Perlová kaše: složení, prospěšné vlastnosti, recepty

Kroupová kaše je jedním z nejzdravějších jídel ruské kuchyně. Bohužel, kvůli tomu, že se toto jídlo ve školních a armádních jídelnách připravovalo nesprávně, pověst kaše byla poškozena. Ale ve skutečnosti jsou kroupy velmi prospěšné, a pokud ji správně připravíte a vyberete kvalitní kroupy, je také velmi chutná.

Z jakého zrna se získávají kroupy

Ne každý ví, že kroupy se vyrábějí z ječmene, který sám o sobě je nejlepším zdrojem živin potřebných pro organismus – dokonce ve srovnání s pšenicí. V potravinářském průmyslu se z ječmene získávají jak celé, tak drcené kroupy. Existuje ještě jeden produkt jeho zpracování – a to ječné krupky, drcené a dobře se rozvářející. Nepleťte si je však s kroupami, protože se jedná o zcela odlišné produkty.

Pro výrobu krup je třeba z ječného zrna odstranit otruby, tedy svrchní vrstvu. Zbývající zrno se brousí a leští. To umožňuje zachovat v něm značné množství minerálů a vitamínů, stejně jako aminokyselin, které jsou zodpovědné za zachování mládí a normální fungování organismu jako celku.

Druhy kroup

V současné době výrobci nadále vyrábějí kroupy, které odpovídají standardům sovětského zbožíznalství. Tehdy bylo zvykem třídit je podle velikosti a každému typu byl přidělen určitý číselný kód. Například:

1. Kroupy č. 1 a č. 2 se vyznačují velkými zrny, která mají oválný tvar a uprostřed probíhá tmavá podélná rýha, charakteristická pro nezpracované ječné zrno.
2. Kroupy č. 3, č. 4 a č. 5 jsou odrůdy s malými zrny, která se vyznačují kulovitým tvarem.

V běžném životě však mnozí používají klasifikaci, která vznikla již na začátku 20. století. Tehdy se největší zrna nazývala obyčejná, dále v pořadí klesající velikosti následovaly „holandka“ a „půlholandka“. A nejjemnější krupice se nazývala „royal“, tedy „královská“, protože v té době byla ceněna nejvíce.

Dnes se pohled na správnou výživu změnil a pro ty, kteří dbají o své zdraví a postavu, je nejcennější právě obyčejná obilovina s velkými zrny. Je to vyleštěné zrno, obsahuje více vlákniny a je považováno za nejvíce dietní, i když se vaří nejdéle.

Zároveň se holandským způsobem zrno zcela zbaví otrub a poté se mu dá kulatý tvar. Takové kroupy se vaří mnohem rychleji, avšak obsahují více sacharidů a mají vyšší glykemický index, proto se při cukrovce nedoporučují.

Složení a kalorická hodnota

Energetická hodnota kroupové kaše připravené na vodě činí pouze 110 kcal na 100 g výrobku. Samozřejmě při přípravě na mléce bude podstatně vyšší.

Vědecké výzkumy prokázaly, že kroupy obsahují výrazně více vlákniny než odrůdy vyrobené z pšenice. Bílkoviny v nich obsažené mají vyšší nutriční hodnotu než pšeničné. Rovněž bylo zjištěno, že kroupy obsahují přírodní antibakteriální látky, jejichž vlastnosti budou popsány níže.

Kroupová kaše obsahuje:

1. Vitamíny skupiny B, D, PP, a také vitamíny A a E, které jsou antioxidanty. Celkově tento soubor zajišťuje kroupám protizánětlivý účinek. Dále příznivě ovlivňuje metabolismus, krevní oběh, nervový systém atd.
2. Triglycerid a tokotrienol – dvě látky, které mohou výrazně snižovat hladinu „špatného“ cholesterolu v krvi.
3. Celá řada makro- a mikroelementů, zahrnující nejen zinek s jeho protizánětlivými vlastnostmi, nebo fosfor odpovědný za kognitivní schopnosti, ale i vzácnější složky jako molybden, chrom, kobalt atd.
4. Selen – obsahem selenu kroupy předčí dokonce i rýži, přičemž tento prvek se neničí ani při tepelném zpracování.
5. Hordeicin – přírodní antibiotikum a antimykotikum.

