Koňský šťovík: léčivé vlastnosti a kontraindikace

Kolik jen názvů lidé pro koňský šťovík vymysleli! Říkají mu koňská nebo žabí šťovice, kýlová ohňovka, koňský šťovík, aveluk, arménská bylina, koňský jetel. Přezdívek je mnoho, některé mají i lehce pohrdavý nádech, ale přitom je tato rostlina blízkým příbuzným pohanky, jejíž kaši mají rádi snad všichni – až na malé výjimky. A sám koňský šťovík si zaslouží pozornost a úctu, protože obsahuje mnoho pro člověka prospěšných látek.

Chemické složení

Koňský šťovík není jen dobře známá rostlina, ale také dobře prozkoumaná. Vědci, lékaři, kosmetologové a lidoví léčitelé znají jeho bohaté chemické složení. Především odborníci říkají, že šťovík je celá pokladnice různých prospěšných látek. Jsou to organické kyseliny – šťavelová, kávová, mléčná, citronová a chrysophanová se všemi svými deriváty.

Rostlina štědře poskytuje vitamíny C, K, P, flavonoidy, pektiny, železo, éterické oleje, kumariny. Kromě toho 15–16 % hmotnosti sušeného rostlinného materiálu tvoří taniny (neboli třísloviny), na jejichž účinku je založeno použití rostlinného materiálu v kožedělné výrobě, a díky přítomnosti karotenu (rostlinné barvivo) se používá při výrobě barviv na látky černé a žluté barvy. Obraz složek šťovíku doplňuje přítomnost různých stopových prvků (hořčík, sodík, fosfor, mangan, fluor, vápník, měď).

Jak vypadá a kde roste

Tato vysoká rostlina je nápadná z dálky, těžko ji lze splést s jinou. Její pevné stonky vysoké až jeden a půl metru se větví a vytvářejí celý keř, přičemž mohou dosahovat tloušťky až 2 cm. Listy jsou protáhlé, ale dvou typů. Některé tvoří přízemní růžici, jsou na dlouhých řapících a mají zaoblený vrchol. Jejich délka může být až 25 cm při šířce asi 12 cm. Další listy jsou rozmístěny po celém hladkém stonku, jejich řapíky jsou kratší a v místě připojení ke stonku mírně načervenalé. Samotné lístky jsou menší než přízemní, užší a s ostrým vrcholem, na spodní straně jsou pokryty krátkými tuhými chloupky.

Květenství rostliny začíná koncem května a trvá po celý červen. Květy jsou drobné, zelenožluté, svým vzhledem připomínají nezralou pohanku. Jsou uspořádány do úzkého vysokého hustého květenství, které při dozrávání hnědne. V nich dozrávají malé plody oříšky, které přežijí podzim, aniž by opadaly, a na stoncích mohou viset téměř celou zimu.

Celkově je rostlina velká, mohutná, šťavnatá. Je překvapivé, že oddenek takového obra není nijak zvlášť velký. Je krátký a málo rozvětvený, ale tlustý a má mnoho adventivních kořenů.

V evropské části bývalého SSSR se s ním můžete setkat všude kromě oblastí dalekého severu – nejen v Rusku, ale i v sousedních zemích. Roste v lesích i ve stepích, dává přednost místům s dostatkem životodárné vlhkosti. Miluje jak břehy širokých řek, tak okolí tichých rybníků. Jarní záplavy mu nevadí, ale nesnáší zamokřené půdy.

Lesní okraje a mýtiny, krajnice a zahrady, pole a rokle – šťovík koňský se všude cítí jako doma. Jeho oblíbeným prostředím jsou však louky. Může existovat jako solitérní rostlina, která zdobí okolí svou jedinou osobou, nebo v malé skupině několika kusů, ale také může zabírat celé obrovské plochy – až několik hektarů, aniž by dával šanci k životu jiným bylinám nebo dokonce keřům. Pokud je však taková plocha pravidelně kosena nebo na ní pasen dobytek, šťovík v příštím roce nemusí obnovit růst a jednoduše degeneruje.

