Zemní ořech čufa: prospěšné vlastnosti a kontraindikace

Zemní mandle je rostlina z čeledi šáchorovitých. Předpokládá se, že byla známa lidstvu již v dávnověku. A ve starověku byla rozšířena po celé Evropě. V Rusku rolníci také pěstovali jedlý šáchor – tak se tato rostlina nazývá rusky. Ačkoli dnes je známější druhý název, převzatý ve Španělsku – čufa.

Jak vypadá a kde roste

Zevně čufa připomíná obyčejný šáchor, podobný tomu, který roste na bažinaté půdě. Vyznačuje se jasně zelenými listy, poměrně hustými a tuhými, které mohou dorůst až do délky půl metru. Samotný keř čufy může dosahovat výšky 30–90 cm. Stonek je přímý a tenký, v průřezu trojboký. Listy jsou shromážděny ve svazcích o šířce 1 cm. V období kvetení se na něm objevují okoličnatá květenství, která jsou opylována větrem.

Keř čufy není náročný na složení půdy a je celkově nenáročný, i když preferuje slunná místa a špatně snáší vysokou vlhkost. Vyznačuje se rozvinutým kořenovým systémem, od kterého se začíná větvit množství poměrně tenkých výhonků.

K jídlu se používají malé hlízy, které na těchto výhoncích rostou. Velikostí nepřesahují oříšky, a tvarem, chutí a dokonce i vůní připomínají mandle. Tento dojem zesiluje jejich bílá, lehce nasládlá, tvrdá a křupavá dužnina a také slupka žlutavé nebo tmavě hnědé barvy, pokrytá několika příčnými rýhami (někdy může být i narůžovělá, ale poměrně vzácně). Odtud také další název rostliny – zemní mandle.

Čufa může poskytovat poměrně velkou úrodu. Jsou známy případy, kdy se z jednoho keře rostliny sklidilo až 400 kusů takových oříšků oválného tvaru – 3 cm na délku a 1 cm na šířku. Jejich slupka je neoddělitelná od dužniny a je poměrně tvrdá.

Ve volné přírodě je areál rozšíření zemních mandlí poměrně široký. Tradičně se čufa pěstuje téměř na celém středomořském pobřeží Evropy a v severní Africe. Existují historické výzkumy, které potvrzují, že zemní mandle byla oblíbená ve starověkém Egyptě již před 4000 lety. V Evropě se začala pěstovat v Itálii a ve Španělsku, poté se rozšířila do dalších zemí. V Rusku se zemní mandle objevila až před 300 lety. Zpočátku se nazývala zimovník, a teprve později získala název jedlý šáchor. Bohužel, po revoluci se na tuto rostlinu na dlouho zapomnělo, i když ve skutečnosti jsou to velmi prospěšné a výživné hlízy.

Tyto „oříšky“ lze konzumovat i v syrovém stavu, ačkoli v evropské kuchyni existuje dost receptů se smaženými a pečenými hlízkami. Také se z nich připravují různé nápoje. Olej v nich obsažený je hojně využíván v kosmetologii.

Složení a kalorická hodnota

Čufa je olejnatá zemní hlízka. Její energetická hodnota je poměrně vysoká: přibližně 609 kcal na 100 g produktu. Zato má vynikající složení, které činí zemní mandle tak prospěšné pro zdraví. V 100 g produktu je tedy obsaženo pouze 13 g sacharidů, téměř 19 g bílkovin a 54 g tuků. Jde přitom o celkově prospěšné tuky, i když by se jimi samozřejmě nemělo přehánět.

Zato zemní mandle obsahuje:

1. Vitamin A, který je poměrně silným antioxidantem, má protizánětlivé vlastnosti a je velmi prospěšný pro zrak.
2. Vitaminy skupiny B, které urychlují metabolické procesy a podporují činnost nervové soustavy.
3. Vitamin C, který je rovněž považován za antioxidant, ale přitom má nejen ochranné a antioxidační vlastnosti, ale také schopnost zlepšovat stav cévních stěn.
4. Bohatá sada makro- a mikroprvků, včetně zinku s jeho protizánětlivými vlastnostmi, pro endokrinní systém nezbytný jód, železo a fosfor zlepšující kognitivní funkce, dále měď, sodík, zinek atd.

Hlízky obsahují draslík nezbytný pro normální činnost srdečního svalu a vápník posilující kosti. Proto se zemní oříšek doporučuje konzumovat starším lidem – pro prevenci osteoporózy a ischemické choroby srdeční.

V hlízkách zemního oříšku jsou také obsaženy esenciální aminokyseliny, škrob a v závislosti na odrůdě 20–27 % oleje, který je svými vlastnostmi velmi podobný olivovému.