Zvláštní zmínku si zaslouží aminokyselina lysin obsažená v kroupách. Má antivirové účinky, ale výzkumy prokázaly, že také ničí mikroby, včetně těch, které způsobují nachlazení, takže kroupy lze považovat za výborný prostředek proti nachlazení.

Čím je kroupová kaše prospěšná

Obecná prospěšnost

Prospěšnost kroupové kaše je dána jejím jedinečným chemickým složením. Díky všem výše popsaným látkám kroupy:

• zajišťují tělu potřebné aminokyseliny;
• má protizánětlivé vlastnosti;
• pomáhají odstraňovat toxiny z těla;
• zlepšují stav zubů a kostí;
• brání vzniku tukových usazenin;
• mají mírný močopudný účinek, což umožňuje odstranění otoků.

V dávných dobách se tato kaše používala k léčbě různých onemocnění. Moderní medicína uznává její prospěšnost především v dietní léčebné výživě při různých onemocněních jater a trávicího traktu. Silně rozvařená kaše, stejně jako slizové polévky a odvary připravené z těchto krup, mají obalující vlastnosti.

Pro ženy

Kroupová kaše je pro ženy prospěšná, protože obsahuje mnoho užitečných látek, ale má nízkou energetickou hodnotu, což při správném užívání umožňuje snížit hmotnost. Kromě toho kroupy obsahují aminokyseliny, které jsou zodpovědné za pružnost a elasticitu pokožky. Konkrétně se jedná o výše zmíněnou aminokyselinu lysin, která je také zodpovědná za tvorbu kolagenu – právě ten zajišťuje mladistvý vzhled pokožky.

Vitamin D obsažený v kroupách posiluje kosti, což je důležité zejména pro ženy v období menopauzy, protože v této době se může rozvinout osteoporóza.

Pro muže

Jak je známo, příslušníci silnějšího pohlaví trpí nemocemi kardiovaskulárního systému častěji než ženy. Proto je pro ně prospěšné zařadit do jídelníčku kroupovou kaši, protože obsahuje látky, které posilují kardiovaskulární systém a pomáhají snižovat hladinu špatného cholesterolu.

Když mluvíme o prospěšnosti kroupové kaše pro muže, je třeba poznamenat, že jedna porce obsahuje polovinu denní dávky selenu – látky nezbytné pro zdraví prostaty. To znamená, že zařazení této kaše do jídelníčku může sloužit jako prevence prostatitidy a erektilní dysfunkce, kterou dnes trpí mnoho příslušníků silnějšího pohlaví.

V těhotenství

Kroupy jsou v těhotenství velmi prospěšné. Toto tvrzení je podloženo mnoha faktory:

1. Vláknina má pozitivní vliv na trávení, pomáhá přirozeně odstraňovat toxiny z těla, aniž by bylo nutné sahat k lékům.
2. Fosfor obsažený v kroupách urychluje metabolismus, pomáhá udržovat normální hmotnost a je také nezbytný pro tvorbu kostry plodu.
3. Vitaminy skupiny B se podílejí na metabolických procesech a normalizují činnost nervové soustavy, také pomáhají při syntéze hemoglobinu, bez kterého není možný normální proces krevního oběhu a okysličení organismu.
4. Vitamin D je potřebný pro posílení zubů a kostí, což je velmi důležité, protože z těla nastávající matky se velké množství vápníku spotřebovává na tvorbu kostí plodu.
5. Vitamin E posiluje imunitu a zlepšuje krevní oběh, a navíc je antioxidantem, který dodává pokožce pružnost a pomáhá předcházet striím.