Sběr a skladování

Pro sběr šťovíku koňského je třeba se vzdálit od civilizace – do polí, lesů, luk, na břehy přírodních vodních ploch. Právě tam rostou nejužitečnější a nejbezpečnější rostliny, zatímco u cest, v sídlech nebo v jejich blízkosti je velká pravděpodobnost nasbírat šťovík, který nasál nebezpečné látky z výfukových plynů aut nebo průmyslových emisí. Pro sběr je třeba zvolit teplé pěkné počasí bez deště.

U šťovíku koňského lze sklízet všechny části. Listy a stonky je lepší sbírat na začátku léta – v červnu, kdy rostlina teprve začíná kvést, a mladé jemné lístky jsou dokonce vhodné k jídlu, protože ještě nehořknou. Nasbíranou zeleň omyjeme pod tekoucí studenou vodou a sušíme celou. Důležité je zajistit pro sušení ne slunné, ale zastíněné a dobře větrané místo.

O něco později – v červenci – začíná sběr semen. Ta v té době již získávají rezavou barvu. Semena je třeba pečlivě přebrat, vybrat všechny nečistoty a uložit je do skleněných nádob na uskladnění.

Pro sběr kořene se hodí jak podzim, tak jaro – v době, kdy zelená část rostliny buď ještě nevyrostla, nebo již odumírá. Výhodnější je samozřejmě podzim, kdy ještě stojí nadzemní část šťovíku a nehrozí nebezpečí, že byste místo potřebného oddenku vykopali nějaký jiný, neznámý, ale velmi podobný.

Oddenek důkladně očistěte od nečistot, opláchněte pod tekoucí vodou a položte na slunné místo, aby zavadl. Nasekejte ho, rozřízněte silné kořeny podélně napůl a pak je dosušte na verandě pod přístřeškem. Pokud je počasí vlhké a vzduch vlhký, můžete dosušit v troubě při malém plameni a s pootevřenými dvířky. Skladovat lze, stejně jako listy, ve skleněných nádobách, proutěných koších s víkem nebo kartonových krabicích.

Nadzemní část takto vydrží bez ztráty kvality jeden rok, kořen můžete skladovat déle – až tři roky.

Pokud jste se rozhodli šťovík nesušit, ale zmrazit (tato možnost je také možná), je třeba jej předem nakrájet a teprve poté uložit do mrazáku. Rozmrazený produkt již nakrájet nepůjde. A nebojte se konzistence rozmrzlého šťovíku, prospěšné látky v něm stejně zůstanou zachovány.

Jak rozeznat křen od koňského šťovíku

Můžete si splést křen se šťovíkem koňským, i když se liší. Křenové listy vyrůstají z půdy v obrovské růžici a na úrodné půdě mohou dosahovat délky 80–100 cm. Barva mladých lístků křenu je světle zelená, později tmavnou a získávají sytější barvu. Jsou poměrně široké, nahoře zaoblené a vypadají lehce pomačkané, jako nevyžehlené prádlo. Když list rozkousnete, ucítíte mírné pálení, které u šťovíku koňského není.

Křen kvete zřídka a ne u každého zahrádkáře. Někteří z vás tuto rostlinu pěstují léta a netuší, že může kvést. Květy má drobné, bílé barvy, uspořádané v řídkých, volných hroznech – oproti hustému, úzkému zelenému hroznu u šťovíku. Na stonku květenství křenu je také několik drobných listů.

Doby kvetení u šťovíku koňského a křenu se liší: zatímco první vstupuje do této fáze života koncem května – začátkem června, křen o měsíc později, kdy šťovík již odkvetl a semena plně dozrávají. A kořeny těchto dvou rostlin jsou také odlišné: u křenu jsou téměř bílé, u šťovíku mnohem tmavší, téměř čokoládové barvy.

