Jak ocet ovlivňuje lidské tělo

Koluje legenda, že vznik nejoblíbenějšího koření, které má každý v kuchyni – octa – vděčíme obyčejné roztržitosti. Produkt existuje velmi dlouho a objevil se, když jeden vinař nechal otevřenou láhev vína na vedru několik dní. Víno zkvasilo, ale našlo se pro něj nečekané využití – produkt se začal používat pro přidání neobvyklé, pikantní chuti jídlům.

Dnes jsou známé různé druhy octa: jablečný, syrovátkový, vinný a další. Postupem času byly octu připisovány stále více různých léčivých vlastností, zbývá jen pochopit – kde je pravda a kde lež.

Rusko a Evropa: rozdílný přístup ke stolnímu octu

Pomocí octa se dělají konzervované zásoby na zimu, marinuje se maso, přidává se do salátů. Je třeba poznamenat, že jeho vnitřní použití je na legislativní úrovni zakázáno v Evropě, ale ne každý spotřebitel se dostane k podstatě tohoto produktu. Zakázán je právě syntetický ocet, který je tak populární v Rusku, částečně díky své levnosti. Ve Francii se ten 'stolní' ocet, který je v Rusku v každé kuchyni, nachází v oddělení domácí chemie.

Ocet: přírodní a syntetický

Ocet a octové bakterie, když se dostanou do těla, zvyšují kyselost prostředí, vytvářejí nevhodné podmínky pro život jakýchkoli patogenních bakterií. Při snížené kyselosti v žaludku je proces trávení potravy komplikovaný, a tedy se získává méně užitku. Díky těmto vlastnostem jsou octové nápoje velmi oblíbené, například v Japonsku. Ocet je tam, což je důležité, přírodní, získaný z rýže, nikoli syntetický.

Syntetický a naprosto bezbarvý ocet, na jehož etiketě přidávají slovo 'stolní', se objevil poměrně nedávno, v polovině minulého století, kdy obyvatelé Sovětského svazu dostávali pozemky pro pěstování zeleniny. Právě tehdy kvůli hromadnému nakládání okurek se přírodní ocet stal nedostatkovým, protože k jeho úplné přípravě je potřeba několik měsíců.

Co tedy představuje syntetický ocet, který kdysi vyvinuli chemici? Je to produkt zpracování ropy. Z ropy se získává butan, ze kterého se syntetickou cestou odvozuje metanol. Ten vstupuje do katalytické reakce s oxidem uhelnatým, a jen tak se získává kyselina octová.

Užitek a použití octa

V lidovém léčitelství se ocet široce používá k léčbě různých vnějších onemocnění, včetně problémů s vlasy a lupy. K takovým „receptům na zdraví“ je však třeba přistupovat opatrně, protože ocet je v první řadě kyselina. Právě těmito vlastnostmi produktu je dána jeho užitečnost v domácnosti, například při odstraňování rzi. Dezinfekce příborů a dalších předmětů je také užitečnou vlastností octa.

Přitom může poměrně rychle pomoci zbavit se migrény a je známý svou schopností čistit organismus po alkoholové intoxikaci. Ocet může také potlačovat rozvoj různých nebezpečných bakterií pro člověka. A samozřejmě jej mnozí používají ke snižování tělesné teploty.

Nebezpečí použití

Jsou známy legendy o odstraňování „strusek, radionuklidů a těžkých kovů“ požitím octa. To je samozřejmě lež. Existují také tvrzení o údajné pomoci při léčení rakoviny požitím kyseliny octové. Je důležité si uvědomit, že nemají opodstatnění. Bezmyšlenkovité požití syntetického octa s sebou nese nepříjemné následky.

Často i požití nepatrného množství octa vede k pálení žáhy kvůli podráždění žaludeční sliznice. Kromě toho existuje individuální nesnášenlivost tohoto produktu. Ocet může způsobit zvracení a také popálení sliznice úst. Dlouhodobé působení octa na hlasivky může negativně ovlivnit samotný hlas, učinit jej chraplavým.

Požití vnitřně lze uvažovat pouze u přírodního octa naředěného vodou, a to s výhradou zcela zdravého žaludku a střev. Pokud tyto rady ignorujete, může se bezpříznakové nebo pomalu probíhající onemocnění přehoupnout do akutní fáze, kde je jen krůček k hospitalizaci.