené řepě je 2krát nižší než ve vařené, navíc bez ohledu na způsob zpracování je index glykemické zátěže nízký. Proto je u diabetu 1. a 2. typu u osob s trávicími problémy přípustné zařadit kořenovou zeleninu do jídelníčku. Kromě toho příznivě působí na cévy a srdce. Při cukrovce trpí orgány kardiovaskulárního systému, proto je konzumace červené řepy užitečná jako prevence vzniku krevních sraženin a skleróz.

Při cukrovce je důležité udržovat normální váhu a hubnout při nadbytečných kilogramech. Kořenová zelenina napomáhá vstřebávání tuků a zrychluje metabolismus, a je tak prospěšná pro prevenci problémů způsobených nadměrným zatížením orgánů v důsledku nadváhy.

Důležité: glykemický index vařené červené řepy je 65 jednotek, syrové – 30.

Při pankreatitidě

Pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní, při kterém její enzymy poškozují ji samotnou. Základní pravidla stravování při této nemoci jsou omezení množství bílkovin, tuků, cukru, potravin podporujících plynatost a soli. V akutní fázi onemocnění se nedoporučuje konzumovat červenou řepu v žádné formě. Při chronickém průběhu nemoci a jako prevence je pravidelné užívání červené řepy v malém množství prospěšné: čistí střevní stěny, působí jako přírodní močopudný a projímavý prostředek. Přitom je přípustné zařazovat do jídelníčku pouze plody, které prošly tepelnou úpravou, syrová červená řepa je zakázána. Je důležité správně kombinovat vařenou červenou řepu s jinými potravinami: neochucovat saláty tučnou zakysanou smetanou, nepřidávat do jídel česnek a další složky, které dráždí sliznice trávicího systému.

Červenou řepnou šťávu lze konzumovat, zavádějte ji postupně, počínaje malými dávkami, ale ne častěji než jednou týdně. Po přípravě by měla odstát po dobu 3 hodin, je vhodné ji naředit dýňovou nebo jinou šťávou.

Při gastritidě

Červená řepa napomáhá trávení a vstřebávání potravy, snižuje zánětlivé procesy, pomáhá hojit sliznici, zabraňuje zácpě a podporuje imunitu. Ve fázi chronického průběhu nemoci je tedy konzumace červené řepy v malém množství při gastritidě povolena. V období exacerbace onemocnění je lepší se konzumaci této zeleniny vyhnout.

Nadměrná konzumace (více než 100–200 g denně) může vést ke zhoršení onemocnění, protože tato kořenová zelenina zvyšuje kyselost v žaludku. Proto je důležité nepřekračovat množství červené řepy povolené ošetřujícím lékařem a konzumovat ji ve vařené nebo pečené formě. Při onemocnění s nízkou kyselostí žaludečních šťáv lékaři doporučují zařadit červenou řepu do jídelníčku pacientů s gastritidou, protože pomáhá zvýšit produkci žaludeční šťávy.

Pro střeva

Pektin, kterým je červená řepa bohatá, ničí hnilobné bakterie a pomáhá odstraňovat toxiny z těla. Organické kyseliny obsažené v kořenové zelenině stimulují tvorbu žaludečních šťáv a peristaltiku střev. Vláknina pomáhá bojovat proti patogenním bakteriím v trávicím systému.

Během léčebně-preventivního užívání kořenové zeleniny se doporučuje vyvarovat se konzumace tučných, sladkých a smažených jídel, což by mohlo snížit příznivý účinek procedur.

Je třeba se vyhnout konzumaci červené řepy v období exacerbace vředových onemocnění střev, protože by to mohlo zhoršit stav, způsobit bolesti a průjem.

Při zácpě

Vláknina obsažená v řepě stimuluje střevní svalstvo a vyživuje jeho bakterie, což přispívá k obnově peristaltiky. Pokud jsou příčinou zácpy problémy s játry, doporučuje se konzumovat řepnou šťávu nebo kořenovou zeleninu v syrovém stavu. Betain obsažený v řepě je zvláště účinný bez tepelného zpracování. Pokud má pacient se zácpou souběžná onemocnění trávicího traktu, doporučuje se konzumace tepelně upravené zeleniny.

Je třeba pamatovat na dodržování přiměřeného dávkování při léčebně-preventivním užívání řepy. Nadměrná nebo příliš častá konzumace může způsobit průjem.