Prospěšnost zemního ořechu čufy

Obecná prospěšnost

Prospěšné vlastnosti zemní mandle jsou velmi rozmanité. Přitom je hojně využíván nejen v lidovém léčitelství, ale i ve farmakologii. Zemní mandle má následující vlastnosti:

1. Udržuje organismus v tonusu.
2. Zlepšuje činnost všech svalů.
3. Pomáhá regulovat hladinu triglyceridů a „špatného“ cholesterolu v těle, což umožňuje předcházet různým cévním onemocněním, včetně aterosklerózy a mrtvice.
4. Snižuje riziko tvorby krevních sraženin.
5. Zlepšuje kognitivní schopnosti a příznivě ovlivňuje činnost CNS jako celku.
6. Normalizuje metabolické procesy a odvádí z těla toxiny.
7. Reguluje hladinu glukózy v krvi, a je tak považován za velmi prospěšný pro lidi trpící cukrovkou.

V podstatě každá hlízka zemní mandle je miniaturní oříšek obsahující naprosto vše, co lidský organismus potřebuje pro normální fungování.

Pro ženy

Pro dámy je zemní mandle prospěšná tím, že v období menopauzy dokáže tělu dodat vápník, čímž snižuje riziko vzniku osteoporózy. Protizánětlivé vlastnosti jeho složek rovněž zabraňují rozvoji onemocnění pánevních orgánů.

Pro muže

Pro zástupce silnějšího pohlaví je tato rostlina prospěšná tím, že obsahuje antioxidanty a zinek, tedy složky s protizánětlivými vlastnostmi. To z ní činí vynikající preventivní prostředek proti onemocněním prostaty.

V těhotenství

Má se za to, že zemní mandle lze konzumovat i v těhotenství, protože obsahují zdravé mastné kyseliny a také mnoho vitamínů a minerálů. Je však třeba pamatovat na to, že se jedná o velmi kalorickou potravinu, a lze ji konzumovat jen v malém množství, protože výrazné přibírání na váze je u nastávajících maminek kontraindikováno.

Při kojení

Čufa neobsahuje škodlivé látky, které by mohly pronikat do mateřského mléka a nějak ovlivnit zdraví dítěte. Zároveň obsahuje mnoho esenciálních aminokyselin, vitamínů a minerálů, které pomáhají mladé mamince rychleji se dostat do formy. Proto neexistuje přímý zákaz konzumace zemních mandlí. Je však třeba dbát opatrnosti, protože jakýkoli nový produkt může u dítěte vyvolat alergickou reakci. Proto je nutné vést si stravovací deník a zaznamenávat množství zemních mandlí, které bylo součástí denní stravy, a poté kontrolovat reakci dítěte a zaznamenávat vše neobvyklé – zvýšenou podrážděnost, podráždění kůže.

Pro děti

Má se za to, že zemní mandle jsou pro děti velmi prospěšné, protože obsahují všechny potřebné látky. Je zřejmé, že by se neměly podávat malým dětem, protože jejich trávicí trakt není ještě na takové produkty připraven – stejně jako u běžných ořechů. Takže v malém množství je lze podávat pouze dětem starším 3 let, ale pouze při absenci individuální citlivosti a alergických reakcí.

Při hubnutí

Dieta založená na zemních mandlích není nejlepší nápad, protože se jedná o poměrně kalorickou potravinu. Přidání malého množství čufy do jídelníčku však umožňuje normalizovat hladinu cukru v krvi a zrychlit metabolismus.

Zemní ořech se přidává do tvarohu, jogurtu, zeleninových a ovocných salátů – maximálně však 20–30 g denně. Pak to bude vynikající svačina, která pomůže zásobit tělo všemi bílkovinami a vitamíny i při přísné dietě.

Kromě toho se má za to, že prospěšné látky obsažené v zemních mandlích se lépe vstřebávají, pokud jsou užívány ve formě mléka. Takový nápoj se může stát výbornou snídaní pro ty, kteří drží dietu. K přípravě tohoto léčivého mléka je třeba vzít hlízy zemních mandlí a čištěnou vodu v poměru 1:4. Směs se nechá 24 hodin louhovat, poté se scedí a hlízky zemních mandlí se protřou přes jemné síto. Poté se vzniklá hmota spojí se slitou tekutinou a promíchá se, aby vzniklo pyré. Podle chuti se přidá lžíce medu. Šálek takového mléka lze vypít ke snídani, aby den začal přívalem energie.

Prospěšnost oleje ze zemních mandlí

Olej z čufy (tygřího ořechu) je produkt, který se vyrábí metodou lisování za studena, což umožňuje zachovat maximální možné množství prospěšných látek. Pokud je vše provedeno podle pravidel, produkt splňující vysoké moderní požadavky bude vypadat jako zlatožlutá poloprůhledná kapalina s příjemnou vůní mandlového ořechu.

