Pšeničná kaše: složení, prospěšné vlastnosti, recepty

Pšeničná kaše je jedním ze základních jídel v jídelníčku mnoha lidí. Ještě před pár stoletími byla tato kaše neoddělitelnou součástí obědového stolu v každé rodině, protože se proslavila svými prospěšnými vlastnostmi. Je dokonce zmiňována v Bibli jako základní potravina.

Z čeho se vyrábí pšeničná kaše

Pšeničná kaše je uvařená pšeničná krupice. Vyrábí se z tvrdých odrůd pšenice, jejichž zrna se předem čistí a leští. Také se zbavují vlastních obalů a klíčků.

Pšeničná krupice může být jemného, středního nebo hrubého mletí. Podle velikosti se dělí na «Artek» (nejjemnější) a «Poltavskou» (mletí se označuje čísly).

Krupice má charakteristickou pšeničnou barvu (žlutou, nahnědlou) – od světlých odstínů po tmavé. Krupky se liší velikostí. Vůně je lehká, příjemná, s nenápadnými ořechovými tóny.

Čím se liší pšeničná kaše od jáhlové

Pšeničná a jáhlová kaše mají sice podobné názvy, ale jsou to dva zcela odlišné produkty. První se, jak již bylo řečeno, vyrábí z pšenice. A pro druhou slouží jako surovina obroušené proso.

Co znamená špaldová kaše

Špaldová, též polba – je to divoká pšenice, nehybridní. Polba se vyznačuje křehkým stéblem a zrnem v slupce, která se při mlácení zcela nevymlátí. Vzhledem připomíná klas polní trávy. Taková pšenice, která nikdy neprošla šlechtěním, je považována za nejužitečnější.

Polba se vyznačuje sníženým obsahem lepku. Nevyvolává ospalost, na rozdíl od běžné pšenice. Navíc v sobě nehromadí škodlivé látky a je odolná vůči radioaktivnímu záření.

Taková pšenice je známá již od dob staré Rusi. Nyní ji a výrobky z ní lze najít na pultech obchodů se správnou a zdravou výživou. Ale vyskytuje se zřídka a stojí výrazně více než výrobky z běžné pšenice. A to celé proto, že špalda nereaguje na přihnojování a hnojiva. Chemické ošetření je neúčinné, je náročná na výběr půdy, a její pěstování je kvůli tomu prostě nerentabilní.

Složení a kalorická hodnota

Pšeničná kaše patří mezi produkty velmi bohaté na vlákninu. Je známo, že je velmi prospěšná pro činnost gastrointestinálního traktu. Produkt také obsahuje mnoho vitamínů (skupina B, PP, A, C, E) a stopových prvků (vápník, hořčík, fosfor, železo atd.).

Ve 100 g kaše uvařené jen ve vodě bez přidání cukru, soli, másla a dalších věcí je asi 90 kcal.

Čím je prospěšná pšeničná kaše

Prospěšné vlastnosti pšeničné kaše:

• zlepšuje činnost gastrointestinálního traktu;
• přispívá k vylučování toxinů a volných radikálů z těla;
• reguluje metabolismus tuků v buňkách;
• posiluje stěny cév;
• zlepšuje činnost nervového systému;
• příznivě ovlivňuje imunitní systém těla;
• posiluje vlasy a zlepšuje stav pokožky;
• snižuje hladinu cukru v krvi;
• posiluje kosti;
• nabíjí svaly energií, zbavuje bolesti a pocitu únavy, udržuje je v tonusu;
• zlepšuje zrak;
• po užívání antibiotik a jiných „těžkých“ léků odstraňuje jejich zbytky z těla;
• reguluje krevní tlak;
• zlepšuje srážlivost krve.

Pro ženy

Pšeničná kaše zlepšuje stav vlasů a pokožky, což je nezbytné pro každou ženu. Posiluje kosti, což je také důležité pro ženy v období postmenopauzy.