Léčivé vlastnosti koňského šťovíku

Už od dob perského lékaře Avicenny jsou známy schopnosti šťovíku koňského postavit nemocné na nohy. Je uznáván jak oficiální medicínou, tak lidovou. Bylinné směsi nebo léčivé přípravky obsahující tuto bylinu se prodávají v každé lékárně. Především je lékaři předepisují při plicních problémech a v dermatologii. Například pilulkami se léčí sinusitidy, roztoky se odstraňují obyčejné a plantární bradavice, genitální bradavice (kondylomy) a také se bojuje proti seboroické keratóze.

Medicína se už dávno naučila využívat naprosto každou část šťovíku, ale přesto je za nejúčinnější považováno použití kořene – kvůli maximální koncentraci prospěšných látek.

1. Léčivým prostředkům z koňského šťovíku podléhají nemoci trávicí soustavy, jater, kůže, dýchacích orgánů, zejména bronchitidy.
2. Při ateroskleróze šťovík snižuje množství cholesterolu, bojuje proti usazeninám v cévách a rozpouští aterosklerotické plaky. Má schopnost ulehčovat stav hypertoniků a zmírňuje bolesti hlavy.
3. Stahující účinek šťovíku, dosažený díky obsaženým tříslovinám, je široce využíván při léčbě průjmu, kolitidy a enterokolitidy. Rostlina se používá také jako žlučopudný prostředek.
4. Známý je také hemostatický účinek šťovíku, proto je předepisován při střevních, plicních, žaludečních a děložních krváceních a také při hemoroidech.
5. Nachází uplatnění také jako baktericidní a imunostimulační prostředek, používají ho zubní lékaři, dermatologové, gynekologové. Ekzém, svrab, rány, furunkly – se všemi těmito problémy si koňský šťovík úspěšně poradí, léčí také bolavé hrdlo při angíně. Jako baktericidní prostředek se šťovík úspěšně používá při úplavici.
6. Léčitelé odedávna předepisovali tento prostředek oslabeným a vyčerpaným pacientům ke zvýšení chuti k jídlu.

Koňský šťovík v lidovém léčitelství

Mezi léčiteli, bylinkáři a šamany byl koňský šťovík vždy oblíbený jak pro své prospěšné vlastnosti, tak díky široké dostupnosti léčivé suroviny. Doporučovali ho jako preventivní prostředek při avitaminóze, onemocnění dásní, a nabízeli žvýkání mladého lístečku rostliny. Šťávou z čerstvě nasbíraných listů léčili migrénu, vtírali ji do spánků, používali ji dokonce jako prostředek proti červům. Pastou z kyselé smetany a jemně nasekaného šťovíku natírali problémovou pokožku. Šťávu rostliny doporučovali dokonce i při složitých patologiích – jako jsou raná stádia rakoviny žaludku a vnější projevy onkologie kůže.

Moderní lidové léčitelství se nezříká tradic dávných vědoucích a nadále šťovík při těchto nemocech hojně používá – přičemž se nutně kombinuje s léčbou předepsanou lékaři.

Šťovíková šťáva při rakovině kůže

Získat šťávu ze šťovíku není obtížné pomocí běžného odšťavňovače. Užívá se každou hodinu, přičemž se 3–5 kapek ředí ve vodě. Útvary rakoviny na kůži se potírají neředěnou šťávou. Léčitelé doporučují přidávat 3–5 kapek šťávy do čaje z řebříčku těm, kteří trpí Parkinsonovou chorobou.

Uklidňující prostředek

Koňský šťovík má mírný uklidňující účinek. Pomocí nálevu se lze zbavit bolestí v podbřišku během menstruace, protože uvolňuje křeče. Tento prostředek pomůže také při klimakteriu tím, že uklidňuje nervový systém a zlepšuje spánek. Recept je jednoduchý: lžíci šťovíku zalijte sklenicí vroucí vody, nechte hodinu odstát a rozdělte nálev na tři části, vypijte během dne – ráno, v poledne a večer.