Při dně

Červenou řepu při dně je třeba konzumovat s velkou opatrností. Obsahuje kyselinu šťavelovou, která se podílí na procesech vylučování solí z těla. Při poruše funkce močového a pohlavního systému je vylučování solí ztíženo, hromadí se v kloubech a mohou vyvolat záchvat dny – zánětu doprovázeného bolestí.

Pacienti s dnou mohou konzumovat červenou řepu pouze vařenou, maximálně 150 g denně. Také je povoleno pít kvas nebo zředěnou řepnou šťávu, ale ne více než jednu sklenici denně. Díky močopudnému účinku se z těla vylučují soli. Bór posiluje klouby, betain snižuje záněty a otoky kloubů.

Při kolitidě

Při zánětu střevních stěn se nedoporučuje konzumovat syrovou zeleninu, včetně červené řepy, protože stimuluje činnost orgánu. Nadměrná zátěž při exacerbaci onemocnění může způsobit bolest a průjem. V chronickém stadiu nebo v období remise je povolena konzumace vařené červené řepy. Je třeba ji začít přidávat do jídelníčku opatrně a postupně zvyšovat až na 100–200 g denně. Vařená kořenová zelenina pomáhá obnovovat metabolické procesy v těle, příznivě ovlivňuje sliznice trávicího traktu a přispívá k prevenci záchvatů kolitidy.

Pro játra

Betain obsažený v kořenové zelenině pozitivně ovlivňuje játra. Tato látka podporuje funkci orgánu, stimuluje procesy vstřebávání bílkovinné stravy a zabraňuje ztučnění jater. Červená řepa pomáhá urychlit tok žluči díky obsahu flavonoidů. Hlavní funkce jater, filtrace krve, je tak prováděna efektivněji.

Při hemoroidech

Konzumace této kořenové zeleniny pomáhá učinit proces defekace pravidelným, což je klíčovým faktorem prevence a léčby hemoroidů. Obklady s červenou řepou pomáhají při akutním zánětu.

Při cholecystitidě

Při tomto onemocnění dochází k zánětu stěn žlučníku, který vede k poruše odtoku žluči, ztěžuje vstřebávání tuků a ovlivňuje stolici. Během prvního dne akutního záchvatu je povolen pouze pití teplé vody nebo slabého čaje s bílými suchary. Po zmírnění příznaků exacerbace se do stravy zavádějí omezení: zakázána jsou tučná jídla, nadměrné porce, alkohol a potraviny, které dráždí orgány trávicí soustavy. Mezi takové potraviny patří mimo jiné syrová červená řepa, která působí na organismus poměrně intenzivně.

Vařená, pečená červená řepa a její šťáva jsou součástí diety při cholecystitidě, protože snižují četnost záchvatů a přispívají k normalizaci metabolických procesů v organismu. K prevenci exacerbace a podpoře léčby stačí denně konzumovat přibližně 100 g výrobků z červené řepy.

Při anémii

Železo a hořčík obsažené v červené řepě z ní činí důležitou součást komplexní terapie anémie. Pravidelná konzumace červené řepy pomáhá zlepšit krevní obraz, zvýšit hemoglobin a koncentraci červených krvinek, normalizovat srážlivost (snižuje viskozitu) a čistit cévy.

Recepty lidové medicíny na bázi červené řepy

Červená řepa je užitečná při léčbě a prevenci onemocnění krku, nosu a horních cest dýchacích:

1. Při angíně se med smíchá s červenou řepou v poměru 1:2 a užívá se nalačno 2–3krát denně. To přispívá ke zmírnění bolesti v krku, účinné látky bojují proti původcům onemocnění a mohou zkrátit dobu jeho trvání.
2. Šťáva z červené řepy se kape do nosu při rýmě k boji proti virům a bakteriím. Pro proceduru se čerstvě vymačkaná šťáva nechá 4 hodiny v lednici, poté se zahřeje na příjemnou teplotu, zředí se vodou v poměru 1 díl šťávy na 3 díly vody. Přípravek se používá 3–4krát denně po 3–5 kapkách po dobu nejméně 5 dnů. U dětí mladších tří let se dávka snižuje na 1 kapku. Šťáva z červené řepy připravená výše uvedeným způsobem se také používá k léčbě bolesti uší.
3. Při anémii, nízkém hemoglobinu a dalších problémech oběhové soustavy lze absolvovat preventivní kúru užívání šťávy z červené řepy: červenou řepu, ředkev a mrkev ve stejném poměru se zpracují v odšťavňovači nebo mlýnku na maso. Směs se užívá 15 minut před jídlem po 2 polévkových lžících. Pro dosažení stabilního výsledku a zvýšení hemoglobinu by se kúra měla provádět nejméně jeden měsíc.
4. Všechny prospěšné vlastnosti červené řepy pro zdraví mužského močopohlavního systému lze získat ve formě čerstvě vymačkané šťávy. Šťáva z mrkve, červené řepy, okurky a sladké papriky se smíchá ve stejném poměru a užívá se půl sklenice třikrát denně po dobu jednoho měsíce. V případě potřeby lze kúru opakovat po desetidenní přestávce.
5. Nať červené řepy se používá jako lokální prostředek proti bolesti a zánětu. Při kožních onemocněních, včetně lišejů, ekzému a dermatitidy, lze použít obklady z vařených listů červené řepy, rozdrcených a smíchaných s medem v poměru 1:1. Je důležité aplikovat tento prostředek pouze na zhojená místa, nikoli na otevřené rány s výtokem.
6. Při mastitidě se rozdrcené listy přikládají na zatvrdlá místa těla na půl hodiny. Procedura se opakuje denně v rámci komplexní terapie.
7. Při bolesti hlavy se rozdrcené listy zabalené do gázy přikládají na spánky nebo čelo na 15–20 minut.
8. Mozoly nebo praskliny na nohou se potírají šťávou z natě. Nohy se pak zabalí obinadlem a nechají se přes noc.

Červená řepa v kosmetice

Červená řepa je běžnou ingrediencí pleťových masek a přípravků na vlasy. K výrobě kosmetických prostředků se používá jak nať, tak kořenová zelenina.

Pro pleť

Ke snížení mastného lesku, zlepšení pleti, hydrataci a osvěžení pokožky se používají masky z vařené červené řepy. K jejich výrobě se plody uvaří, oloupou, nastrouhají na jemném struhadle a odstraní se přebytečná šťáva. Doba působení by neměla přesáhnout 20 minut; po proceduře je třeba pokožku očistit od masky a nanést hydratační krém. Různé doplňkové složky pomohou dosáhnout požadovaného účinku při různých problémech:

1. Pro dosažení rovnoměrného matného odstínu pleti se do nastrouhané červené řepy přidá jedna čajová lžička kafrového lihu. Tato maska se používá po dobu dvou týdnů obden.
2. Pro hydrataci pokožky se ke 200 g nastrouhané vařené červené řepy přidá 100 ml mléka, 100 ml tinktury z třezalky a 2 čajové lžičky šťávy z aloe.

Omývání obličeje odvarem z červené řepy s přídavkem 5% jablečného octa (1 čajová lžička na 2 sklenice odvaru) pomůže snížit výsev pupínků na pleti.

Pleťová maska z rozdrcených nasekaných listů červené řepy pomáhá zmírnit podráždění, odstranit pupínky a urychlit hojení poškození.

Pro vlasy

Barvení šťávou z červené řepy je způsob, jak dodat vlasům zdravý lesk, posílit je a snížit zánět pokožky hlavy. Tento způsob je vhodný pro ty, kteří mají alergii na chemická barviva, a také pro osoby, kterým je používání nepřírodních prostředků kontraindikováno, například pro těhotné a kojící ženy.

1. K přípravě barviva je potřeba sklenice šťávy z červené řepy, půl balíčku práškové henny a 3 polévkové lžíce citrónové šťávy. Směs se nanese na kořínky, poté na celou délku vlasů a nechá se působit 15–30 minut. Pokud je potřeba tmavší odstín, lze do směsi přidat basmu.
2. Přidání mrkvové šťávy nebo kokosového oleje přispěje ke zlepšení stavu vlasů a dodá jim sílu.
3. Ženy se světlými vlasy by měly mít na paměti, že toto barvení dodává kadeřím červený odstín. Tento kosmetický postup častěji používají hnědovlasé a tmavovlasé ženy.
4. Stejně jako všechna přírodní barviva má šťáva z červené řepy v kombinaci s hennou viditelný účinek po dobu nejvýše dvou týdnů. Poté je třeba postup opakovat.