Vysoký obsah vitaminu E v pšeničné kaši zajišťuje normální fungování ženského reprodukčního systému. Hraje důležitou roli v regulaci hormonální hladiny. Léčba žádného gynekologického onemocnění se neobejde bez předepsání vitaminu E.

Pro muže

Pro muže by tato kaše měla být v jídelníčku jen s mírou. Její prospěšné vlastnosti týkající se gastrointestinálního traktu, nervové soustavy, krevního oběhu atd. jsou podobné. Při dlouhodobé konzumaci pšeničné kaše ve velkém množství však může dojít k narušení potence.

V těhotenství

Zavedení pšeničné kaše do jídelníčku ženy během těhotenství bude mít příznivý vliv jak na nastávající matku, tak na vyvíjející se organismus dítěte.

Přínos pšeničné kaše pro těhotné spočívá v následujícím:

1. „Ženský“ vitamin E zajišťuje normální průběh těhotenství a podporuje hormonální rovnováhu.
2. Vitamíny skupiny B „dohlížejí“ na normální a koordinovanou činnost všech systémů v těle matky.
3. Vláknina zachraňuje ženu před zácpou, kterou těhotné často trpí.
4. Produkt pomáhá uvolnit svaly, včetně svalů nohou a zad.
5. Krupice dodává tělu velké množství živin a prospěšných stopových prvků nezbytných pro zdravý vývoj plodu.

Při kojení

Pšeničná kaše je velmi prospěšný produkt, proto bychom ji rozhodně měli zařadit do jídelníčku kojící ženy. Obsah lepku v ní však může vyvolat alergické reakce, proto je třeba postupovat opatrně.

Kaši je třeba zkoušet jíst od 2–3 měsíců věku dítěte, 1–2 polévkové lžíce v první polovině dne a poté pečlivě sledovat dítě. Pokud se neobjeví alergické projevy a jeho stav se nezhorší, lze postupně zvýšit denní dávku kaše na 100 g. Doporučuje se ji jíst obden k snídani.

Do šesti měsíců je třeba vařit kaši pouze na vodě, aby se vyloučila možná alergická reakce kojence na mléko. Od šesti měsíců lze zkoušet vařit kaši na vodě s mlékem v poměru 1:1.

Pro děti

Vzhledem ke svým výhodám je pšeničná kaše nezbytná i v dětském jídelníčku: posiluje nervovou soustavu a kosti, zlepšuje zrak a slouží jako dobrá prevence kardiovaskulárních onemocnění.

Dětský citlivý organismus však ne vždy zvládne to samé co dospělý. Například bílkoviny a lepek se začínají plně štěpit až po dosažení určitého věku. Může se projevit alergie: otok hrtanu, vyrážka, zvýšená tělesná teplota. Proto se kaše podává dítěti pod přísným dohledem, když už umí samostatně žvýkat, a po konzultaci s pediatrem.

Pokud máte problémy s trávicími orgány, měli byste toto jídlo zcela vyřadit.

Je možné při hubnutí jíst pšeničnou kaši

Je zřejmé, že pšenice a výrobky z ní jsou velmi výživné a prospěšné. Může ale přispívat k hubnutí, i když má značnou kalorickou hodnotu? Jednoznačně ano, a to z těchto důvodů:

1. Zlepšuje se činnost trávicího traktu, trávení se normalizuje, což přispívá k zbavení se nadbytečných kilogramů.
2. Vláknina odvádí z těla toxiny, radikály a škodlivé látky.
3. Konzumace pšeničné kaše snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž se výrazně zlepšuje jeho oběh. To znamená, že všechny tkáně jsou nasyceny kyslíkem, který aktivuje všechny metabolické procesy na buněčné úrovni.
4. Metabolismus a lipolýza se výrazně zrychlují, tuky se spalují, sacharidy se okamžitě přeměňují na energii, aniž by zůstávaly ve formě tukových zásob na nepotřebných místech.
5. Dlouhotrvající pocit sytosti vylučuje hlad a následné zhroucení.
6. Produkt podporuje sportovní aktivity, protože dodává energii a zvyšuje vytrvalost.