Proti kocovině

Schopnost zmírnit kocovinu je založena na vysokém obsahu vitamínu C v koňském šťovíku. Stačí jedna sklenice nálevu: lžičku zelených listů zalijte 500 ml vroucí vody. Pít lze již po čtvrt hodině. Pokud je třeba, lze postup opakovat za dvě až tři hodiny.

Proti cystitidě

Tento problém je ženám velmi dobře známý. Šťovík se s jeho řešením úspěšně vypořádá díky dezinfekčním a močopudným vlastnostem. Lžíci listů zalijte 500 ml vroucí vody, nechte několik minut louhovat, pijte třikrát denně.

Pro hubnutí

Schopnost koňského šťovíku zlepšovat činnost trávicího systému je vhodná pro ty, kteří se snaží shodit přebytečná kila. Tento recept by se měl používat v rámci komplexního programu hubnutí. V mixéru rozmixujte jablko s banánem, přidejte 2 sklenice převařené vody a hrst jemně nakrájeného šťovíku. Promíchejte, aby vzniklo smoothie. Nalijte do sklenice, ozdobte lístkem máty a můžete pít.

Druhy léčivých přípravků s koňským šťovíkem

Nálev

1. Při průjmu. Sklenicí vroucí vody zalijte 15 g drceného sušeného kořene a stejné množství semen, pařte 5 minut ve vodní lázni při středním varu, přelijte do termosky, kde nechte louhovat nejméně dvě hodiny. Pomůže při průjmu a také jako pomocný prostředek při léčbě problémů s játry.
2. Při angíně. Kloktat lze nálevem: 20 g suchého šťovíku (nezáleží – kořene nebo natě) zalijte sklenicí vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Použijte, až nálev vychladne.
3. Při svědění kůže. Ke zmírnění svědění kůže pomůže nálev z 20 g čerstvých, právě natrhaných listů. Zalijte je sklenicí vody a vařte 10 minut na mírném ohni. Dobře zabalte a nechte hodinu odstát. Používejte zevně, potíráním svědivých míst, a vnitřně – pijte po lžičce ráno, v poledne a večer.

Tinktura

Ke zmírnění revmatických bolestí se připravuje alkoholová tinktura. K tomu budou potřeba semena šťovíku a drcený kořen. Na jeden díl vezměte 10 dílů vodky, zalijte jí suchou surovinu a nechte louhovat na tmavém místě půl měsíce. Po přecezení užívejte půl hodiny před jídlem. Do polévkové lžíce přidejte 15–25 kapek tinktury a doplňte lžíci až po okraj převařenou vodou. Pijte třikrát denně.

Odvar

Obvykle lidoví léčitelé doporučují odvary ze šťovíku jako prostředek k normalizaci činnosti trávení. Po přípravě je lze skladovat v lednici, ale pouze 2 dny, ne déle.

1. Při hemoroidech. Tento odvar je třeba pít před jídlem 4krát denně po čtvrt sklenice. K tomu nasypte 2 lžičky sušeného šťovíku do hrnečku s 200 ml vody a nechte 2 hodiny změknout. Poté hrneček držte na mírném ohni asi 5 minut a nechte vychladnout. Pijte přecezené.
2. Při onemocněních dutiny ústní. Pokud máte zanícené dásně, trápí vás parodontóza nebo stomatitida, je třeba si ústa vyplachovat odvarem připraveným podle následujícího receptu. Kořen šťovíku nadrobno nasekejte, lžíci směsi vložte do smaltovaného hrnečku, zalijte sklenicí (250 ml) vroucí vody a nechte vychladnout. Poté dejte na oheň a vařte 5 minut. Přeceďte a používejte teplý.
3. Při dětském diatéze. Lze připravit odvar do koupele. 150 g sušeného kořene šťovíku nadrobno nasekejte a vsypte do 500 ml studené vody, nechte půl hodiny odstát, poté vařte asi 15 minut na mírném ohni, nechte vychladnout a zároveň vyluhovat. Přeceďte a nalijte do vany. Stejný postup je účinný i při hemoroidech.
4. Při zažívacích potížích. Lžíci nadrobno nasekaného sušeného kořene vsypte do sklenice převařené vody, nechte hodinu odstát. Poté vařte ve vodní lázni 40 minut a nechte vychladnout. Po přecezení můžete užívat, po předchozím mírném zředění vodou.
5. Při ateroskleróze. Lžíci suché nadrobno nasekané suroviny zalijte sklenicí vroucí vody, vařte na mírném ohni asi 15 minut, odstavte z ohně a zabalte na 2 hodiny. Pijte po 2 lžících ráno a večer. Užívejte jako podpůrný prostředek při ateroskleróze. Pokud se objeví příznaky poruchy mozkového prokrvení, je třeba dávku zdvojnásobit a odvar pít třikrát denně.