Maska z nastrouhané vařené červené řepy nanesená na kořínky vlasů pomáhá v boji proti lupům. Pro dosažení stabilního pozitivního výsledku je třeba postup opakovat 2–3krát týdně po dobu jednoho měsíce.

Škodlivost a kontraindikace

Existuje řada onemocnění, u kterých je třeba omezit konzumaci červené řepy:

1. Při hypotenzi a sklonu k nízkému tlaku může kořenová zelenina vyvolat silný pokles tlaku.
2. Při močových kamenech a dně může červená řepa zhoršit stav, ztížit vylučování solí z těla a vyvolat zánět v kloubech.
3. Během exacerbace onemocnění trávicího traktu je třeba se vyhnout konzumaci syrové červené řepy, vařenou řepu a její šťávu lze konzumovat s velkou opatrností.
4. Při cukrovce je vhodné omezit denní množství kořenové zeleniny na 100–200 g kvůli vysokému obsahu cukru.
5. Při použití červené řepy pro projímavý účinek je třeba pamatovat na možné předávkování a s ním spojený průjem.
6. Červená řepa může vyvolat alergickou reakci, před jejím užíváním pro léčebné a preventivní účely je třeba provést test citlivosti.

Sběr a skladování červené řepy

Kořenová zelenina vyčnívá nad povrch země, proto je třeba sklizeň červené řepy naplánovat na období před prvními mrazy, aby nedošlo k poškození plodů. Některé odrůdy dozrávají v červenci, ale nejčastěji je doba sklizně v srpnu nebo na začátku září. Hlavním znakem připravenosti plodů ke sklizni jsou suché a zažloutlé listy. Velikost kořenové zeleniny by měla být asi 10 cm v průměru.

Při sklizni se červená řepa podkopává a opatrně vyjme ze země. Poté se setřese zbytek zeminy a odříznou se listy. Zbytek natě by neměl být delší než 2 cm. Poté, co řezné rány zatvrdnou a plody oschnou od přebytečné vlhkosti, lze červenou řepu uložit ke skladování.

Plody bez škrábanců a prasklin mohou být skladovány až 8 měsíců. Vlhkost v místnosti by neměla překročit 85 %, teplota kolem +3 stupňů Celsia. Plody lze skladovat v sáčcích zasypaných pilinami. Další možností jsou bedny prosypané rašelinou nebo pískem. Sousedství červené řepy s bramborami příznivě ovlivňuje stav obou druhů zeleniny, déle si zachovávají své vlastnosti.

Lze ji zmrazit

Červenou řepu lze zmrazit syrovou i vařenou. Nejpohodlnější způsob je uvařit plody, rozmixovat nebo nakrájet na požadovanou velikost (nastrouhat nebo nakrájet), rozdělit do nádob nebo sáčků po porcích a uložit do mrazáku. Opětovné zmrazení po rozmrazení se nedoporučuje. Vařená červená řepa se uchovává v lednici při teplotě 0 až +6 stupňů nejdéle dva dny, v zmrazeném stavu při teplotě kolem -18 stupňů ji lze skladovat až jeden rok.

Co lze připravit z červené řepy: recepty

Různorodé pokrmy z červené řepy se používají v kuchyni mnoha národů světa a Ruska. Nejčastěji se z ní připravují saláty a polévky, existuje však mnoho dalších jednoduchých způsobů přípravy, které pomohou ozdravit organismus a vnést rozmanitost do běžného jídelníčku.

Salát

Pro saláty se používá syrová nebo vařená červená řepa.

1. Čerstvá červená řepa se výborně hodí k nastrouhanému jablku, mrkvi, ředkvičce a další zelenině. Pro výživnější salát do něj můžete přidat ořechy, rozinky, sušené švestky, měkký sýr nebo libové maso. Takové saláty je nejlepší ochutit rostlinným olejem nebo zakysanou smetanou.
2. Vařená červená řepa může být samostatným jídlem – stačí ji nastrouhat, přidat sůl a olivový olej. Přidáním jarní cibulky, petržele, koriandru bude pokrm aromatičtější. Ořechy, maso, sušené švestky nebo česnek dodají salátům pikantnost, sladkost nebo jiné chutě.

Aby sytá barva řepy neobarvila šťávou ostatní složky salátu, před přidáním k ostatním ingrediencím ji smíchejte s rostlinným olejem.

Kaviár

Pro přípravu řepného kaviáru se vařená řepa nastrouhá, smíchá se solí, česnekem, pepřem a dusí se na mírném ohni po dobu půl hodiny. Kaviár je možné připravit i ze syrové kořenové zeleniny s přidáním různých druhů zeleniny.