Konečně, kroupy umožňují snížit hladinu „špatného“ cholesterolu v krvi, příznivě ovlivňují kardiovaskulární systém (a srdce v těhotenství musí zvládat dvojnásobnou zátěž kvůli zvýšenému objemu krve).

Kromě toho mají kroupy močopudný účinek, i když slabý. To pomáhá odvádět tekutiny z těla a předcházet otokům.

Žádná zvláštní omezení v konzumaci kroup v těhotenství neexistují. Jen je třeba mít na paměti, že lékaři doporučují konzumovat je ráno nebo v poledne, a během večeře zařazovat do jídelníčku více lehkých kysaných mléčných výrobků.

Při kojení

Během těhotenství žena nevyhnutelně přibírá na váze. V poporodním období se snaží této váhy zbavit a v tomto ohledu je kroupová kaše ideálním pomocníkem. Poskytuje totiž plnohodnotný soubor živin při nízké energetické hodnotě. To znamená, že mladá matka může dát dítěti prospěšné mateřské mléko obsahující všechny potřebné vitamíny, aniž by přitom přibírala na váze.

Kroupová kaše mimo jiné normalizuje trávení a pomáhá předcházet zácpě, s níž se mnoho mladých matek v poporodním období potýká. Má protizánětlivé vlastnosti, což je velmi užitečné, pokud žena během těhotenství prodělala onemocnění ledvin nebo močového měchýře. Tato krupice také obsahuje přírodní protiplísňové látky, které pomáhají předcházet vzniku moučnivky, což je v poporodním období rovněž velmi aktuální.

Odvar z kroupové krupice, který vzniká při její přípravě, obsahuje látky, které sice nemohou zvýšit množství mléka, ale usnadňují jeho tok a vylučování, což umožňuje nastolit kojení.

Pro děti

Pro mnoho malých dětí je kaše jedním z prvních jídel, které dostávají jako příkrm. Seznamování s takovými produkty však začíná bezlepkovými kašemi, a kroupy mezi ně nepatří, protože tato krupice obsahuje lepek. Dětem do věku 1,5–2 let se kaše z ječmene vůbec nepodávají. Poté lze dítěti po dobu dalšího roku nabízet pouze dobře rozvařenou ječnou kaši, protože je lépe stravitelná. Pokud na ni nedošlo k alergické reakci a dítě nemá intoleranci lepku, lze mu od tří let podávat kroupovou kaši.

Tyto kroupy jsou pro dítě prospěšné tím, že obsahují mnoho vlákniny, vitamínů a minerálů, které jsou nezbytné pro správný vývoj dětského organismu. Navíc děti, které dostávají kaši z nedrcených obilnin, tedy klasickou kroupovou kaši, rostou rychleji. Obsažené látky totiž zlepšují syntézu somatotropního hormonu, který je zodpovědný za růst a fyzický vývoj dítěte.

Prospěšnost kroupové kaše pro hubnutí

Kroupová kaše je považována za velmi prospěšný dietní produkt. Její přínos pro lidi, kteří chtějí zhubnout, je nesporný. Kromě toho existuje několik variant diety založené právě na kroupové kaši, protože tato kaše pomáhá snižovat hmotnost a zároveň dodává tělu všechny potřebné živiny. Obsahem vitamínů se blíží pohance, ale organismus ji vstřebává poměrně pomalu, což umožňuje déle udržet pocit sytosti. To lze považovat za důležitou výhodu také proto, že i z čistě psychologického hlediska je takovou dietu snazší vydržet.

Výběr vhodného typu diety závisí na tom, jak vážně je člověk odhodlán. Někteří lépe snášejí delší, ale méně přísné diety, jiní upřednostňují opačný variant – přísné expresní diety určené na několik dní.

