Černá ředkev: prospěšné vlastnosti a kontraindikace

Dnes ředkev patří mezi trochu opomíjené potraviny. A přitom zcela nezaslouženě, protože obsahuje mnoho vitaminů a minerálů. Přitom má velmi málo kalorií.

Čím se liší černá ředkev od zelené

Z botanického hlediska patří každá ředkev do čeledi brukvovitých. Černá i zelená jsou jen odrůdy poměrně rozsáhlého rodu, do kterého patří i všemi milovaná jarní ředkvička a stále populárnější japonský daikon.

Černá ředkev je tradiční surovinou slovanské kuchyně. Zelená ředkev se často nazývá margilanská, protože pochází z Uzbekistánu, kde byla poprvé vyšlechtěna ve městě Margilan. V současnosti roste po celé Asii, ale nejvíce se pěstuje v Uzbekistánu, Číně, Jižní Koreji a Japonsku.

Obě odrůdy obsahují mnoho vitaminů a jsou považovány za prospěšné. Černá ředkev má však ostřejší a výraznější chuť. Zelená ředkev má chuť jemnější, proto se v kulinářství používá mnohem častěji.

Chuťové vlastnosti této kořenové zeleniny umožňují připravovat z ní nejrůznější pokrmy za použití takových kulinářských úprav, jako je smažení, dušení, nakládání atd. Černá ředkev se častěji používá jako léčivý prostředek, v kulinářství se však používá hlavně syrová k přípravě jídel.

Která ředkev je prospěšnější: černá nebo zelená

Ačkoli je zelená ředkev chuťově o něco jemnější, černá ředkev je ve skutečnosti prospěšnější. Její ostrost je důsledkem vyššího obsahu éterických olejů. Obsahuje také více železa, draslíku a hořčíku než zelená. Černá ředkev je dokonce považována za šampiona v obsahu aminokyselin, které jsou nezbytné pro správné fungování všech systémů jako celku a zejména pro posílení imunity. Černá ředkev také obsahuje organické kyseliny, které stimulují metabolické procesy a pomáhají doslova vyhánět z tkání a krve nadbytečný tuk a „špatný“ cholesterol.

Zelená ředkev obsahuje méně těchto složek, a proto není tak prospěšná. Je však šetrnější, její příjemnější chuť je způsobena nižším obsahem látek, které podporují zvýšenou tvorbu žaludeční šťávy. Na rozdíl od černé ředkve lze zelenou ředkev bez obav konzumovat i při gastritidě.

Složení a kalorická hodnota

Černá ředkev je považována za kořenovou zeleninu s nízkou energetickou hodnotou – pouze 36 kcal na 100 g. Její unikátní chemické složení z ní však činí vynikající prostředek pro léčbu virových infekcí, revmatismu a bolestí kloubů. Díky všem těmto látkám se hojně využívá v kosmetice a lidovém léčitelství.

Složení černé ředkve zahrnuje:

1. Glykosidy. Jsou to látky s antimikrobiálními vlastnostmi.
2. Lysozym. Přírodní antibakteriální látka, která potlačuje růst bakterií a dokonce i některých druhů hub.
3. Fytoncidy. Mají antiseptické a imunomodulační vlastnosti.
4. Hořčičné oleje. Dodávají kořenové zelenině charakteristickou hořkost, ačkoli jsou v zásadě také považovány za prospěšné.
5. Minerály, včetně fosforu (urychluje metabolické procesy a zlepšuje kognitivní funkce), zinku s protizánětlivými vlastnostmi a vápníku, který normalizuje krevní tlak. Kromě toho ředkev obsahuje draslík, železo (nezbytné pro normální krevní oběh), sodík atd.
6. Kyselina askorbová, vitamíny skupiny B (riboflavin, thiamin, kyselina listová), K a A (retinol). Všechny tyto látky jsou zvláště potřebné v chladném období pro normalizaci metabolismu, zlepšení stavu cév a správné fungování nervové soustavy.