Například můžete smíchat syrovou nastrouhanou červenou řepu s mrkví a rajčaty, která jsou propasírovaná mlýnkem na maso, ve stejném poměru. Poté přidejte tři lžíce drobně nakrájené cibule. Zeleninu promíchejte, přidejte sůl, pepř, petržel a duste na mírném ohni dvě hodiny. Několik minut před koncem vaření přidejte cukr a ocet. Poté je kaviár hotový k přímé konzumaci nebo ke konzervaci.

Kotlety

Na přípravu originálních zeleninových řízků budete potřebovat 300 g nastrouhané vařené červené řepy. Přidá se 50 g másla, jedno vejce a krupice pro konzistenci, dále sůl a pepř podle chuti. Kotlety z výsledné směsi se obalí ve strouhance nebo mouce a dusí se 40 minut. K řepě můžete přidat nastrouhanou vařenou mrkev.

Pkhali

Na přípravu budete potřebovat tyto ingredience: jednu vařenou červenou řepu, 2 stroužky česneku, 200 g vlašských ořechů, koriandr, petržel, jarní cibulku, 5% červený ocet. Ořechy se rozmixují v mixéru s bylinkami. Poté se k nim přidá na kousky nakrájená vařená červená řepa a vše se zpracuje na středně zrnitou směs. Do vzniklé hmoty se přidá ocet, prolisovaný česnek, sůl a další koření podle chuti. Po promíchání se tvarují kuličky a podávají se na stůl.

Pyré

Pomocí mixéru se rozmixuje vařená červená řepa (3 kusy) smíchaná s olivovým olejem, 2 stroužky česneku, solí a půl sklenicí odtučněného jogurtu. Vzniklá směs se zahřívá, aniž by se přivedla k varu, a dusí se 5–10 minut.

Carpaccio

Prvním krokem je příprava marinády. Smíchejte půl šálku olivového oleje, 2 lžíce balzamikového octa a 2 lžíce medu. Poté uvařenou červenou řepu nakrájejte na tenké plátky a marinujte ji alespoň dvě hodiny. Poté připravte krém: smíchejte mascarpone nebo jiný měkký nesolený sýr (200 g), 100 g zakysané smetany, 10 g citrusové kůry a 5 g koriandru. Plátky řepy položte na talíř, posypte bylinkami (rukoulou nebo jinou dle chuti), navrch položte krém, posypte piniovými oříšky a najemno nakrájenou jarní cibulkou.

Kvas

K přípravě tradičního ruského nápoje budete potřebovat:

• 100 g cukru
• tři litry vody;
• sůl – podle chuti;
• 1,5 kg stolní červené řepy.

Syrovou řepu omyjte, oloupejte a nakrájejte na kousky. Poté ji vložte do teplé vody, zasypejte cukrem a solí a nechte týden na teplém místě. Po 6–8 dnech bude kvas hotový.

Při přípravě kvasu s přidaným cukrem dochází k dodatečné stimulaci fermentačních procesů, v důsledku čehož se v nápoji vytváří ethylalkohol. Je třeba to mít na paměti při konzumaci kvasu před řízením vozidla a prováděním prací vyžadujících soustředění.

Sůl v kvasu dodává nápoji další chuťový tón a také plní roli konzervantu, který zabraňuje rozvoji bakterií během kvašení. Rovněž pomáhá extrahovat přírodní cukry z červené řepy. Proto je kvas připravený bez přidaného cukru také docela sladký.

Pro urychlení kvašení můžete do vody přidat syrovátku z kyselého mléka nebo černý chléb. Lze také použít rozinky, sušené meruňky, sušený zázvor a další ingredience pro obohacení chuti a vůně.

Boršč

Existuje mnoho variant přípravy boršče, liší se podle regionu, chuti hospodyně a dostupných surovin. Jednoduchý a rychlý recept:

1. Z masového vývaru odstraňte maso, bobkový list a další koření. Do vývaru přidejte 3 na kostičky nakrájené brambory, 200 g nastrouhaného zelí a vařte je asi 10 minut.
2. Mrkev (1 ks) a cibuli (1 ks) nakrájejte nadrobno a opékejte na pánvi po dobu 5–10 minut. Poté k základu přidejte 1 červenou řepu nastrouhanou na středním struhadle, rajčatový protlak (3 polévkové lžíce) nebo 2 rajčata namletá na masovém mlýnku. Směs duste asi 10 minut.
3. Základ, brambory se zelím a předem uvařené nakrájené maso smíchejte, přidejte čerstvé bylinky, sůl, pepř podle chuti a vařte 10 minut. Poté boršč nechte jednu až dvě hodiny odstát a poté podávejte ke stolu.

