Jak rychle a bez slz očistit křen

Každý zahrádkář, který si váží sám sebe, má na svém pozemku alespoň jednu velkou rozložitou atraktivní rostlinu křenu, bez jejíchž listů nezavařuje ani jednu sklenici okurek nebo rajčat na zimu. Ale často tím domácím zavařováním jeho použití končí. Ačkoli křen jako koření – zejména k rosolům – mají rádi téměř všichni, do zpracování kořene se pouští málokdo, protože se obvykle domnívají, že tento proces je dlouhý a pracný, a díky křenovému pachu dokonce slzotvorný. Jde o to, že rostlina obsahuje éterický olej, který dráždí téměř všechny sliznice – nosní, oční i ústní. Kvůli tomuto éterickému oleji dochází k podráždění nosu, slzení a nechuti zabývat se zpracováním křenu.

Ve skutečnosti, pokud se do toho pustíte rozumně a vezmete na pomoc metody vypracované zkušenými, ostřílenými zahrádkáři, ukáže se, že připravit chutné ostré koření na zimu není až tak složité.

Je důležité vědět, že pro slzotvorné koření se nejlépe hodí kořeny vykopané v září. Mají v sobě nahromaděno maximální množství živin, minerálů a vitamínů, a navíc je v tomto ročním období křen obzvlášť 'zlý'. Přednost byste měli dávat nepříliš malým a tenkým kořínkům: ideální jsou ty o délce alespoň 30 cm a tloušťce 3 až 6 cm. Tenčí a kratší je lepší zakopat zpět do záhonu, ať rostou dál v příštím roce.

Je nutné loupat kořen křenu?

Vykopaný kořen může být buď bílý, u kterého se zdá, že není třeba odstraňovat slupku, nebo nažloutlý až nahnědlý. Ve skutečnosti je i bílá slupka tvrdá a hrubá, a čím je žlutější či hnědší, tím hrubší. To není důležité, pokud plánujete produkt usušit a rozemlít na prášek. Ale v křenu nastrouhaném na struhadle nebo namletém v mlýnku se budou vyskytovat vlákna, která se těžko žvýkají.

Navíc pokud křen není vykopán z vlastní zahrady, ale koupen na trhu, je těžké zjistit, v jakých podmínkách rostl. Možná na něj dopadaly pesticidy nebo herbicidy, a ty mají tendenci se hromadit právě ve slupce. Proto je nutné před zpracováním kořene slupku vždy odstranit.

U mladých a ne tlustých kořínků slupka ještě nedosáhla přezrálého stavu a zůstala světlejší, měkčí, a navíc ještě nestačila nahromadit žádné chemické látky, takže ji lze z časových důvodů ponechat. Následně negativně neovlivní spotřebitelské vlastnosti konečného produktu z křenu.

Příprava produktu k očištění

Namáčejte křen do studené vody, aby byl pružnější, aby se z něj snáze odstranila nečistota a samotný kořen se lépe čistil. U čerstvého, právě vykopaného kořene stačí 5 až 6 hodin těchto «vodních procedur», ale u zeleniny, která po vykopání ležela v lednici a mírně povadla, bude potřeba mnohem více času – 3 až 7 dní, přičemž vodu musíte měnit denně.

Odstraňujte přilepenou hlínu a písek z kořínků pomocí kartáče a důkladně čistěte všechny prohlubně, ztluštěniny a uzlíky. Pokud máte speciální hrubé rukavice na čištění mladých brambor, můžete jimi hlínu seškrabávat.

Omývejte křen v lavoru s čistou studenou vodou, poté už stačí jen opláchnout kořeny tekoucí vodou.

Pokud se rozhodnete zpracovávat křen na zahradě a máte k dispozici minimyčku na auta, umyjete oddenky rychle a snadno. Vložte kořeny do velkého cedníku nebo síta a spusťte přístroj. Silný proud vody odstraní všechna zrnka písku, která na zeleninu přilnula.

Pro usnadnění následného loupání můžete kořínky křenu po omytí mírně zmrazit. Omyté a papírovými utěrkami osušené oddenky rozmístěte do igelitových sáčků, pevně zavažte a dejte na jednu až dvě hodiny do mrazničky. Slupka zmrzne a půjde snadno stáhnout z dužiny. Kromě toho křen po mrazáku méně dráždí sliznice a nezpůsobuje tak silné slzení.