Čaj

Šťovíkový čaj se doporučuje v případech, kdy vás trápí pálení žáhy, cítíte mírný diskomfort v oblasti jater nebo pozorujete nepatrné poruchy činnosti trávicího systému. Louhujte jako běžný čaj v poměru jedna čajová lžička suché suroviny šťovíku na malou sklenici vroucí vody (asi 200 ml). Nechte vyluhovat, zchladit a teprve poté pijte.

Použití v kosmetologii

Šťovíkové masky budou vyhovovat každé ženě – bez ohledu na věk a typ pleti. Účinné látky rostliny přispějí při zánětlivých procesech na obličeji, pomohou se zesvětlením pigmentových skvrn a pih, vyhladí vrásky, dají do pořádku póry na pleti, zbaví mastného lesku, zachrání před pupínky a akné. Vyřešit tak širokou škálu kosmetických problémů může šťovík díky složkám obsaženým v jeho složení, které mají na pleť komplexní vliv.

Kyselina askorbová (vitamin C) zodpovídá za normální mastnotu, thiamin (vitamin B1) a organické kyseliny pomáhají déle udržovat mládí a působí napínací efekt, zatímco flavonoidy stimulací tvorby kolagenu umožňují pleti být elastickou a pevnou. Fylochinon (vitamin K) a niacin (vitamin PP) dělají obličej svěží a světlý.

Připravit masky doma není složité, použít lze všechny části rostliny – od kořene až po květenství. Šťovík se omyje, spaří se vroucí vodou a poté se nožem nadrobno naseká. Nyní lze rukama promačkat, dokud se neoddělí šťáva.

Před nanesením šťovíkové masky na obličej je nutné provést test citlivosti, abyste se ujistili, že kyseliny obsažené ve šťovíku nepoškodí pokožku. Na zápěstí nebo na vnitřní stranu lokte naneste trochu připravené hmoty a chvíli počkejte. Pokud kůže v tomto místě začne svědit, pálit a červenat, bude nutné od myšlenky na masku upustit.

Aby se snížil negativní účinek šťovíku na pokožku, je třeba do masky přidat další složky a nenechávat přípravek déle než 10 minut. Opláchněte uklidňujícím bylinkovým odvarem a poté naneste na obličej hydratační krém.

Mastnou pleť můžete hýčkat šťovíkovou maskou obden, normální pleť ne více než dvakrát týdně a suchou pleť maximálně jednou za 10 dní. Nejlepší je provést tuto vitamínovou kúru po dobu jednoho měsíce a poté dopřát pleti stejně dlouhý odpočinek.

Nikdy se nepokoušejte použít jakoukoli masku nebo obklad ze šťovíku, pokud je pleť vysoce citlivá nebo se na ní právě objevilo jakékoli podráždění.