Pšeničná kaše v medicíně

Při cukrovce

Při cukrovce, stejně jako u jakéhokoli závažného onemocnění, je indikována speciální dieta a pšeničná kaše je jejím nepostradatelným komponentem. Jde o to, že snižuje hladinu glukózy v krvi a příznivě ovlivňuje činnost střev, čímž brání přeměně cukru na tuk. Toto jídlo také napomáhá vylučování přebytečného cholesterolu. Lékaři doporučují diabetikům konzumovat pšeničnou kaši dvakrát denně.

Při pankreatitidě

Kaše jsou základem dietní stravy u lidí s nemocnou slinivkou břišní. Mezi povolené kaše patří i pšeničná, ale jíst ji je třeba pouze v období remise a v přísně omezeném množství.

Pšeničná kaše obsahuje mnoho komplexních sacharidů, které zatěžují slinivku břišní. Škrob z pšenice vyvolává produkci inzulínu, který ho přeměňuje na glukózu. Zvýšená produkce inzulínu brání slinivce v obnově jejích tkání. Drcená zrna i po tepelném zpracování zůstávají příliš tvrdá pro zanícenou sliznici orgánu.

Z těchto důvodů je pšeničná kaše zakázána v období akutního nebo zhoršení chronické pankreatitidy. Ve stavu remise je povolena konzumace kaše pouze jednou týdně. Reakci organismu je třeba testovat počínaje porcí 50 g.

Při gastritidě

Pšeničná kaše odstraňuje toxiny, zlepšuje metabolismus tuků v buňkách a posiluje imunitu, přičemž je velmi šetrná k jemným stěnám žaludku i při jejich zánětlivém stavu. Proto je tato kaše jednoznačně doporučena ke konzumaci při gastritidě.

To se však nevztahuje na gastritidu doprovázenou sníženou kyselostí. V takovém případě je zakázána, protože může ovlivňovat kyselost v žaludku.

Pro střeva

Pšeničná kaše je prospěšná pro zdraví a normální funkci střev, protože pektiny v ní obsažené neutralizují škodlivé látky a zabraňují hnilobnému procesu, podporují hojení zanícené a poškozené sliznice. Odstraňuje toxiny a odpadní látky, což brání rozvoji dysbiózy. Ale při sklonu k plynatosti je vhodné se jí vyhnout.

Při zácpě

Pšeničná kaše normalizuje metabolismus tuků na buněčné úrovni, příznivě ovlivňuje činnost střev, jak již bylo uvedeno výše, předchází zácpě. Vysoký obsah vlákniny v pšenici nastoluje správné fungování trávicího traktu, včetně aktivizace peristaltiky střev.

Při dně

U pacientů s dnou je dietní režim přísně kontrolován, včetně konzumace kaší. Jsou přísně rozděleny na povolené a zakázané. Příčina dny totiž často spočívá v nadměrném příjmu potravy a její léčba přímo závisí na normalizaci metabolismu.

Všechny kaše obsahují pomalé sacharidy, které se dlouho rozkládají, takže pocit sytosti přetrvává delší dobu. To je při dně velmi důležitý faktor. Zakázány jsou pouze luštěniny, mezi které pšeničná kaše nepatří. Proto ji lze a je třeba zařadit do jídelníčku pacientů s dnou.

Při kolitidě

Při kolitidě je pšeničná kaše velmi vhodná, protože normalizuje činnost a mikroflóru střev. Uklidňuje zanícenou sliznici střeva a normalizuje stolici. Ale při kolitidě doprovázené nadýmáním je lepší se její konzumaci vyhnout.

Při hemoroidech

Léčba hemoroidů bude mít smysl až po normalizaci stolice. Zácpa vyvolává napětí svěrače a krevních cév v něm, ty se naplní krví a otekou. Fekální hmoty při zácpě tlačí na stěny střeva a zhoršují tam krevní oběh. To vše vede ke zhoršení stavu a přechodu hemoroidů do chronické formy. Průjem naopak dráždí zanícené místo a podporuje aktivní množení bakterií. Řidší stolice vede k zánětu a vysoušení ložiska hemoroidů, což může následně vést ke vzniku trhlin.