Černá ředkev navíc obsahuje hodně vlákniny, která přispívá k očistě střev a zlepšení trávení. Je však třeba s ní zacházet opatrně. Jde o poměrně hrubou vlákninu, která není vhodná pro každého, protože může vyvolat onemocnění trávicího traktu – pokud již člověk má problémy (např. exacerbace chronické gastritidy). Kvůli hořkosti způsobené zmiňovanými oleji navíc dietologové doporučují zařazovat ředkev do jídelníčku nejvýše 3krát týdně.

Prospěšné vlastnosti černé ředkve

Obecná prospěšnost

Léčivé vlastnosti černé ředkve byly známy již v antických dobách. Moderní výzkumy pouze potvrdily to, co dávní lékaři a lidoví léčitelé už věděli. Černá ředkev má protizánětlivé vlastnosti, což je částečně způsobeno obsahem fytoncidů, které lze nazvat přírodními antibiotiky.

Černá ředkev:

1. Pomáhá při léčbě bronchitid a ARVI doprovázených kašlem.
2. Je preventivním prostředkem proti virovým onemocněním, protože posiluje imunitní systém organismu a dodává mu energii.
3. Reguluje metabolismus lipidů, zabraňuje tvorbě cholesterolových plaků.
4. Obsahuje aktivní sloučeniny potřebné pro posílení cévních stěn, což pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním.
5. Díky obsahu vlákniny pomáhá nastolit proces trávení a předcházet dysbióze, protože tato vláknina slouží jako potrava pro prospěšné mikroorganismy.

Existuje také teorie, že pravidelné užívání šťávy z černé ředkve pomáhá odstranit kameny ze žlučníku, ale toto tvrzení nebylo vědecky potvrzeno. Navíc bez operace lze odstranit jen některé kameny v závislosti na jejich velikosti a chemickém složení. Lékaři často doporučují konzumovat spíše šťávu než dužinu s nadbytkem vlákniny. Šťáva obsahuje všechny stejně prospěšné látky, ale nezpůsobuje plynatost a nadýmání.

Pro ženy

Pro dámy je černá ředkev zajímavá tím, že pomáhá zhubnout. Kromě toho složky v ní obsažené zlepšují metabolismus tuků, snižují množství škodlivých lipoproteinů a pomáhají bojovat s nadváhou.

Díky svému složení má černá ředkev také antibakteriální účinky, což umožňuje její použití při léčbě zánětlivých gynekologických onemocnění. Tato kořenová zelenina navíc normalizuje hormonální rovnováhu a pomáhá zmírnit bolest při PMS. Konečně sirup je vynikajícím léčivým prostředkem při cystitidě.

Pro muže

Vzhledem k tomu, že příslušníci silnějšího pohlaví častěji trpí kardiovaskulárními chorobami spojenými s vysokou hladinou špatného cholesterolu, je jim rovněž doporučováno konzumovat černou ředkev – především jako preventivní prostředek proti předčasným infarktům. Tato kořenová zelenina obsahuje složky s protizánětlivými vlastnostmi, což umožňuje účinně léčit prostatitidu a předcházet vzniku nádorů.

V těhotenství

Ředkev může být samozřejmě velmi prospěšná nastávajícím maminkám, zejména v přechodném období, protože obsahuje mnoho vitamínů a minerálů. Obsahuje však také éterické oleje a některé další složky, které mohou zvýšit tonus dělohy, což často vede k potratu nebo předčasnému porodu. Pro snížení množství těchto složek lze ředkev dusit se zeleninou nebo ji opékat. Přesto je však nutné se předem poradit s lékařem.

Při kojení

Ženě v poporodním období může být černá ředkev prospěšná tím, že dodá tělu všechny potřebné vitamíny a minerály. Navíc je prokázáno, že konzumace tohoto produktu pomáhá zvýšit množství mléka a usnadňuje jeho uvolňování do kanálků. Nicméně, protože by dítě mohlo negativně reagovat na látky obsažené v této kořenové zelenině, je konzumace černé ředkve kontraindikována, dokud dítě nedosáhne věku dvou měsíců.

Poté lze ředkev použít ke zvýšení přítoku mateřského mléka. K tomu je třeba vzít šťávu z kořenové zeleniny smíchanou v rovných poměrech s převařenou vodou. Pro zlepšení chuti lze přidat trochu medu. Jednou denně užívejte 1 polévkovou lžíci této směsi pro zlepšení laktace.

