Genipa: co je to za ovoce a jaké má přínosy

Plodový strom z čeledi mořenovitých, genipa, dosahuje výšky až 30 metrů. Je to štíhlý strom s rozložitými větvemi, zajímavý svými plody, které Angličané nazvali „marmeládovou krabičkou“. Hlavně proto, že slupka je tlustá a pevná, a dužina je plná aromatické sladkosti.

Genipa je opadavá rostlina. Lesklé oválné lístky mají na okrajích zoubky. Šířka listů se pohybuje od 4 do 13 cm a délka dosahuje až 33 cm. Uprostřed je jasně patrná světlá žilka.

Květenství jsou velká, o průměru 5–6 cm, podobná růžovitým, mají 5 okvětních lístků žlutého, červeného nebo bílého odstínu.

Plody genipy jsou oválné, délky 9–15 cm, šířky až 9 cm. Slupka je drsná, jako by byla lehce poprášená moukou. Uvnitř plodu jsou semena světle hnědé nebo žluté barvy. Zajímavé je, že vnitřní dužina je zpočátku krémová, ale při kontaktu se vzduchem postupně žloutne. A to zdaleka nejsou všechny jedinečné vlastnosti tohoto exotického plodu.

Kde roste

Planě rostoucí genipa se vyskytuje na území Kuby, Portorika, Panenských ostrovů, Guadeloupe, Trinidadu – od jižního Mexika, Kolumbie a Venezuely po Peru, Bolívii a Argentinu. Kultivuje se ve stejné oblasti jako okrasná a plodící rostlina. Od dávných dob se genipa pěstuje na Filipínách. V některých zemích se strom pěstuje jako přirozený plot nebo ohrada pro pastviny.

V polovině 60. let minulého století začala Latinská Amerika realizovat projekt na rozmnožování genipy pro obnovu lesů na severovýchodě Brazílie. Tam byly vytvořeny rozsáhlé plantáže. Plody šly na výrobu likérů a dalších potravinářských produktů, dřevo se používalo pro místní potřeby.

Ve Starém světě je genipa neznámá. Byly pokusy filipínských nadšenců rozšířit kulturu do USA. Strom vyrostl na rostlinné stanici v Miami do výšky až 6 metrů, ale nikdy nevykvetl. V zemědělském vědeckém centru „Usadba“ v Rusku byl také vypěstován velký strom. Ten nikdy nepřinesl plody a poté byl zabit mrazem.

Ochutnávka

Tento strom se pěstuje kvůli plodům. Dělá se z nich zmrzlina, želé, džem, povidla, šťávy a marmelády. V přírodní podobě lze plody jíst, až když přezrají a změknou. Chuť je kyselá, připomíná sušená jablka.

Nejprve je třeba trochu natrhnout tenkou slupku ovoce a vysát z něj rosolovitý obsah. Všechna semena plodu a jeho slupka se vyhodí. Pokud se semena přece jen dostanou do úst, je nutné je vyplivnout.

Zajímavý detail: Šťáva z genipy je bezbarvá. Ale na vzduchu přichází do kontaktu s lidskou kůží a mění se v trvalé barvivo tmavě modré barvy, proto se používá jako potravinářské barvivo. Indiáni si tímto džusem kreslí na tělo obrazce a barva vydrží až tři týdny.

Neméně exotické využití našli rybáři. Připravují návnadu z nezralých plodů a vodní obyvatelé se ochotně shromažďují k pochoutce, přičemž se chytají na udici.

V horkých tropických zemích je oblíbený kompot z genipy. Nápoj dobře hasící žízeň se pije čistý nebo se přidává do vína. Jiný způsob používají v Portoriku. Plody se rozkrojí, vloží do vody a čeká se na začátek kvašení. Teprve když směs zkvasí, přidávají se vonné ovoce, bobule a aromatické látky. Kromě uhašení žízně má nálev tonizující účinky.

Ovoce lze jednoduše nakrájet, vložit do džbánu s vodou, přidat cukr a vznikne lehký nápoj na horký den, připomínající limonádu. Na ulicích prodavači prodávají koncentrát rozlitý do lahví s ledem. Na Filipínách jsou oblíbené osvěžující nápoje, stejně jako želé, sorbet a zmrzlina. Dužina někdy slouží jako přísada nahrazující pektin, který pomáhá želírování ovocných šťáv. Venkované v Brazílii z ovoce připravují džem, sirup, nealkoholický nápoj, víno a silný likér.

V ovoci, jak ukazují výzkumy, jsou bílkoviny, sacharidy, kyselina jablečná. Kalorická hodnota – 113 kcal/100 g.

Léčivé vlastnosti genipy

Kompot z genipy není jen příjemný k pití a účinně hasí žízeň. Má i cennější vlastnosti.