Šetrnější varianta diety s perlovými kroupami je navržena na jeden týden. Denně můžete sníst 550–600 g dobře uvařených perlových krup, aby nedošlo k zatížení trávicího traktu. Kroupy je nutné vařit ve vodě. Celkové množství rozdělte na tři jídla. Ráno připravte kroupy s přídavkem sušeného ovoce – meruněk, fíků nebo švestek (ale ne kalorických rozinek). K obědu můžete ke kroupům přidat malý kousek vařeného kuřecího nebo krůtího masa. Pro zlepšení trávení se doporučuje také salát z čerstvé sezónní zeleniny. Večer doplní porci krup sklenice odtučněného kefíru. Celá tato dieta je naplánována na 7 dní a během této doby se můžete zbavit 4–5 kg nadváhy.

Existuje varianta přísnější monodiety. Denně můžete sníst stejných 500–600 g perlových krup vařených ve vodě bez přidání soli, pouze toto množství rozdělte na 5 porcí, aby vám vystačilo na celý den. Hodinu před spaním si můžete vypít sklenici kefíru. Dieta je navržena na 3 dny. Ale ani tak krátkou dietu nemusí každý vydržet, protože je opravdu velmi přísná. Pro ulehčení můžete během dne přidat ke kroupům 1 kyselé jablko nebo trochu bobulovin, jako jsou brusinky nebo klikva. Během těchto 3 dnů se také můžete zbavit 4–5 kg. Dieta je dobrá v tom, že umožňuje velmi rychle se dostat do formy, například před nějakou důležitou událostí. A zároveň nevyžaduje nákup drahých potravin ani dovednost připravovat složitá jídla.

Kroupová kaše v lékařství

Moderní medicína považuje perlové kroupy za prospěšný produkt. Měli byste však chápat, že ne při všech nemocech jsou stejně prospěšné. Kromě toho existují určitá pravidla, která je třeba při konzumaci produktu dodržovat.

Při cukrovce

Glykemický index kroupové kaše vařené ve vodě je pouze 20–30 jednotek, takže ji lze bez obav zařadit do jídelníčku lidí trpících cukrovkou. Kaši vařenou v mléce se však nedoporučuje konzumovat, protože glykemický index je v takovém případě výrazně vyšší – 60–70 jednotek.

Je třeba poznamenat, že kroupy pomáhají zejména při diabetu 2. typu. Jejich pravidelná konzumace dokonce umožňuje tomuto onemocnění předcházet – s ohledem na to, že existuje přímá závislost mezi obezitou a rizikem vzniku cukrovky.

Kroupy mohou diabetici konzumovat jak ve formě sypké, tak i jako lepkavou kaši. Je povoleno je přidávat do dietních polévek. Denně lze sníst nejvýše 150–200 g krup. Při překročení tohoto množství roste riziko plynatosti, dyspepsie, celkově může dojít k poruchám trávení, a vůbec diabetici by se v žádném případě neměli přejídat.

Při pankreatitidě

Při akutním pankreatitidě je indikováno léčebné hladovění a velmi přísná dieta. Kroupová kaše se zařazuje do jídelníčku pouze u chronické formy onemocnění, pokud je již ve stavu remise. A přitom je třeba vědět, jak ji připravit, aby se předešlo nepříjemným následkům.

Jde o to, že kroupová kaše klade velmi velkou zátěž na slinivku. Aby se orgánu ulehčila práce, musí se kaše velmi důkladně rozvařit. K tomu se vezme nepříliš velká perličková krupice (1 sklenice), alespoň 2–3krát se důkladně propláchne horkou vodou. Poté se uvedené množství krupičky zalije 1 litrem vody nebo nízkotučného kefíru a nechá se 8 hodin namáčet. Nejlepší je to udělat přes noc. Ráno se tekutina slije, již mírně napařená krupice se zalije horkou převařenou vodou v poměru 1:3 a kaše se vaří 5–6 hodin. Míchat ji přitom není třeba. Nejlépe se připravuje v troubě nebo ve vodní lázni.

Při pankreatitidě není dovoleno jíst horká jídla, je třeba počkat, až kaše vychladne. Měla by být teplá, ale ne studená, protože po úplném vychladnutí ztratí jak správnou konzistenci, tak chuťové vlastnosti.