Proti akné

Nakrájejte jednu polévkovou lžíci listů šťovíku, přidejte stejné množství sušených květů měsíčku nebo heřmánku a vsypte do 250 ml vroucí vody. Vařte dalších 5 minut a nechte vychladnout. Pomocí gázy nebo jemného sítka oddělte odvar a zřeďte ho minerální vodou. Minerálky by mělo být stejné množství jako odvaru. Na 10 minut naneste na obličej vzniklou kašičku. Opláchněte odvarem s minerálkou.

Pro suchou pokožku

Smíchejte plnou vrchovatou polévkovou lžíci kvalitní tučné zakysané smetany a lžičku slunečnicového oleje se 2 lžícemi jemně nasekaných mladých lístků šťovíku. Vzniklou směs bohatě naneste na obličej a po 20 minutách si umyjte obličej teplou vodou.

Pro mastnou pleť

Nasekejte listy šťovíku tak, abyste získali 50 g zelené hmoty. Přidejte do ní bílek z kuřecího vejce a 10 ml citronové šťávy. Opatrně promíchejte, naneste směs na obličej na 10–15 minut. Namočte vatový tampon do zeleného čaje a odstraňte jím léčivý přípravek. Tato maska pleť nejen osvěží, ale také stáhne póry.

Bělící maska

Vložte nasekané listy šťovíku, špenát a petržel do misky, použijte bylinky ve stejném poměru – přibližně půl polévkové lžíce od každé. Poté do této zelené hmoty přimíchejte trochu kefíru, budou stačit dvě lžíce. Promíchejte a opatrně rozetřete na obličej (aby hmota nestékala, budete muset chvíli ležet). Nechte působit čtvrt hodiny, zbytky odstraňte studenou vodou.

Čisticí maska

Vezměte jednu polévkovou lžíci každé ze tří ingrediencí: nasekaných listů šťovíku, řebříčku a vloček Hercules. Smíchejte, přilijte převařené vody do konzistence zakysané smetany, ještě jednou důkladně promíchejte a naneste na obličej. Nechte působit 15 minut, opláchněte chladnou vodou.

Kostky ledu se šťovíkem

Zalijte směs ze 2 lžic nasekaných listů šťovíku a jedné lžíce podbělu sklenicí vroucí vody. Pevně uzavřete víčkem, aby se vše dobře propařilo. Nechte louhovat alespoň 3 hodiny. Poté sceďte a odvar rozlijte do formiček na ledové kostky. Dejte do mrazáku, abyste ho později používali k rannímu a večernímu tření obličeje.

Zbytek bylinkové kaše z odvaru lze nanést na obličej, po 15 minutách smýt vychlazenou převařenou vodou.

Lotion na koňaku

Zalijte 100 g koňaku směsí z nasekaných listů šťovíku, květů měsíčku a heřmánku (vezměte po 5 kusech), 4 listy jitrocele. Uložte na 10 dní do lednice, poté přeceďte. Uložte do lednice a každý den po probuzení a před spaním si tím potírejte obličej.

Nálev na vlasy

Kořenem koňského šťovíku ve formě nálevu je dobré oplachovat vlasy, pokud svědí pokožka hlavy. K jeho přípravě vařte 45 g nasekaného kořene ve dvou litrech vody 10–15 minut, poté nechte asi hodinu louhovat – a můžete si vlasy po umytí opláchnout. Pokud toto prostředek používáte pravidelně, vlasové folikuly se obnoví, vlasy budou zdravé a lesklé, získají objem.

Je možné konzumovat koňský šťovík?

K jídlu se používají jak listy, tak řapíky koňského šťovíku. Jeho lístky se používají k přípravě salátů, náplní do koláčů, různých polévek a dalších kulinářských lahůdek. Koňský šťovík je chutný v pokrmu s okurkami nebo rajčaty. Dobrými společníky jsou pro něj ředkvičky, mladý česnek a jarní cibulka. Je však nutné používat pouze mladé, malé lístky, které nejsou tak hořké. Na Kavkaze (především v Arménii) se z listů pletou copánky a suší se na čerstvém vzduchu. Tím se zfermentují a ztmavnou jako čaj, hořkost zmizí a objeví se kořeněná chuť. Tyto copánky se nazývají aveluk. Lze je koupit na trzích, toto jídlo je v nabídce restaurací a kaváren. Aveluk se podává s brynzou a sýry, hodí se k plackám nebo lavaši, s přídavkem omáčky macun. Používá se také v polévkách a omáčkách.