Proto je při hemoroidech především nutné upravit stravu s ohledem na to, jakou stolici pacient má. A kromě jiných potravin normalizujících stolici se do jídelníčku rozhodně zařazuje i pšeničná kaše, protože k tomu přispívá a příznivě ovlivňuje činnost střev.

Při cholecystitidě

Pšeničná kaše je povolena a dokonce doporučována ke konzumaci lidem s cholecystitidou, protože jídlo doplňuje organismus vitamíny a stopovými prvky, zlepšuje metabolismus a posiluje imunitu.

Při cholecystitidě je třeba připravovat kaši řídkou, slizovitou. Můžete začínat a končit den porcí pšeničné kaše. Ale musíte ji jíst pouze teplou, protože při zánětu žlučníku jsou zakázaná studená a horká jídla. Samozřejmě ji musíte jíst bez omáček, přepalovaných surovin a koření.

Pšeničnou kaši, stejně jako jiné jídlo, můžete konzumovat pouze v období remise. Během exacerbace cholecystitidy je pacientovi indikován hlad a poté pouze ovesná kaše.

Škodlivost a kontraindikace

Jako každá potravina, i pšeničná kaše je prospěšná pouze při střídmé konzumaci a má řadu kontraindikací:

1. Lidé se závažným onemocněním zvaným celiakie mají zcela zakázán lepek. A tedy – i všechny obiloviny, včetně pšenice.
2. Pšeničná kaše může měnit kyselost v žaludku, z tohoto důvodu se nedoporučuje při gastritidě se sníženou kyselostí.
3. Není vhodná ke konzumaci ani při nadýmání.
4. V pooperačním období (po operacích břišních orgánů) je také raději nekonzumujte. Hrubě mletá kaše by byla pro trávení v období rekonvalescence příliš těžká.
5. Při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku se pšeničná kaše nedoporučuje kvůli hrubému mletí a vysokému obsahu vlákniny.
6. Alergie je rovněž závažnou kontraindikací.

To, že je pšeničná kaše velmi prospěšná a bohatá na vitamíny a stopové prvky, neznamená, že ji lze jíst neustále a v neomezeném množství. Nadměrná konzumace jakéhokoli, byť sebezdravějšího produktu, škodí organismu. Jídelníček by měl být vyvážený a zahrnovat maso, zeleninu, ryby atd.

Jak vybrat pšeničné krupice

1. Při výběru pšeničné krupice je třeba věnovat pozornost především její barvě: měla by být stejnoměrná (žlutá, světle hnědá). V krupici by neměla být neloupaná zrna, celá zrna ani různé nečistoty. Zrníčka by neměla být scvrklá.
2. Slepené hrudky naznačují, že se v krupici vyskytuje potravinový mol.
3. Při nákupu balené krupice je třeba věnovat zvláštní pozornost neporušenosti obalu a datu výroby. Raději sáhněte po čerstvější krupici. Maximální 'stáří' je 10 měsíců, poté začíná hořknout a ztrácí část svých prospěšných vlastností.
4. Čím hrubší mletí, tím prospěšnější bude pšeničná kaše.

Jak vařit pšeničnou kaši: recepty

Na vodě

Při vaření pšeničné kaše na vodě není nic zvláštního a složitého. Je třeba dodržovat jednoduchá doporučení, aby kaše byla sypká a chutná:

1. Na 1 hrnek krupice vezměte 2 hrnky vody, půl lžičky soli a 50 g másla.
2. Krupici ručně přebrat a očistit od nečistot a kamínků, poté důkladně propláchnout studenou vodou, aby se odstranil drobný prach a nečistoty.
3. Vodu přiveďte k varu na velkém ohni, poté přidejte sůl a krupici. Hrnec raději vezměte s tlustým dnem.
4. Za stálého míchání přiveďte krupici k varu, poté stáhněte oheň na nejnižší a seberte pěnu. Přiklopte pokličkou a nechte tak 20 minut – dokud nezbude voda. Míchejte nejvýše 4krát (jednou za 5 minut), aby se kaše nepřipálila a nepřilepila ke dnu.
5. Po uvaření přidejte do kaše máslo a znovu přiklopte pokličkou. Poté nechte vychladnout a odpočinout asi půl hodiny.