Při gastritidě

Při akutní formě gastritidy je kroupová kaše zakázána. Při chronické formě lze jíst slizové polévky uvařené z krup. Také lze jíst silně rozvařenou kaši připravenou výše popsaným způsobem.

Kromě toho se z krup připravuje odvar, který obaluje sliznice a umožňuje odstranit zánětlivé procesy. Na 100 g krup bude potřeba 1 litr převařené vody. Nejprve se kroupy zalijí vodou, poté se nechají odstát alespoň 5–6 hodin, poté se kaše přivede k varu a vaří se na sporáku v průběhu 15 minut. Poté se hrnec odstaví z ohně, kaše se nechá louhovat půl hodiny, poté se scedí. Zbylé kroupy lze pak připravit tak, aby vznikla vazká kaše. A sceděný odvar se používá k léčebným účelům – užívá se 50 ml dvakrát denně. Délka léčby je nejméně dva týdny. Samozřejmě se doporučuje předem konzultovat s lékařem.

Pro střeva

Při onemocněních střev, včetně těch doprovázených zánětlivými změnami sliznic, je předepsána maximálně šetrná dieta. V akutním období do takové diety kroupy nepatří, protože obsahují poměrně velké množství vlákniny, která zesiluje peristaltiku střev a celkově zvyšuje zátěž na tento orgán. Při chronické formě a ve stavu remise je však možné a dokonce vhodné zařadit do jídelníčku kroupovou kaši, ale pouze připravenou z dobře rozvařených krup – recept je stejný jako při pankreatitidě.

Existuje ještě jedno důležité omezení. Pokud má člověk nesnášenlivost lepku, jsou kroupy při tomto onemocnění zakázány, protože by pouze zhoršily střevní potíže, způsobily poruchy stolice atd.

Při zácpě

Obecně platí, že kroupová kaše se doporučuje jako prostředek proti zácpě, protože obsahuje velké množství vlákniny, která posiluje peristaltiku střev a změkčuje stolici. I když je zácpa doprovázena hemeroidy, kroupová kaše je považována za vynikající projímadlo. Je však třeba ji připravit podle dietního receptu popsaného výše. Zlepšení nastává i po jediné konzumaci tohoto jídla. Pro stabilní účinek je však nutné zařazovat ho do jídelníčku pravidelně.

Při dně

Toto onemocnění je způsobeno poruchou solného metabolismu. Proto léčebná výživa předpokládá vynechání potravin bohatých na puriny – ty jsou totiž viníky hromadění kyseliny močové. Kroupy neobsahují puriny, neovlivňují solný metabolismus, a proto jsou povoleny při dně. Navíc kroupy celkově zlepšují metabolické procesy a zmírňují zánět (a toto onemocnění se vyznačuje právě silnou bolestí způsobenou zánětlivými onemocněními v určitých kloubech).

Škodlivost a kontraindikace

Existuje skupina lidí, kterým je kroupová kaše přísně zakázána. Jde především o ty, kteří trpí nesnášenlivostí lepku – a kroupy obsahují tohoto proteinu poměrně hodně. O celiakii, tedy nesnášenlivosti lepku, se mluví relativně nedávno, u dětí se zjišťuje poměrně rychle, ale mnozí dospělí ani netuší, že mají nesnášenlivost lepku. Lze ji však rozpoznat podle následujících příznaků – plynatost, nadýmání, průjem, pokud se všechny tyto příznaky objeví po konzumaci kroupové kaše. Pokud se nepřijmou opatření, může celiakie časem způsobit svalovou dystrofii a zhoršení kognitivních schopností. Proto byste se při výskytu uvedených příznaků měli kroupové kaši vyhnout.

Nicméně nedostatečně uvařené kroupy mohou také dráždit žaludeční sliznici, způsobovat plynatost, průjem, nebo naopak zácpu. Proto je třeba se také ujistit, že je kaše správně připravena.