Salát «Tři minuty»

Jmenuje se tak proto, že na jeho přípravu bude potřeba právě tolik – 3 minuty, ne déle. 2–3 mladé listy koňského šťovíku omyjte pod tekoucí vodou, vodu setřeste, listy nakrájejte dostatečně najemno. Také nakrájejte 2 vejce uvařená natvrdo. Smíchejte bylinky a vejce, osolte, opepřete, přidejte trochu cukru krupice. Jako zálivka se v tomto salátu používá zakysaná smetana.

Salát "Vitaminový"

K přípravě takového salátu budete potřebovat stejné množství okurek, rajčat a čerstvých mladých lístků koňského šťovíku. Nakrájejte, přidejte malé množství najemno nakrájené sladké ředkve a nakrájenou jarní cibulku. Osolte, promíchejte, ochuťte majonézou. Salát můžete doplnit uvařeným studeným masem, zeleným hráškem – vznikne tak plnohodnotné syté jídlo.

Losos s koňským šťovíkem

700 g lososa rozdělíme na filety, nakrájíme. Lehce opečeme na rostlinném oleji a vložíme do silnostěnného hrnce. 5–7 mladých listů šťovíku rozmixujeme v mixéru, další 3 lístky natrháme rukama. Najemno nakrájenou cibuli opečeme na pánvi, přidáme natrhaný šťovík a šťovíkovou hmotu z mixéru, vlijeme 200 ml smetany a 200 g na kostičky nakrájeného taveného sýra. Osolíme, přidáme mletý černý pepř, dusíme 7–10 minut. Vzniklou omáčkou zalijeme rybu, přikryjeme hrnec pokličkou a vložíme do vyhřáté trouby na 20 minut. Pečeme při 180 stupních. Toto jídlo je nejlepší podávat horké.

Šťovíková polévka

Do masového vývaru vložíme nakrájené brambory. Zatímco se vaří, připravíme zápražku: nastrouhanou mrkev s nakrájenou cibulí opečeme na pánvi na rostlinném oleji. Když jsou brambory uvařené, přidáme do hrnce zápražku, povaříme 3 minuty a vložíme nakrájené listy koňského šťovíku. Používáme jen mladé lístky! Následně do hrnce přidáme lehce rozšlehaná vejce (na tři litry polévky stačí tři kusy). Osolíme, počkáme, až se přivede k varu, vypneme oheň a přikryjeme pokličkou. Tyto šči jsou výborné se zakysanou smetanou.

Smažené pirožky

Do 600 g prosáté mouky přidáme 250 g tvarohu protřeného přes síto, dobře promícháme. Zvlášť rozšleháme jedno vejce s 200 ml kefíru, přidáme lžíci cukru, špetku soli a lžičku jedlé sody uhašené octem. Za stálého míchání vlijeme do mouky s tvarohem. Dobře promícháme a vypracujeme těsto. Těsto necháme odpočinout asi 40–50 minut, přikryté utěrkou. Připravíme náplň: nakrájené mladé listy koňského šťovíku posypeme cukrem. Z těsta vyválíme malé placičky, na ně naneseme náplň, uzavřeme pirožky, okraje přimáčkneme a smažíme na oleji.

Šťovíkový kissel

Nasbíráme 200–250 g listů koňského šťovíku. Dusíme je 5–7 minut v hrnci s lžící vody. Vzniklou hmotu rozmícháme metličkou nebo mixérem. Přilijeme 2 sklenice vody, přidáme 100 g cukru a postavíme na sporák. Jakmile to začne vřít, vlijeme do hrnce tenkým pramínkem studenou vodu, ve které jsme rozmíchali lžíci škrobu. Až vychladne, můžeme pít.