Na mléce

Pšeničná kaše s mlékem je jemnější a sladší než s vodou. Recepty na její přípravu jsou také jednoduché a dostupné. Například:

1. Na 1 šálek pšeničné krupice vezměte 2 šálky vody a 2 šálky mléka, špetku soli a 2 polévkové lžíce cukru.
2. Krupici přeberte a propláchněte.
3. Vodu přiveďte k varu na silném ohni, vsypte sůl a cukr, krupici. Znovu přiveďte k varu za stálého míchání.
4. Když znovu začne vřít, odstraňte pěnu, stáhněte oheň na minimum a vařte krupici pod pokličkou, dokud zcela nevstřebá vodu, tedy asi 20 minut. Celkově jsou první kroky stejné jako při vaření běžné pšeničné kaše s vodou.
5. Poté do kaše vlijte mléko a znovu zvyšte oheň na maximum, přiveďte k varu.
6. Znovu stáhněte oheň na minimum a 15 minut tak vařte za míchání.
7. Kaši odstavte z ohně a nechte pod pokličkou odstát 10–15 minut. Mléko by se nemělo zcela vyvařit: pšeničná kaše se s ním vaří řídká.

S dýní

Dýně je velmi zdravá potravina, přidává se do různých kaší, polévek, salátů, pečiva. Výjimkou není ani pšeničná kaše:

1. Dýni omyjte, oloupejte, odstraňte semínka, pak nakrájejte na malé kostičky. Dýně je třeba vzít 300 g na 1 šálek krupice.
2. Do hrnce nalijte mléko a přidejte dýni, sůl a cukr. Cukr můžete přidat jen podle potřeby, protože dýně pokrmu dodává sladkost, sůl podle chuti.
3. Mléko s dýní přiveďte k varu na středním ohni.
4. Přidejte propláchnutou krupici. Na 1 šálek krupice vezměte 4 šálky mléka, stejně jako při vaření běžné pšeničné kaše.
5. Vařte na středním ohni za stálého míchání asi 15 minut.
6. Odstavte z ohně a nechte 10 minut odstát. Přidejte máslo.

S masem

Pšeničná kaše s masem je velmi zdravá a výživná a stane se oblíbeným pokrmem všech členů rodiny. Připravuje se velmi jednoduše:

1. 500 g kuřecího filé nakrájejte na větší kostky.
2. Nakrájené maso opečte na rozpáleném rostlinném oleji dozlatova.
3. 2 středně velké mrkve omyjte, oloupejte a nastrouhejte. Přidejte k filé a smažte za míchání.
4. Šálek pšeničné krupice vysypte do pánve k masu s mrkví.
5. Vlijte tam 3 šálky vody. Hladina vody by měla být 1,5 cm nad surovinami.
6. Přidejte různé koření podle chuti: bobkový list, pepř, česnek atd.
7. Směs přiveďte k varu, oheň stáhněte na minimum.
8. Držte pod pokličkou na mírném ohni 10–15 minut.
9. Odstavte z ohně, nechte odstát.

V pomalém hrnci

Pro přípravu pšeničné kaše v pomalém hrnci vezměte 1 šálek pšeničné krupice, 3 šálky vody, sůl podle chuti a trochu másla (50–60 g). Postup přípravy je následující:

1. Propláchnutou krupici vsypte do nádoby pomalého hrnce.
2. Poté tam nalijte teplou vodu, aby pomalý hrnec neztrácel čas ohříváním vody a kaše se uvařila rychleji.
3. Přidejte sůl.
4. Zavřete poklici multivarky a nastavte program «Cereálie» na 20 minut.
5. Když voda začne vařit, sejměte pěnu.
6. 5 minut před koncem vaření přidejte máslo.
7. Pokud se po 20 minutách zdá kaše příliš tvrdá, můžete přidat dalších 10 minut v režimu «Ohřívání».