Kroupy jsou kontraindikovány při akutních formách onemocnění trávicího traktu a jater. V takových případech se obvykle nahrazují rýží nebo ovesnou kaší.

Jak vybrat a skladovat kroupy

Vybrat kroupy není v zásadě složité. I při vizuální kontrole lze poznat, jak kvalitní produkt je.

1. Dobré kroupy by měly mít bílý nebo nažloutlý odstín, ne hnědý. Zároveň je lepší kupovat produkt v průhledném obalu, aby bylo vidět, zda obsahuje příměsi či nikoliv.
2. Obal musí být vzduchotěsný, jinak se produkt nepodaří uchovat a kroupy mohou získat žluklou chuť a ztratit všechny své prospěšné vlastnosti.

Co se týče různých druhů krup, je třeba si uvědomit, že z nich vznikají různá jídla, což je třeba při výběru zohlednit.

Hrubé kroupy (výše zmíněné č. 1 a č. 2) se doporučují k přípravě sypkých kaší a polévek. Obzvlášť dobře se s nimi povede rassolník a houbové polévky. Z jemných krup se připravují nákypy, husté kaše (protože se dobře rozvařují) a také vegetariánské karbanátky.

Stejně jako jakoukoli jinou obilovinu je třeba i kroupy skladovat na tmavém a suchém místě. Nesmí na ně dopadat sluneční paprsky, protože zrno stejně obsahuje nějaké tuky a na světle oxidují. A je zřejmé, že kroupy nesmějí nasáknout vlhkostí – jednoduše se zkazí. Skladujte je při pokojové teplotě. Nedoporučuje se je uchovávat v plastových nádobách a ani v igelitovém sáčku by neměly být dlouho. Optimální variantou je skleněná nebo keramická dóza s pevně uzavíratelným víčkem.

Kroupy lze skladovat dlouho, dokonce déle než kroupy z pšenice nebo ovsa, takže je lze bez obav kupovat s rezervou. Při dodržení všech pravidel skladování vydrží půldruhého roku, aniž by se zkazily, zatímco jáhly a ovesné vločky nevydrží déle než 9–10 měsíců.

Jak vařit kroupovou kaši: recepty

Bez ohledu na to, jaký recept nakonec zvolíte, kroupy je nejprve třeba rozvařit. K tomu je třeba je řádně připravit. Zrno je nutné přebrat a důkladně propláchnout, aby se odstranily škrobové složky. Tím ale příprava nekončí. Nejprve se zrno namáčí ve studené vodě. Pokud se jedná o velké odrůdy, nechte je 10–12 hodin, menší mohou nabobtnat i rychleji. Přitom poměr krup k vodě by měl být 1:5, to je zlatý poměr – hrnek krup na 1 litr vody.

Pokud bylo vše provedeno správně, kaši lze uvařit poměrně rychle. Existují různé způsoby její přípravy. Kroupovou kaši lze vařit ve vodě, v masovém nebo zeleninovém vývaru, stejně jako v mléce.

Hotovou kroupovou kaši podáváme s rybami, masem, houbami i zeleninovými saláty. Někdy stačí kroupy uvařit a dochutit najemno nakrájenou a lehce orestovanou cibulí, i když dietní variantou to nenazvete. V postní době lze kroupovou kaši podávat s drcenými ořechy, mákem, sušenými švestkami, meruňkami a na dochucení použít med.

Na vodě

Kroupy se namáčejí tak, jak bylo popsáno výše. Ráno se voda slije, zrno lze ještě jednou propláchnout a poté zalít čerstvou převařenou vodou v poměru 1:3. Nejlépe je vařit kaši v kotlíku. Ten lze postavit do trouby a kaše bude chutnější a sypatější. Moderní druhy krup se obvykle vaří 1–2 hodiny. Po celou dobu by měly být pod pokličkou, není třeba je míchat. Hotová kaše by měla mít pěkný béžový odstín. Před podáváním se přidá trochu másla. Pokud si přejete, můžete místo něj přilít tučnou smetanu pro jemnější chuť.