Jak očistit křen doma

Na čištění křenu se hodí několik kuchyňských nástrojů: můžete použít nůž, škrabku na zeleninu, kovové struhadlo a tvrdou kovovou drátěnku – takovou, kterou se myjí připálené pánve.

Je známo, že křen uvolňuje silné éterické látky, které při krájení nebo čištění způsobují silné slzení. Pokud to počasí dovolí, je lepší čistit oddenky venku – vítr pak odnese éterické látky stranou a oči nebudou tak podrážděné.

Některé zkušené hospodyňky při práci s křenem nasazují masku nebo plavecké brýle, pokud je doma mají, což sníží slzení téměř na nulu – i ve stísněných podmínkách malé kuchyně. Pokud však masku ani brýle nemáte, je nezbytné otevřít okno a postavit vedle ventilátor, aby proudem vzduchu odháněl éterické látky směrem k otevřenému oknu. Nos a ústa je lepší zakrýt buď lékařskou maskou, nebo alespoň šátkem či bavlněným kapesníkem, aby se omezil vliv éterických olejů na dýchací cesty.

Pokud čistíte nožem, dbejte na to, aby byl velmi ostrý, pak se slupka bude snadno odstraňovat. Je lepší mít po ruce dva ostré nože: malý na odřezávání slupky a vyřezávání uzlíků a velký na odříznutí povadlých nebo nahnilých konců. Zásada čištění křenu se nijak neliší od mrkve.

Velké kusy kořene je třeba řezat napříč – buď na poloviny, nebo na třetiny, aby se pohodlně držely v ruce. Přitom se nesnažte odříznout širší pruh, protože by se spolu s kůrou nevyhnutelně odřízlo i tělo kořene. Lépe je slupovat kůru v tenkých proužcích a snažit se nedotýkat vnitřní bílé vrstvy.

Tento způsob je výhodný tím, že oloupání křenu je poměrně rychlé a čisté, okolní nábytek zůstane čistý, protože slupka se pod nožem nikam nerozletuje. Ale protože je nůž velmi ostrý, je třeba zachovávat maximální pozornost, protože vždy hrozí nebezpečí pořezání.

Není obtížné slupovat křenu i škrabkou na zeleninu – tou, která se obvykle používá na loupání mrkve nebo brambor. Tímto způsobem to jde o něco pomaleji než nožem, ale je to docela pohodlné. Vzniká minimální množství odpadu a slupka se nerozletuje daleko.

Pokud je kořenů několik, jsou mladé a mají přibližně stejnou délku a tloušťku, lze pro urychlení procesu položit je na prkénko paralelně vedle sebe a pevně je přitisknout k sobě a loupat je současně. Samozřejmě tím nedosáhnete ideálního výsledku, ale většina zeleniny bude oloupána poměrně rychle, pak už jen stačí prohlédnout každý kořínek a nožem nebo stejnou škrabkou odstranit ty kousky slupky, které se nepodařilo odstranit napoprvé. Při takovém „rychlostním“ zpracování zeleniny hrozí nebezpečí poranění prstů, proto je třeba se nerozptylovat a dodržovat bezpečnostní techniku.

Běžné kovové struhadlo na mrkev je také vhodné k odstraňování slupky z křenu, ale s jeho pomocí je lepší loupat kořínky, které nejsou přerostlé, ale ty, jejichž slupka je měkká a jemná, ještě nestihla ztvrdnout.

Umyté kořínky je třeba rozložit na prkénko a jednou rukou je přidržovat, druhou rukou opatrně, bez silného tlaku, lehkými, jemnými, pomalými a plynulými pohyby třít křen ve směru téměř rovnoběžném s jeho povrchem. Struhadlo je třeba použít s nejmenšími otvory.

Nevýhody této metody samozřejmě jsou. Zaprvé není příliš ekonomická, protože spolu se slupkou se může setřít i část samotného těla kořene. Zadruhé, struhadlem nelze odstranit slupku dočista, bude nutné dodělat neoloupaná místa nožem. A zatřetí je třeba dávat pozor, aby nedošlo k poranění rukou, což se při práci se struhadlem často stává.

K čištění křenu lze použít kovovou drátěnku na nádobí. Samozřejmě, tlustou hrubou nahnědlou slupku ze starších kořenů tato drátěnka neodstraní, ale s mladými kořínky si poradí.