Pro děti

Ačkoli ředkev obsahuje mnoho prospěšných látek, dětem do dvou let se nepodává, protože jejich trávicí systém ještě není připraven na potraviny s takovým obsahem éterických olejů. Jako dužina se ředkev podává od 3–4 let, pouze když je dítě nemocné.

Při hubnutí

Černá ředkev nemůže být základem monodiety, protože pouze stimuluje tvorbu žaludeční šťávy a zvyšuje chuť k jídlu. Přidává se však do různých jídel, jako jsou saláty, včetně masných, na bázi vařených kuřecích prsou. Na jedné straně zlepšuje chuť pokrmu, na druhé straně obsahuje látky urychlující metabolismus, takže její přítomnost ve stravě pomáhá shodit přebytečná kila. Obvykle, aby se všechny tyto látky lépe vstřebaly, konzumuje se černá ředkev ve formě šťávy (ta tolik neovlivňuje slinivku břišní jako dužina).

Ředkev však lze používat i jako vnější prostředek k léčbě celulitidy. K tomu se její dužina smíchá s jemnou mořskou solí a medem a použije se jako směs pro klasický zábal, který se nechá na pokožce po dobu 30 minut pod igelitovou fólií. Přípravek nelze použít, pokud jsou na kůži odřeniny nebo rány.

Přínos šťávy z černé ředkve

Černá ředkev je prostředek prospěšný při mnoha nemocech. Často se vnitřně užívá ve formě šťávy. Je známá především jako expektorans, které se užívá při bronchitidách a při akutních respiračních virových infekcích doprovázených silným kašlem. Je však účinná také při léčbě zánětlivých onemocnění žlučníku a jater. Pít ji lze jen po konzultaci s lékařem, protože tento prostředek má řadu kontraindikací (včetně kardiovaskulárních onemocnění).

Pokud se šťáva z černé ředkve používá jako vnější lék, je omezení mnohem méně – v zásadě jde o individuální přecitlivělost na její složky. Šťáva z ředkve je výborný potěr při revmatismu a obklady z ní často pomáhají při dně a ischiasu.

Existují studie, které prokázaly, že šťávu z černé ředkve lze použít k hojení vředů a hnisavých ran.

Šťávu z černé ředkve lze připravit rovnou do zásoby. Z 10 kg kořenové zeleniny by mělo vzniknout přibližně 3 l šťávy. Je třeba ji skladovat v lednici v nádobě s pevně uzavřeným víkem, protože její zápach není příliš příjemný.

Černá ředkev v lékařství

V oficiální medicíně se černá ředkev po dlouhou dobu používala především jako prostředek proti kašli. Bylo však prokázáno, že může být prospěšná i při jiných onemocněních, například při cukrovce a dně.

Při cukrovce

Složení černé ředkve zahrnuje mnoho prospěšných látek, včetně organických kyselin, vitamínů, makro- a mikroprvků, enzymů. Ty normalizují metabolismus a zlepšují trávení, a to vše dohromady pomáhá shodit přebytečná kila. Dokonce i éterické oleje, které dodávají hořkost a typický zápach, mají prospěšné vlastnosti a pomáhají normalizovat hladinu cukru v krvi.

Černá ředkev se při léčbě cukrovky může používat různými způsoby:

1. Šťáva v čisté formě sama o sobě je léčivým prostředkem, je třeba ji pít před hlavními jídly, třikrát denně po 1 lžičce.
2. Šťáva smíchaná v rovném poměru s medem se užívá také třikrát denně, ale po 1 polévkové lžíci a hodinu před jídlem.
3. Kombinovaný prostředek sestávající z jednoho dílu šťávy z ředkve, jednoho dílu mrkvové šťávy a dvou dílů mléka. Pít ho lze jen dvakrát denně, ráno a večer, těsně před jídlem, po 1 polévkové lžíci.