Omáčka

V malém kastrůlku rozehřejte půl šálku bílého suchého vína, poté k němu přidejte 1 na kostičky nakrájenou vařenou červenou řepu, poté přilijte 150 g masového vývaru. Po 15 minutách do směsi přidejte sůl a pepř. Poté omáčku zchlaďte a mixérem zpracujte do hladka. Před dokončením přidejte 1 polévkovou lžíci zakysané smetany, můžete přidat cukr nebo jiné koření podle chuti.

Chipsy z červené řepy

Chipsy z plátků řepy jsou sytou a zdravou svačinkou nebo originálním předkrmem. Na jejich přípravu budete potřebovat 2–3 plody a koření podle chuti. Řepu nakrájejte na tenké plátky, rozložte na plech a vložte do trouby vyhřáté na 200 stupňů na 15–20 minut. Po dokončení sušení můžete chipsy posypat solí, sezamem, pepřem nebo jiným kořením. Pro dodání vůně je můžete před podáváním zakápnout olivovým olejem.

Jak naložit

Nakládaná řepa připravená na zimu se může hodit do polévek, salátů nebo jako příloha k teplým pokrmům. Na přípravu do sklenice o objemu 1,5 litru budete potřebovat:

• řepa – 1 kg;
• 6% ocet – 3 lžíce;
• voda – 1,5 litru;
• cukr – 150 g;
• sůl – 30 g;
• nové koření – 5 kuliček;
• hřebíček – 5 kusů.

Řepu je třeba uvařit, poté nakrájet na dlouhé proužky nebo nastrouhat na hrubém struhadle. Na přípravu nálevu svařte cukr, sůl, pepř a hřebíček po dobu 5 minut. Nádobu na zavařování umyjte a sterilizujte. Poté do ní vložte řepu, nálev a ocet. Nádobu s řepou přikryjte poklicí a sterilujte 10 minut. Ihned poté sklenice hermeticky uzavřete a nechte v tmavém chladném místě.

Jak uvařit

K vaření se nejlépe hodí plody o průměru nejvýše 10 cm, s tenkou slupkou a bez vnějších poškození. Před vařením je třeba řepu důkladně omýt, odstřihnout ocásek a listy.

1. Na sporáku se řepa vaří asi dvě hodiny na mírném ohni. Důležité je, aby voda zcela pokrývala plody. Vodu nesolte, zelenina by ztvrdla. Pro zachování jasně červené barvy můžete přidat 1–2 g kyseliny citronové nebo půl lžíce citronové šťávy na litr vody.
2. Pro urychlení procesu můžete do vody přidat 3 lžíce rostlinného oleje a vařit řepu na rychlém ohni asi 40 minut. Poté je třeba umístit řepu pod tekoucí studenou vodu na dalších 20 minut. Teplotní šok přispívá k změknutí plodu.
3. V multivarku můžete řepu vařit v režimu „v páře" umístěním na mřížku, nebo v režimu „dušení". Doba vaření závisí na modelu spotřebiče a obvykle je asi hodina. Lze také použít režim „pečení". Za tím účelem řepu zabalte do alobalu potřeného rostlinným olejem, vložte do nádoby multivarku a nechte hodinu.

Jak upéct

Pečení je vhodný způsob pro případy, kdy je potřeba připravit velké množství řepy, například na několik salátů. Je třeba předehřát troubu na 180–200 stupňů. Řepu omyjte, odstraňte přebytečnou vlhkost. Poté každý plod zabalte do alobalu potřeného rostlinným olejem. Řepu pečte asi hodinu.

Může se jíst syrová červená řepa každý den

Při neexistenci kontraindikací a při dodržení rozumného dávkování je možné jíst saláty a předkrmy ze syrové řepy denně. Za bezpečnou normu se považuje asi 200 g denně, avšak při výskytu nežádoucích reakcí je třeba snížit objem porce syrové řepy nebo ji konzumovat méně často, střídavě s vařeným produktem nebo šťávou.