Pro přípravu křenu je lepší koupit novou drátěnku, protože na použitých kuchyňských houbičkách se obvykle hromadí neuvěřitelné množství mikrobů. Pokud ji nelze koupit, bude třeba se snažit důkladně umýt již použitou, poté ji namočit do vody, přidat jedlou sodu a povařit. Takto sterilizovaný nástroj bude vhodný k dalšímu použití.

Křen je třeba čistit tak, že levou rukou držíte kořen a pravou rukou s jistými, rychlými a ostrými pohyby posouváte houbičku zezdola nahoru a shora dolů, aniž byste ji odtrhávali od povrchu kořene. Samotný kořínek pomalu otáčejte kolem své osy, aby všechny jeho strany byly houbičkou ošetřeny. Tento postup je pohodlnější provádět pod proudem chladné vody.

Takto očistěte kořínky jeden po druhém a poté, vyzbrojeni malým ostrým nožem, odstraňte zbývající neodříznuté úlomky slupky. Nejlépe se takto čistí rovné kořínky, na kterých je minimální množství všelijakých uzlíků, odnoží a prohlubní.

Výhodou této metody čištění je, že je bezpečná z hlediska zranění a také téměř bezodpadová: pokud budete pečlivě sledovat proces a nenecháte se unést drhnutím jednoho místa několikrát, seškrabuje se jen tenoučká vrstva slupky.

Čím si umýt ruce po zpracování křenu

Špinavé ruce po zpracování křenu nelze umýt ani obyčejnou vodou, ani běžným toaletním mýdlem. Nečistoty a šťáva z křenu nejen barví dlaně do tmava, ale také se zažírají do všech prasklinek na kůži. A přesto je uvést ruce do pořádku hračkou.

První způsob – pomocí citronu. Toto ovoce vždy přijde na pomoc, když je třeba vrátit rukám jejich dřívější upravený vzhled po práci s hlínou, čištění hub nebo výletu do lesa na borůvky.

Bude stačit jediný plátek citronu tlustý asi 1 cm, kterým je třeba, mírně mačkat, aby se uvolňovala šťáva, třít dlaně. Když kůže zesvětlá, můžete se věnovat nehtům: ponořit je na zhruba minutu do citronové dužiny. Poté už jen zbývá opláchnout ruce chladnou vodou a nanést na ně hydratační krém, nejlépe takový, který obsahuje glycerin.

Pokud doma citron nemáte, můžete použít stolní 9% ocet: otřete ruce vatovým tamponem namočeným v kyselé tekutině a poté důkladně potřete nehty. Tato metoda je o něco časově náročnější než předchozí. A dosáhnout tak dokonalého výsledku jako s citronem se pravděpodobně nepodaří.

Některé hospodyňky dávají ruce do pořádku pomocí koupelí s čpavkem a peroxidem vodíku. Tento způsob je zvláště vhodný pro ty ženy, které mají na rukou prasklinky, řezné rány nebo jiné ranky, kvůli kterým je použití citronu nebo octa nežádoucí, aby se předešlo pocitu štípání a pálení. Nehodí se však pro dámy, které kategoricky nesnášejí zápach čpavku. Kromě toho, při použití této metody je třeba být ve střehu a snažit se nevdechovat výpary směsi, protože nejsou zdravé.

Je třeba vzít 2 sklenice vody – velmi teplé, téměř horké, rozpustit v ní 3 polévkové lžíce prostředku na mytí nádobí, přidat lžičku čpavku a dezertní lžičku (nebo 2 čajové lžičky) peroxidu vodíku. Roztok promíchejte, ponořte do něj ruce asi na pět až sedm minut, poté očistěte dlaně a nehty ne příliš tuhým kartáčkem.

Pokud někde ještě zůstala tmavá místa, dodatečně je přetřete vatovým tamponem namočeným v peroxidu vodíku, poté si umyjte ruce tekoucí teplou vodou a naneste výživný nebo zjemňující krém s glycerinem.

Do roztoku nemusíte přidávat čpavek; výpary v tomto případě budou zcela neškodné, ale pak musíte být připraveni na to, že se ruce zcela neomyjí.

Pokud se však budete věnovat zpracování křenu v gumových nebo silikonových domácích rukavicích, můžete udržet ruce čisté a pak se nebudete muset starat o to, jak je umýt. Mimochodem, rukavice také ochrání před možnými alergickými reakcemi na křen a jeho dráždivým účinkem na jemnou pokožku rukou.