K rozšířenému lidovému receptu, ve kterém se ředkev nastrouhá, poté se do ní přidá trochu cukru a nechá se 8 hodin louhovat, se u tohoto onemocnění přistupuje s opatrností. Lepší je jednoduše konzumovat nastrouhanou ředkev v salátech, kastrolech a polévkách, pokud neexistují kontraindikace. V každém případě je třeba konzultovat s lékařem před zahájením léčby.

Důležité: glykemický index černé ředkve — 10 jednotek.

Při pankreatitidě

Při akutní formě pankreatitidy jsou zakázány zeleniny, které obsahují mnoho éterických olejů. To se týká i ředkve. Ale při tomto onemocnění ji nelze konzumovat ani u chronické formy pankreatitidy, protože kvůli éterickým olejům a vláknině příliš zvyšuje aktivitu slinivky břišní.

Při dně

Při tomto onemocnění se používá dužina černé ředkve jako zahřívací obklad. K tomu se výlisky získané po nastrouhání kořenové zeleniny a vymačkání šťávy zabalí do gázy a přiloží k postiženému kloubu na 15–20 minut. To pomáhá zmírnit bolest.

Recepty lidového léčitelství na bázi černé ředkve

V receptech lidového léčitelství se nejčastěji používá šťáva z černé ředkve nebo sirup z této kořenové zeleniny. Existují následující způsoby získání tohoto léčivého prostředku:

1. Tradiční metoda. Vezme se velká kořenová zelenina, umyje se a opatrně se ostrým nožem odřízne vršek s natí. Poté se do dužiny vyřízne prohlubeň, která by měla být tak velká, aby se do ní vešla 1 polévková lžíce medu (nejlépe lipového) a zbylo ještě trochu místa pro vznikající šťávu. Připravená kořenová zelenina se přikryje odříznutým vrškem jako víčkem a nechá se na tmavém místě po dobu 10 hodin. Poté lze vzniklý sirup použít k léčbě kašle – po 1 polévkové lžíci denně před snídaní, obědem a večeří. Kořenovou zeleninu nevyhazujeme, ale přidáme do ní novou dávku medu, aby se znovu vytvořil sirup. Zeleninu lze používat po dobu tří dnů, poté ji bude třeba vyměnit.
2. Sirup při ARVI. Velká černá ředkev se umyje, oloupe, poté se její dužina nakrájí na malé kostičky a vloží se do litrové sklenice. Do ní se nalijí 2 polévkové lžíce medu a tento prostředek se nechá nejméně 24 hodin. Nádobu je třeba zakrýt ne víčkem, ale přeloženou gázovou utěrkou. Získaný sirup se užívá po 1 lžičce před každým jídlem.
3. Expresní metoda se používá, když není možné sirup dlouho louhovat. Umyje se jedna kořenová plodina, oloupe se, nastrouhá se na struhadle a vylisuje se šťáva přes gázu. Veškeré získané množství šťávy se smíchá se 2 lžičkami medu. Pije se třikrát denně po 1 polévkové lžíci bezprostředně před jídlem.
4. Také se z ředkve vyrábí obdoba hořčičné náplasti. K dosažení požadovaného hřejivého účinku se na 1 šálek nastrouhané dužiny vezmou pár stroužků česneku. Tato směs se nanáší na kůži pod lopatkou. Měla by hřát, ale při silném pálení na kůži se improvizovaná „hořčičná náplast“ ihned odstraní. I když pálení nebylo, kůže na tomto místě bude červená, ale tak to má být. Je třeba ji namazat olejem nebo výživným krémem. Procedura se provádí na noc.
5. Podobné obklady se dělají při revmatismu a ischiasu. Existuje ještě jedna jejich varianta – na tři díly ředkvičové šťávy se vezmou dva díly medu a jeden díl vodky. Lze přidat trochu soli. Vše se smíchá a nanese na problémový kloub, který se předem doporučuje napařit. Směs se přitom lehce vtírá, aby se dosáhlo požadovaného účinku, ale lze ji jednoduše fixovat na 10 minut pomocí obvazu.