Lze je jíst večer a na lačno?

Konzumace kořenové zeleniny před jídlem podporuje metabolismus, lepší vstřebávání vitamínů a minerálů a zlepšuje chuť k jídlu. Použití červené řepy pro léčebné a preventivní účely se vždy provádí na lačno.

Červená řepa před spaním pomáhá trávit jídlo snědené během dne a spalovat tuk. Salát z vařené kořenové zeleniny s olivovým olejem, snědený k večeři, poskytne pocit sytosti, podpoří činnost trávicího traktu a očistí tělo od toxinů.

Může se dávat zvířatům červená řepa

Krmná řepa je výživným a prospěšným produktem pro skot. Ostatním domácím zvířatům lze také nabídnout kořenovou zeleninu bohatou na vitamíny, avšak je třeba dbát opatrnosti.

1. Psům lze nabídnout malé množství syrové nebo vařené červené řepy několikrát týdně. Je však třeba mít na paměti, že u domácích mazlíčků často vyvolává alergie, proto je třeba začít s minimálním množstvím. U psů se světlou srstí může také způsobit změnu barvy, dodá jim načervenalý odstín.
2. Kočkám lze nabídnout vařenou červenou řepu nebo šťávu z červené řepy jako prevenci močových kamenů nebo zažívacích potíží. Červená řepa je často součástí hotových krmiv pro kočky.
3. Křečci často trpí průjmem a alergiemi i při minimálním množství snědené červené řepy. Je lepší je kořenovou zeleninou nepodávat, nebo to dělat jen zřídka.
4. Morčata mohou dostávat syrovou, vařenou nebo sušenou červenou řepu. Ta jejich tělo zásobuje vitamíny a je prevencí mnoha nemocí.
5. Králíkům je vhodné nabízet krmnou řepu, ale zavádět ji do jídelníčku postupně, počínaje 25 g denně. Je prospěšná pro jejich zdraví a růst, ale může také vyvolat alergii a průjem.
6. Andulky s radostí jedí syrovou červenou řepu. Je velmi prospěšná pro jejich zdraví a měla by být součástí jejich pravidelné stravy.
7. Slepice by také měly dostávat přídavek ve formě nakrájené syrové nebo vařené červené řepy do své stravy. Množství kořenové zeleniny by však mělo být omezeno, aby se předešlo zažívacím problémům.

Proč se po červené řepě barví moč do červena

Červená řepa obsahuje betakyany, což jsou přírodní barviva. V závislosti na množství snědené plodiny a koncentraci barviva v ní může moč získat odstín od růžové po červenou. Betakyan je považován za neškodný pro zdraví a je široce používán v potravinářském průmyslu.

Čím více tekutin člověk během dne vypije, tím nižší je koncentrace barviva v buňkách těla a tím méně sytá je barva moči. Důležitá je také odrůda červené řepy, některé odrůdy obsahují minimální množství barviva. Rovněž jsou důležité podmínky skladování. Betakyan se rozkládá působením slunečního záření. Červená řepa skladovaná venku barví méně než ta skladovaná ve tmě. Pečená nebo dušená červená řepa barví moč silněji než vařená, protože většina barviva přechází do vývaru.

Zvýšená kyselost žaludku brání rozkladu barvícího pigmentu. Pokud konzumujete červenou řepu na lačno, barva moči se nezmění. Pokud kombinujete kořenovou zeleninu s citronovou šťávou, cibulí nebo jinými potravinami s vysokým obsahem kyselin, koncentrace pigmentu v moči bude vysoká a její barva bude výrazná.

Zajímavá fakta o červené řepě

1. Ve starém Římě konzumovali nať červené řepy namočenou v octu nebo víně. Zmínky o tom, že kořenová zelenina je vhodná k jídlu, se objevily mnohem později než informace o nakládané nati.
2. Ve starém Římě obětovali červenou řepu společně s několika dalšími druhy zeleniny bohu Apollónovi. Tuto plodinu považovali za přinášející sílu a mládí.
3. Listová řepa začíná získávat na popularitě v Rusku jak mezi zahrádkáři, tak mezi kuchaři. Její zvláštností je, že nemá kořenovou bulvu, která je pro rostlinu jejího druhu obvyklá. K jídlu se používají pouze listy. Rostlina se vyznačuje výraznou natí, někdy se pěstuje pro okrasné účely.

Fotografie červené řepy