Na mléce

Kaše vařená v mléce nemůže být považována za dietní pokrm, ale přesto je prospěšná. Kroupy je třeba namáčet výše popsaným způsobem. Ráno se voda, ve které kroupy stály, slije. Mezitím se vezme odtučněné mléko a ohřeje se na 40 stupňů. Poměr je v tomto případě 1:10. To znamená, že na 200 g perlových krup je třeba vzít 2 l mléka. Kroupy se zalijí mlékem, kaše se přivede k varu a vaří se 5–6 minut bez pokličky. Je třeba dbát, aby mléko nepřipálilo. Poté se hrnec odstaví z ohně a kaše se dále připravuje ve vodní lázni – tím lze v běžné kuchyni vytvořit stejné podmínky jako v tradiční ruské peci. Kaši po celou dobu není třeba míchat. Nakonec to může trvat 5–6 hodin, ale výsledná chuť pokrmu bude velmi jemná.

V pomalém hrnci

Příprava perlových krup v pomalém hrnci není složitá. Vezme se 1 hrnek krup na 3 hrnky vody, sůl se přidá podle chuti. Po nasypání krup a zalití vody do nádoby pomalého hrnce se nastaví režim „Dušení“ nebo „Pilaf“ v závislosti na modelu. Pokud byly kroupy předem namočeny delší dobu, budou se vařit hodinu. Ale i poté se ještě 5–10 minut nevyjímají z pomalého hrnce, aby se propařily.

S masem

Kroupová kaše se dobře hodí k různým druhům masa, včetně vepřového. Lze ji připravit takto: na 150 g perlových krup se vezme 100 g libového vepřového masa, 2 stroužky česneku, 1 cibule, 0,5 l zeleninového vývaru. Perlové kroupy se namočí na 6 hodin do vody a vaří se do poloviny měkkosti. Cibule a česnek se nasekají, pak se lehce osmahnou na pánvi, přidá se maso nakrájené na kousky a také se lehce osmahne. Poté se přidá kroupová kaše, promíchá se, aby se nasákla olejem, přilije se zeleninový vývar a vaří se pod pokličkou ještě nejméně 40 minut na mírném ohni, dokud kroupy nezměknou. Hotovou kaši lze posypat strouhaným parmazánem.

Se zeleninou

Kroupovou kaši lze připravit s jakoukoli zeleninou, například s rajčaty, s fazolovými lusky, s dýní atd. Lze použít například následující recept: na 1 hrnek jemných perlových krup, které se vaří rychle, se vezme 1 sladká paprika, 200 g čerstvých nebo sušených rajčat (podle sezóny), 100 g fazolových lusků a stejné množství zeleného hrášku, 400 ml vody, jedna cibule, pepř, sůl, olej – podle chuti.

Cibule se nakrájí nadrobno a lehce osmahne, pak se k ní přidají nakrájená rajčata, paprika nakrájená na kostičky, fazolky a hrášek, a chvíli se dusí na mírném ohni. Poté se přidají předem namočené kroupy, zalijí se vodou, osolí, promíchají a přivedou k varu. Dusí se pod pokličkou na mírném ohni, dokud nejsou kroupy hotové.

S houbami

Kroupová kaše s houbami je tradičním pokrmem ruské kuchyně. Nejčastěji se k její přípravě používají sušené hříbky. Lze ji však připravit i s liškami a v moderních podmínkách se často používají žampiony.

K přípravě kaše budete potřebovat: 1 hrnek perlových krup, hrst sušených hříbků, 1 mrkev, 2 cibule střední velikosti, 2 rajčata, sůl podle chuti.