Černá ředkev v kosmetice

Pro pleť

Díky svému jedinečnému složení se černá ředkev hojně používá v domácí kosmetologii. Například na jejím základě lze připravit následující prostředky:

1. Výživná maska. Vezme se jedna kořenová plodina, nastrouhá se na struhadle, odebere se 1 polévková lžíce vzniklé hmoty, smíchá se s 1 lžičkou květového medu a 1 polévkovou lžící tučné zakysané smetany, přidá se trochu olivového oleje. Tento prostředek se nanáší na předem očištěnou a výživným krémem natřenou pleť obličeje v jedné vrstvě. Pokud se objeví nepříjemné pocity pálení, je lepší směs ihned smýt. Pokud ne, lze nanést druhou vrstvu. Po 10 minutách se maska smyje teplou vodou, poté se ještě jednou umyjí chladnou vodou a nanese se výživný krém. Prostředek pleť nejen vyživuje, ale také ji napíná a dodává jí zdravou barvu.
2. Maska pro mastnou pleť. Vezme se 1 polévková lžíce nastrouhané dužiny ředkve smíchané s rozšlehaným syrovým vaječným žloutkem. Prostředek se nanese na pleť na 20 minut, poté se odstraní pomocí vatového tamponu namočeného ve slabém zeleném čaji. Po 10 minutách je možné se plně umýt chladnou vodou.
3. Omlazující maska. Vezmou se 2 polévkové lžíce jemně nastrouhané ředkve, smíchají se s 1 polévkovou lžící čerstvě vymačkané šťávy z aloe a se stejným množstvím zeleného čajového výluhu. Všechny ingredience se důkladně promíchají a nanesou na předem připravenou pleť obličeje na 15 minut, poté se smyjí chladnou vodou.

Docela ostré látky obsažené v dužině ředkve pomáhají zbavit se pih. K tomu se používají různé recepty. Například se vylisuje šťáva z nastrouhané dužiny, zředí se čistou vodou ve stejném poměru a vytírají se problémová místa na kůži vatovým tamponem namočeným v této tekutině. Proceduru je třeba opakovat ráno a večer. Má také bělící účinek.

Můžete si vyrobit jednodušší masku. Ředkev důkladně omyjte, oloupejte, nakrájejte na co nejtenčí plátky. Ty přiložte na problémová místa obličeje, která jste předem natřeli kosmetickým olejem. Tuto aplikaci nechte na kůži asi 20–25 minut, pokud necítíte pálení. Poté plátky odstraňte a obličej otřete tamponem namočeným ve studeném mléce. Po 15–20 minutách se umyjte studenou vodou.

Pro vlasy

Na základě ředkve si také můžete připravit masku pro mastné vlasy. Stejně jako v ostatních případech dužninu nastrouhejte a přidejte odvar z kopřivy (1 polévková lžíce rostlinného materiálu na sklenici vroucí vody). Směs naneste na pokožku hlavy, jemně vmasírujte do kořínků vlasů. Poté si nasaďte plastovou čepici a přes ni uvažte ručník. Po půl hodině masku odstraňte. Léčebná kúra – 4–8krát během měsíce, poté následuje dlouhá přestávka 8 týdnů.

Škodlivost a kontraindikace

Ačkoli ředkev obecně obsahuje mnoho prospěšných látek a je uznávána oficiální medicínou, její nadměrná konzumace může vést k negativním důsledkům. Zejména látky, které obsahuje, mohou ničit zubní sklovinu. Výzkumy také ukázaly, že při dlouhodobém užívání může ředkev negativně ovlivnit psychický stav a dokonce způsobit depresi. To se týká zejména případů, kdy člověk užívá tinkturu z ředkve na alkoholu nebo vodce.

Pokud se ředkev nezařazuje do jídelníčku jen občas, ale používá se jako léčebný prostředek pravidelně, je třeba to zohlednit. Obecně se doporučuje provádět léčbu nejdéle tři týdny, poté je nutná přestávka. Ročně by se neměly provádět více než dvě léčebné kúry. Tato omezení se týkají dospělých. U dětí budou ještě přísnější – kúra by neměla trvat déle než jeden týden.

Mezi absolutní kontraindikace konzumace ředkve patří kardiovaskulární onemocnění, patologie trávicího traktu, ledvin a hepatobiliárního systému. Tuto kořenovou zeleninu také nelze konzumovat při individuální nesnášenlivosti.