Žampiony s koňským šťovíkem

200 g sušené natě koňského šťovíku povaříme asi 15 minut. Scedíme přes cedník, šťovík osolíme. Dvě menší cibule nakrájíme najemno a opečeme je na pánvi na rostlinném oleji na středním ohni pár minut. 100 g žampionů nakrájíme na středně velké plátky, vložíme na pánev s cibulí, vše společně smažíme dalších 5 minut, za občasného míchání vařečkou. Přidáme vychlazený šťovík. Aby dobře vychladlo, vyneseme na chladné místo na pár hodin. Před podáváním posypeme najemno nakrájenou petrželkou, pokrájíme vlašské ořechy a přidáme zakysanou smetanu.

Je možné dávat králíkům koňský šťovík?

Koňský šťovík pro králíky – jak pro okrasná, tak pro masná plemena – je nepostradatelnou pochoutkou, ze které mají velkou radost. Láká je lehce nasládlá chuť, kterou mají listy. Díky obrovskému množství vitamínů, především C, je bylina také prospěšná pro zdraví; organismus zvířat je díky tomu zdravější a silnější. Zvířátka, která jedí koňský šťovík, jsou méně náchylná ke stresu a jsou energičtější.

Ale všeho s mírou, proto není možné dávat šťovík bez omezení, protože jeho složky při vstupu do organismu mohou u králíků způsobit problémy s ledvinami. Možná je také alergie, pálení žáhy, porucha metabolismu. Proto samotný koňský šťovík králíkům dávat nesmíme, je třeba ho kombinovat s pýrem, pampeliškou, jitrocelem, řebříčkem a dalšími bylinami. Tuto rostlinu není vhodné krmit malá králíčata, je třeba nechat je trochu povyrůst.

V zimě je také užitečné připravit pro králíky seno s koňským šťovíkem. Šťovíkové seno při správném skladování – v tmavé seníku nebo na půdě – si zachovává živiny bez ztráty kvality až tři roky.

Kontraindikace k použití

Pokud často a ve velkém množství konzumujete koňský šťovík, hrozí nahromadění kyseliny šťavelové v organismu, což vede k tvorbě nerozpustných sloučenin s vápníkem. To za prvé způsobuje snížení vápníku v těle, za druhé se v důsledku toho ukládají soli, ze kterých se skládají známé ledvinové a žlučníkové kameny. Proto pokud máte diagnostikováno onemocnění močového systému a trávicího traktu, měli byste se zdržet konzumace syrového koňského šťovíku.

Ze stejného důvodu je čerstvý koňský šťovík kategoricky zakázán dětem do 3 let a těhotným ženám. U těhotných mohou nastat vážné komplikace, až potrat. To ale neznamená, že byste se měli rostliny zcela vzdát. Můžete jíst polévku z koňského šťovíku, ale ne častěji než jednou týdně.

Pokud jde o konzumaci koňského šťovíku během kojení, dosud neexistuje jednotný názor; pediatři jsou rozděleni na dvě poloviny: někteří jsou kategoricky proti, jiní na tom nevidí nic špatného. V každém případě byste to neměli dělat, dokud dítěti nebude šest měsíců. Hlavní je nezapomenout na hlavní pravidlo kojící matky: nový produkt pro dítě zavádět postupně, začít malými dávkami a pečlivě sledovat, zda se to negativně neprojeví na chování a zdraví kojence.

Kromě toho i vy, dospělí zdraví lidé, byste měli pamatovat: abyste předešli nepříjemným reakcím tělesných systémů, můžete jíst pouze mladé měkké lístky sbírané na jaře – dokud neztvrdly a nenahromadily příliš mnoho kyseliny šťavelové. Konzumovat byste je měli pouze v omezeném množství.