Je třeba poznamenat, že houby a kroupy se pro toto jídlo namáčejí v různých nádobách. Houby stačí ponechat ve vodě 2 hodiny, zatímco kroupy podle druhu 5 až 8 hodin. Kaše se vaří zvlášť. Zhruba po hodině se k ní přidají najemno nakrájené houby, z nichž se předem slije voda. Když kaše začne vřít, opatrně se sebere pěna. Mezitím se cibule a mrkev očistí a nakrájejí obvyklým způsobem, z rajčat se oloupe slupka (k tomu je snazší je spařit vařící vodou) a nakrájejí na kostičky. Cibule a mrkev se lehce orestují, přidají se rajčata a krátce se podusí. Když je kaše téměř hotová, navrch se položí zelenina a na mírném ohni pod pokličkou se nechá ještě 5–10 minut.

Lze dávat psům kroupovou kaši

Ačkoli některé kaše je možné psům podávat, aby doplnily zásoby vitamínů a minerálů, kroupy mezi povolené potraviny nepatří. Tuto kaši psům podávat nelze. Zajímavé je, že příčinou je vysoký obsah vlákniny. Pro lidský organismus je to spíše výhoda. Ale u psů mohou kroupy vyvolávat alergickou reakci a silný průjem. Tato kaše, i dobře uvařená, se v těle zvířat špatně tráví.

Zajímavá fakta o kroupách

Dlouhou dobu se kroupy poněkud hanlivě nazývaly selskou rýží (a v pozdějších dobách se jednoznačně označovaly jako "šrapnel", protože špatně uvařená kaše podporuje nadměrnou plynatost). Ale ve skutečnosti se toto jídlo v dávných dobách objevovalo i na stolech aristokratů. Například car Petr I. měl velmi rád kroupovou kaši. Předpokládá se, že právě díky němu se toto jídlo dostalo do armádního jídelníčku.

Pravda, v tehdejších vzdálených dobách se zrno máčelo ve studené vodě 10–12 hodin, aby se získala chutná sypká kaše. Ale životní tempo se postupně zrychlovalo, na dlouhé předmáčení se brzy zapomnělo a většině lidí se kroupy vybaví výhradně jako kluzká, poněkud gumová kaše, kterou krmili v pionýrských táborech a armádních jídelnách. Zajímavé je, že dnes se v ruské armádě od tradičních krup prakticky upustilo, nahradily je dražší druhy – rýže a pohanka. Stále se však používají k zahušťování polévek a přípravě nákypů. Jde o to, že kroupy obsahují fytohormony – tedy látky podobné hormonům, které svým účinkem připomínají estrogeny. Pokud se zařazují do jídelníčku jen čas od času, nijak to neovlivní hormonální hladinu. Převaha krup v armádním menu na počátku 90. let 20. století však negativně ovlivňovala zdraví – k tomuto závěru dospěli lékaři.

Mimochodem, kaši z ječmene měl rád nejen Petr I. Byla podávána i ke stolu posledního ruského císaře Mikuláše II. Některé zdroje však tvrdí, že láska císaře k této kaši, stejně jako její podávání ke slavnostnímu stolu, není nic víc než krásná legenda. A poslední ruský car dával přednost pokrmům anglické a francouzské kuchyně, byť i jednoduchým.

Legenda tvrdí, že prospěšnost kroupové kaše uznával už Hippokrates. Pravděpodobně se však jedná jen o ječné zrno, protože tehdy se kaše podle moderních technologií nevyráběla a nikdo by se nezabýval opakovaným proséváním a leštěním zrn. Ječmen byl ve starověkém světě vážený a byl součástí jídelníčku římských gladiátorů, aby jim zajistil sílu a vytrvalost.

Existuje také legenda, že název „kroupová kaše“ vznikl údajně proto, že ječná zrna lidem připomínala perly. Lingvisté s touto teorií obvykle nesouhlasí. A pravděpodobnější je vysvětlení, že název vznikl až v 19. století, kdy chtěli tradiční produkt zušlechtit. Nicméně, kdyby středověcí rolníci věděli o kroupách tolik, co dnes vědí vědci, určitě by tuto kaši nazvali perlovou.

Foto kroupové kaše