Jak připravit karbanátky z pšeničné kaše

Z pšeničné kaše můžete připravit výborné chutné kotlety. Receptů je mnoho, můžete použít různé přísady. Nejoblíbenější: houby, mleté maso a zelenina.

Pšeničné karbanátky s houbami

1. Kaši uvařte obvyklým způsobem na vodě, lépe hustší. Nechte vychladnout.
2. Osmažte houby s cibulí, můžete přidat mrkev.
3. Houby s cibulí a mrkví přidejte ke kaši, tamtéž vsypte 1 lžíci škrobu.
4. Smažte na silném ohni, předtím každý kotlet obalte v mouce.
5. Pro hezkou barvu můžete do mouky přidat papriku nebo kurkumu.

Nejsou stanoveny přesné poměry hub nebo cibule – zde vše podle chuti. Hlavní pravidlo – nepříliš mnoho, aby se kotlety snadno tvarovaly a nerozpadaly. Můžete přidat místo cibule jen mrkev nebo jen houby atd.

Pšeničné karbanátky s mletým masem

1. Na 4 lžíce pšeničné kaše vezměte 200 g mletého masa a 2 vejce. Vše důkladně promíchejte.
2. Přidejte koření podle chuti.
3. Vytvarujte kotlety, obalte v mouce a smažte z obou stran na silném ohni.

Vegetariánské pšeničné karbanátky

1. Pšeničnou kaši smíchejte s jemně nakrájenou cibulí, česnekem a bylinkami.
2. Přidejte koření podle chuti: pepř, kurkumu, Worcesterskou omáčku a citronovou šťávu. Také můžete přidat dušené zelí v rajčeti, dodá kotletům šťavnatost.
3. Zeleninové kotlety obalte v mouce a smažte na rozpálené pánvi jako obvykle.

Je možné jíst pšeničnou kaši na noc a na lačno

Pšeničnou kaši lze jíst ráno nalačno. Dietologové obecně doporučují kaše jako ideální snídani.

Kaše ráno dlouho udržuje pocit sytosti, příliš nezatěžuje trávicí trakt, poskytuje tělu dostatečné množství prospěšných vitaminů a mikroprvků, dávku energie, učí správnému režimu stravování, aniž by vyvolávala touhu «přerušit» chuť k jídlu do oběda.

Bezprostředně před spaním lékaři nedoporučují nic jíst, aby tělo v noci plně odpočívalo a nezabývalo se trávením jídla. Poslední večerní jídlo by mělo být minimálně 2–3 hodiny před spaním. Měla by to být malá porce lehce stravitelných potravin. Kaše je jedním z takových potravin, proto je skvělá pro večerní jídlo. Pšeničná kaše není výjimkou, takže ji můžete klidně večeřet.

Je možné dávat zvířatům pšeničnou kaši

Psům lze dávat kaše s vysokým glykemickým indexem, tedy ty, které se rychle tráví. Pšeničná kaše k nim patří, proto může být použita ve stravě psů. Ale pod tím se rozumí její příprava s masem, máslem, zeleninou, tedy plnohodnotná vyvážená strava. Krmit psa pouze kaší nelze.

Kvůli vysokému obsahu škrobu je doporučována spíše pro aktivní psy.

Při krmení koček je lepší vyhýbat se pšeničné kaši. Pokud stojí volba mezi levným nekvalitním krmivem a kaší, pak je samozřejmě lepší kaše. Ale pokud je možné krmit zvíře správně a plnohodnotně, je třeba „pšeničku“ vyloučit. Její přínos je zřejmý v bohatém obsahu živin, ale pro kočičí tělo má více nevýhod: špatně se tráví kvůli viskozitě a velkému množství lepku, způsobuje plynatost, křeče, nadýmání, bolesti střev.