1. Obyvatelé Střední Ameriky si dávno zvykli používat kompot jako expektorans při silném kašli. Léčí jím také nachlazení a angínu. Odvar z květů slouží jako antipyretikum, stejně jako šťáva z listů.
2. V plodech je pozorován bohatý obsah vápníku, fosforu a kyseliny askorbové (vitamínu C). Je přirozené, že ovoce působí na lidský organismus celkově posilujícím a omlazujícím účinkem.
3. Pro místní obyvatelstvo je běžné používat plody genipy v případech onemocnění žloutenkou a využívat je jako prostředek proti červům.
4. Močopudné (diuretické) účinky činí ovoce nepostradatelným při otocích různé etiologie a onemocněních močového systému.
5. Lidové léčitelství doporučuje drtit nezralé plody a používat je spolu s odvarem z kůry k léčbě faryngitidy a pohlavních chorob. Kromě toho je odvar z kořene také silným projímadlem.
6. Užitečná je také kůra genipy. Je bohatá na tanin, což ji činí nepostradatelnou při léčbě infekčních kožních onemocnění. Pokud se udělá řez na kmeni stromu, z kůry vytéká světlá pryskyřice sladké chuti. Právě ona je tím silným dezinfekčním prostředkem. Pryskyřice se ředí vodou a výsledným roztokem se omývají nejen rány a škrábance, ale i zanícené oči.
7. Rovněž je zaznamenán aktivní antibakteriální vliv produktů z genipy na choroboplodné zárodky, to znamená, že působí jako antibiotikum. Drcená semena lze použít jako emetikum.

Kontraindikace

Zkušenosti lidí, kteří pěstují genipu, konzumují její plody a studují vlastnosti květů, kůry, listů a kořenů, napovídají, že neexistují žádné kontraindikace. Možná je pouze individuální nesnášenlivost.

Kde se genipa používá

V Guyaně se nezralé plody používají především jako návnada pro ryby. Spadané plody na zem požírají divoká i domácí zvířata. Listí slouží jako dobrý přídavek do krmiva pro dobytek.

Kůra se často používá při zpracování kůže, slouží k výrobě vlákna. Pravda, takové nitě se hodí jen pro hrubé oděvy.

Mladé dřevo se používá jako palivo, na plotové sloupky. Desetileté stromy se zpracovávají na řezivo. Dřevo je žlutobílé nebo dokonce lehce narůžovělé, s nepatrnými červenavými žilkami. Má dobrou vláknitost, je tvrdé, ale pružné, pevné. Avšak toto dřevo mají velmi rádi termiti, což zpochybňuje jeho pevnost.

Ze dřeva genipy se vyrábí mnoho druhů domácího nářadí až po truhlářské výrobky. Květy slouží jako dobrá medonosná rostlina pro včely.

Jak pěstovat

Množit genipu lze semeny a řízky. Semena ani není třeba speciálně připravovat. Stačí do dobře prokypřené půdy do hloubky půl centimetru umístit semínko. Místo musí být teplé, nad 23 stupni. Půdu je třeba neustále vlhčit, ale nepřemokřovat.

Klíčky se objevují za 25–30 dní. Ve věku 6 až 12 měsíců je třeba je přesadit. Strom není náročný na péči, skvěle přežívá a prosperuje i ve složitých podmínkách.

Pokud je prioritou pěstování ovoce, vzdálenost mezi stromy se dělá 10–15 m. Opadané listy slouží k obohacení půdy plantáže.

Kultura roste doslova před očima. Po třech letech je třeba očekávat první plody. Nejčastěji plodí strom jednou ročně. Existují však zvláště úrodné odrůdy, které těší své pěstitele po celý rok. Genipa je tolerantní k přemokření a dobře se cítí na periodicky zaplavovaných půdách, ale naprosto nesnáší chlad a při nepatrném mrazíku nepřežije, ale hyne.

Proto se tato kultura nevyskytuje v hornatých oblastech, kde je počasí nestálé a odlišné od horkých a vlhkých tropů.

Kde pěstovat
Místo je třeba vybírat slunečné, světlé, pokud je stín, tak mírně. Preferována je půda s neutrální nebo mírně kyselou reakcí. Zálivka musí být vydatná, aby v létě udržela půdu neustále vlhkou – právě ten případ, kdy je lepší přelít než nedolít.

Přihnojování provádět nejméně dvakrát měsíčně, střídavě organická a minerální hnojiva. V zimě není třeba hnojit.

Důležitým požadavkem na režim je teplo. V zimě se teplota udržuje na úrovni 15–20 stupňů, v létě – čím tepleji, tím lépe. Samozřejmě, genipa může přežít krátkodobé snížení teploty na 0, ale je lepší neriskovat.

Zajímavosti

1. V různých zemích se genipa nazývá haguá, čibara, lana, vitu, maluko.
2. V Peruánských vodách žije sumeček-parazit „kandiru“. Doslova paralyzuje strachem místní obyvatelstvo. Dokáže vplout do jakéhokoli, i toho nejintimnějšího místa člověka, a upevní se tam ostrými trny na žábrách. Parazit se živí krví a okolními tkáněmi, nejenže způsobuje silné bolesti, ale může vést i k smrtelnému následku. K vyjmutí se neobejdete bez chirurgického zákroku. Pomáhá také šťáva z plodů genipy nebo spálené listy. Zavedení těchto produktů k místu přichycení kandiru rybku zabije a poté ji lze vyjmout.
3. Guatemalští Indiáni přisuzují stromu sakrální význam. Při určitých rituálech nosí plody v rukou v naději a víře, že je to zachrání před neštěstími a nemocemi.

Fotografie ovoce genipy