Jak vybrat a skladovat černou ředkev

Při výběru ředkve je hlavní dbát na to, aby byla celá, bez prasklin. Každou kořenovou zeleninu je třeba zkontrolovat na hmotnost – kvalitní ředkev by měla být těžká. Pokud se zdá lehká, znamená to, že je uvnitř buď prázdná, nebo má suchou dužninu.

Ředkev lze skladovat po celou zimu a po celou tuto dobu si zachová své léčivé vlastnosti. Hlavní je vybrat ke skladování kvalitní kusy, zbývající je třeba buď vyhodit, nebo ihned použít (zejména pokud jsou malé). Na skladování nelze ponechat povadlé a měkké kořenové zeleniny ani ty, které mají mechanická poškození nebo známky hniloby. Pokud jsou byť jen drobná poškození, je velká pravděpodobnost, že se plod zkazí nejen sám, ale také způsobí zkažení jiné zeleniny.

Pro přípravu ředkve ke skladování je nejprve nutné odstranit její nať. Mimochodem, v dávných dobách se tato kořenová zelenina využívala beze zbytků a dokonce i dnes někteří kuchaři tvrdí, že nať ředkve lze přidávat do salátů. Ať je tomu jakkoli, měla by se odříznout ostrým nožem, aby plod dlouho udržel vlhkost. Pokud ji odtrháváte rukama, můžete zeleninu poškodit a rychle se zkazí.

Mnoho závisí na tom, kdy přesně byly plody sklizeny. Pokud, jak se často na podzim stává, ve vlhkém počasí, je třeba je předem dosušit v dobře větrané místnosti, na niž nedopadá přímé sluneční světlo. Maximální doba, po kterou lze ředkev uchovávat v běžné místnosti, jsou 2 týdny od okamžiku sklizně. Poté by měla být umístěna do sklepa.

V zimě by se ředkev měla skladovat v dřevěných nádobách. Na dno takové bedny je však třeba nasypat vlhký písek. A každou další vrstvu zeleniny také prosypat vlhkým pískem. Ten tvoří i vrchní vrstvu v dřevěné bedně. Během zimy je třeba kontrolovat stav ředkve v této bedně a písek podle potřeby, když vysychá, lehce navlhčit vodou.

Ředkev by se neměla skladovat v blízkosti plodů ovocných stromů. Ty totiž uvolňují do vzduchu látky, které podporují klíčení kořenové zeleniny, což způsobí její rychlejší zkažení. Nejlepšími sousedy pro ředkev jsou jiné kořenové plodiny, například brambory a mrkev. Je tomu tak proto, že brambory samy o sobě uvolňují do vzduchu trochu vlhkosti, což umožňuje, aby ředkev zůstala dostatečně pružná a šťavnatá.

Je jasné, že ne každý má možnost skladovat ředkev ve sklepě. V takovém případě postačí i balkon, ale pouze pokud je zasklený a teplota na něm ani v zimě neklesá pod nulu. Kořenovou zeleninu je přitom třeba vložit do pevných igelitových sáčků, do kterých se opatrně udělají otvory pro cirkulaci vzduchu. Při velkých mrazech, kdy teplota na balkoně klesá, se doporučuje zakrýt zeleninu teplou dekou.

Lze ji zmrazit

Černou ředkev lze zmrazit, v takovém případě si zachová všechny prospěšné látky. K tomu se odebírají celé plody, důkladně se omyjí pod tekoucí vodou a poté se nechají v místnosti přirozeně vyschnout. I když mnozí považují, že slupku není nutné odstraňovat, je třeba mít na paměti, že po zmrazení bude ředkev mnohem obtížnější oloupat, proto je lepší to udělat předem.

Jak již bylo řečeno, nať se z kořenové zeleniny odřezává ostrým nožem, rovnou i s vrcholky, kořeny se také odříznou. Připravenou zeleninu lze nakrájet na dílky, malé kousky nebo dokonce nastrouhat na hrubém struhadle. V každém případě se nechá chvíli okapat a poté se vloží do nádob nebo igelitových sáčků určených k zmrazení.