Zajímavá fakta o pšenici

1. Ve starověkém Egyptě byla pšenice považována za jeden z nejcennějších pokladů. Mlatili ji býci svými kopyty.
2. Římské říši se také říkalo pšeničná říše, protože tam pšenice hrála mimořádně důležitou roli v zemědělství.
3. Na Rusi se pšeničným polím říkalo „obilí“.
4. V hlavním městě Ekvádoru Quitu je v muzeu uložen hliněný hrnec, ve kterém byl vypěstován první keř pšenice v Americe.
5. Slované považovali pšeničná zrna za symbol štěstí a bohatství. Darovali pytel pšeničných zrn na svatbu a při narození dětí.
6. Největší producent pšenice – Čína.
7. Největší dovozce pšenice – USA.
8. Největší vývozce – Evropská unie.
9. Škrob vyrobený z pšenice se používá v lékařství, přidává se do mastí, zásypů a používá se ve speciálních škrobových obvazech.
10. Pšenice je nejrozšířenější obilovina na světě.
11. Existuje mnoho odrůd pšenice, ale nejoblíbenější a nejrozšířenější jsou tvrdé a měkké. Žádná jiná obilovina na světě nemá tolik druhů.
12. Pšenice je jednou z nejdříve domestikovaných obilovin.
13. K měření pšenice se používají kvarty a bušly. Jeden kvart je 27,2 kg a jeden bušl je 217,7 kg.
14. V muzeu ve Švýcarsku je nejstarší kousek pšeničného chleba – je mu asi 6 000 let.
15. V Písmu svatém se zaslíbená země nazývá zemí pšenice nebo obilným místem (místem, kde rostou obiloviny).
16. Výraz „žírné místo“ má v moderním životě ironický význam, označující nikoli rajské blahobytné místo, ale místo, kde se děje něco špatného, kde vládne opilství a zhýralost.
17. Za domovinu pšenice je považována Arménie.
18. Divoká pšenice se po dozrání okamžitě vysemení a na klasech vůbec nedrží. Proto ji starověcí lidé sbírali nedozrálou.
19. Plocha osevů pšenice převyšuje plochu osevů jakékoli jiné zemědělské plodiny.
20. Asi 90 % veškeré vypěstované pšenice jde na krmivo pro dobytek.
21. Extrakt z pšeničných klíčků je silný imunomodulátor a prostředek proti popáleninám.
22. V roce 1904 byla nalezena pšeničná zrna, jejichž stáří je více než 5 000 let.
23. Van Gogh na svých plátnech více než 10krát zobrazil pšeničné pole.
24. Pšenice je zmíněna v známém židovském podobenství. Zatímco dělník spal, nepřítel zasel plevel mezi řádky pšenice – koukol. Dělník počkal, až dozraje, a teprve potom oddělil pšenici od plevele. Toto podobenství se vykládá takto: pšenice jsou dobří lidé, plevel jsou hříšníci, nepřítel je satan, sklizeň je Poslední soud a dělníci jsou Boží ženci. Odtud pochází rčení „oddělit zrno od plevele“, které označuje oddělení špatného od dobrého.
25. Ze všech obilovin je právě pšenice nejlépe vstřebávána lidským organismem.
26. Pro zvýšení výživnosti pšeničných zrn se namáčejí a nechávají klíčit.
27. Z pšeničného zrna se vyrábí slad, který slouží jako základ pro alkoholické nápoje.
28. Délka všech chloupků na jednom klasu pšenice přesahuje desítky tisíc kilometrů.
29. V dávných dobách se státy utvářely tam, kde byla pšenice obzvláště úrodná – v údolích řek. Tam mohla pšenice dorůstat výšky až čtyř metrů a dávní lidé sklízeli stonásobnou úrodu, zatímco třicetinásobná byla považována za neúspěch. Mimochodem, dnes je i pětinásobná úroda považována za velký úspěch.