Některé hospodyňky zmrazují i směsi, které pak používají k přípravě předkrmu. Jako příklad lze uvést směs z černé ředkve, mrkve a nepříliš sladké odrůdy jablek (všechny složky se berou v poměru 1:1:3). Ředkev se oloupe a nastrouhá na hrubém struhadle, šťáva se vymačká. Syrové mrkve a jablka se nakrájí na menší proužky. Poté se všechny složky promíchají, uloží do připravených nádob a vloží do mrazničky.

Samotnou strouhanou ředkev se zmrazuje pro léčebné účely. Omyje se, očistí, nastrouhá na hrubém struhadle, nechá se okapat šťáva, přičemž se dbá na to, aby hmota zcela nevyschla. Poté se strouhaná zelenina vloží do polyethylenových sáčků nebo plastových nádob (nejlépe porcovaných) a umístí se do mrazničky.

Co lze připravit z černé ředkve: recepty

Černá ředkev se nejčastěji jí syrová, přidává se do salátů. V tomto případě (bez tepelné úpravy) se skutečně zachová mnohem více prospěšných látek. To však neznamená, že by se ředkev neměla používat k ničemu jinému. Její bílá dužina je syrová křupavá a má ostrý chuťový nádech, ale jsou v ní patrné máslové tóny, které po tepelné úpravě vystoupí výrazněji.

Černou ředkev, pokud se odstraní hořkost, lze opékat, dusit, vařit a nakládat, přidávat do polévek a připravovat z ní pyré. Někteří kuchaři doporučují nakrájet kořenovou zeleninu na tenké plátky a udělat z nich chipsy, které obzvlášť vyniknou v kombinaci s hustou a sladší omáčkou. Také lze černou ředkev uvařit s dýní, přidat med a připravit pikantně sladký dezert.

Zeleninový předkrm

Ačkoli lze černou ředkev skladovat ve vhodných podmínkách po celou zimu, výborně se hodí i k přípravě konzerv. Lze například připravit zeleninový předkrm, na který je na 400 g černé ředkve potřeba 100 g mrkve a sladké papriky, několik stroužků česneku, koprová nať – až 50 g. Cukru a soli se dává po 1 lžíci. Dále je potřeba stolní ocet – 40 ml.

Na přípravě není nic složitého. Ředkev se omyje, oloupe a nastrouhá na hrubém struhadle, poté se k ní přidají na plátky nakrájené stroužky česneku a nasekaná nať. Sladká paprika se nakrájí na proužky, mrkev se rovněž nastrouhá na hrubém struhadle. Paprika a mrkev se přivedou k varu a ponechají na mírném ohni po dobu 5 minut, poté se scedí, přidají k ředkvi, osolí, přidá se cukr a ocet a důkladně se promíchá. Zeleninová směs se rozdělí do sklenic, které se předem sterilizují, a zalije se vařící vodou tak, aby lehce zakrývala zeleninu. Sklenice se pasteurizují po dobu 10–15 minut v závislosti na objemu. Poté se uzavřou a přikryjí dekou, dokud nevychladnou.

Salát

Černou ředkev můžete přidávat do salátů. Zvlášť v zimě, kdy chybí rajčata, okurky a sladká paprika, rychle omrzí červená řepa a zelí. Černá ředkev vám pomůže zpestřit jídelníček. Například si můžete připravit salát z mrkve, ředkve a kmínu. Na dvě mrkve vezmete jednu černou ředkev, pár stroužků česneku, půlku citronu a špetku kmínu. Sůl a vlašské ořechy – podle chuti. Na zálivku použijte olivový olej. Mrkev a ředkev oloupejte, důkladně omyjte, pak nastrouhejte na nejjemnějším struhadle. Česnek a ořechy nasekejte, smíchejte se zeleninou, zakápněte citronovou šťávou a olivovým olejem a navrch posypte zrnky kmínu.

Náplň pro vegetariánské pelmeně

Z černé ředkve si můžete udělat náplň do vegetariánských pelmení. Na těsto budete potřebovat, jako obvykle, na 1,5 hrnku mouky 1/2 hrnku vody, polovinu vejce, sůl podle chuti. Na náplň vezměte 250 g ředkve, několik pírek jarní cibulky, 1,5 lžíce rostlinného nebo másla. Ředkev oloupejte, omyjte, nastrouhejte nahrubo. Aby zmizela hořkost, směs lehce orestujte na rostlinném oleji nebo másle s přídavkem zakysané smetany. Potom ředkev smíchejte s nasekanou jarní cibulkou – to bude náplň. Celkově pak pelmeně připravte obvyklým způsobem.

Jak odstranit hořkost z černé ředkve

Jedním z důvodů, proč černá ředkev není v kuchyni příliš oblíbená, je její hořká chuť. Mnoho hospodyněk se domnívá, že k odstranění hořkosti stačí jen oloupat slupku, protože právě ta je zdrojem problémů a navíc vydává nepříjemný zápach. Ve skutečnosti to však na změkčení chuti černé ředkve zdaleka nestačí. Je lepší použít jeden z následujících způsobů:

1. Kořenovou zeleninu omyjte, oloupejte, nakrájejte na poměrně tenké plátky o tloušťce nejvýše 2 cm a zalijte malým množstvím studeného mléka. Pokud je ředkev obzvlášť hořká, je lepší ji nekrájet, ale nastrouhat nahrubo. V mléce ji nechte půl hodiny. Poté plátky nebo kousky ředkve vymačkejte, případně opláchněte vodou a pak z ní připravte zamýšlené jídlo.
2. Kořenovou zeleninu oloupejte, nakrájejte na kousky, zalijte studenou vodou s trochou soli. Vodu nechte 20 minut, poté slijte. Tento způsob umožňuje zachovat ostrost bez hořkosti.
3. Omytou, oloupanou a nastrouhanou dužinu ředkve smíchejte s nastrouhanou mrkví. Tato směs, ve které sladká kořenová zelenina neutralizuje hořkou, může sloužit jako základ pro nejrůznější saláty.
4. Oloupanou kořenovou zeleninu nastrouhejte na speciálním struhadle určeném na korejskou mrkev a zalijte horkou vodou, ne však vroucí. Nechte tak 3 minuty, poté vodu slijte a ředkev pokapejte citronovou šťávou.
5. Ředkev omyjte, oloupejte, nastrouhejte nahrubo, posypte solí. Po nějaké době začne pouštět šťávu. Tu vymačkejte a zbylou dužinu opláchněte, poté už nebude hořká.

Konečně existuje ještě jeden způsob. Je třeba nastrouhanou dužinu ředkvičky vložit do studené vody a přidat do ní co nejvíce kostek ledu. Po 20 minutách můžete dužinu vymačkat a použít ji k vaření.

Zajímavá fakta o ředkvi

1. Ačkoli je ředkvička považována za typicky ruskou potravinu, ve skutečnosti pochází ze Středomoří. Tato rostlina se pěstuje již více než 4 000 let a vše začalo ve starověkém Egyptě. Dodnes se dochovaly záznamy o tom, kolik ředkvičky zkonzumovali dělníci stavějící Cheopsovu pyramidu. Odtud se ředkvička dostala do antického Řecka, kde si získala uznání lékařů, včetně slavného Hippokrata, otce medicíny. V jídelníčku obyvatel Hellas hrála významnou roli spolu s mrkví a řepou, protože v té době v Evropě neznali brambory.
2. Je zajímavé, že v Asii byly rozšířeny jiné druhy ředkvičky. Ale v Japonsku i v Číně hrála důležitou roli jak ve stravě, tak v domácí lékárničce.
3. V Rusku se ředkvička začala pěstovat přibližně před 900 lety. Věřilo se, že z ní lze připravit sedm pokrmů. Přidávala se do ťuri (tyuri), která byla považována za jídlo chudých, i do vydatnějších předkrmů. Během půstu byla skutečně častým hostem na stole. Odtud také pochází rčení, že něco nebo někdo je otravný „jako hořká ředkvička“.
4. V současné době se ve volné přírodě vyskytuje osm druhů rostliny, ale vše, co je k dostání v obchodech, je jeden a tentýž druh ředkvičky, jen různých odrůd.

Fotografie černé ředkvičky