Svými vlastnostmi je tento olej velmi blízký olivovému. Obsahuje kyselinu olejovou, která patří do skupiny polynenasycených tuků a má schopnost chránit organismus před negativními vlivy vnějšího prostředí. Při pravidelném užívání snižuje hladinu „špatného“ cholesterolu a nahrazuje jej „dobrým“, což má příznivý vliv na kardiovaskulární činnost a funkci mozku.

Olej z tygřího ořechu má tedy následující vlastnosti:

• normalizace činnosti srdce a prevence tvorby krevních sraženin;
• zlepšení vstřebávání vápníku v kostní tkáni;
• udržení ostrosti zraku (je to dáno vysokým obsahem kyseliny linolové);
• posílení imunity;
• normalizace hormonální rovnováhy;
• zvýšení odolnosti vůči stresu;
• zlepšení trávicích procesů.

A k dosažení takového účinku stačí konzumovat pouhých 10 g oleje denně, což je o něco méně než polévková lžíce.

Vysoký obsah vitaminu E posiluje imunitu a příznivě působí na reprodukční orgány. Navíc má jedinečnou schopnost nahrazovat jiné vitaminy, jejichž nedostatek je v těle pozorován.

V kosmetice se olej z čufy široce používá ke zvýšení pružnosti pokožky, ochraně před dehydratací, léčbě prasklin a zánětlivých procesů, zesvětlení a nasycení buněk kyslíkem. Rovněž se věří, že pomáhá odstraňovat projevy ekzému, psoriázy a různých typů dermatitidy. V kráse se používá k posílení vlasů a nehtů. To vše je vysvětleno neobvyklou kombinací dvou faktorů – vysokým obsahem kyseliny olejové a nízkou kyselostí produktu jako celku. Takový olej dlouho nevysychá, proto se přidává do drahých krémů na obličej, mýdel atd.

K hojení prasklin stačí nanést trochu oleje na postižené místo a nechat vsáknout. Proceduru lze opakovat 2–3krát denně.

Pro výživu pokožky se doporučuje nanést malé množství oleje pod oči na půl hodiny. Poté zbytky otřete papírovým ubrouskem. Na jeho základě lze také vyrobit masku s přidáním jojobového oleje a oleje z neroli. Ty se berou v malém množství, doslova 3–6 kapek na 1 polévkovou lžíci oleje z tygřího ořechu. Vše se promíchá, nanese na kůži obličeje masážními pohyby, přičemž se každá linka propracovává několikrát.

Olej z čufy se používá také v kuchyni. Je výhodný tím, že při tepelném zpracování nemění své vlastnosti. Lze jej tedy použít ke smažení pokrmů.

Použití ořechu čufy

Tygří ořech se používá jak v kuchyni, tak v dietologii a kosmetice – dnes se tradiční varianty stále častěji kombinují s inovativním přístupem.

V gastronomii

Využití čufy v kuchyni je překvapivě rozmanité. Již jsme zmínili olej, který se může stát vynikající (a navíc levnější) náhradou olivového oleje.

Kromě toho se z předsmažených a poté rozmixovaných v mixéru a mlýnku na kávu hlíz zemního mandlu připravuje nápoj velmi podobný kakau. A pokud se mleté hlízy znovu opraží nebo propálí v troubě do čokoládové barvy a poté povaří ve vařící vodě, vznikne užitečná a aromatická náhrada kávy.

Čufa se často přidává do pečiva, bonbónů, čokolády, chalvy, aby těmto výrobkům dodala oříškovou příchuť a mandlové aroma. Posypává se jí saláty a dorty, aby byly chutnější a výživnější. Často se zemní mandl dává do hlavních jídel, protože jej lze smažit, vařit v páře, dusit bez újmy na chuti a prospěšných vlastnostech.

Odborníci na výživu často doporučují konzumovat hlízy této rostliny syrové, protože tak rychleji pomáhají zlepšit trávení. Loupání slupky není nutné, stačí je důkladně omýt pod tekoucí vodou. Sušený zemní mandl se často doporučuje rozemlít na mouku. Pak ho lze přidávat do cukrářských výrobků. Teoreticky může nahradit mouku, ale v praxi kvůli tomu, že neobsahuje lepek, může takové pečivo ztrácet tvar. Proto je třeba do mouky ze zemního mandlu přidat určité množství krupice nebo pšeničné mouky. To pomáhá udělat těsto vhodnějším a vzdušnějším.

Níže je uvedeno několik oblíbených receptů:

1. Domácí chalva ze zemního mandlu. Je třeba vzít 1 hrnek sušených hlíz čufy, po 2/3 hrnku hladké mouky a cukru, 1/3 hrnku odtučněného mléka, 3 lžíce olivového nebo slunečnicového oleje. Hlízky nejprve lehce opražte na pánvi, poté rozmixujte v mixéru nebo mlýnku na kávu. Mezitím mouku také trochu opražte, pak smíchejte s mletou čufou, přidejte rostlinný olej, cukr, podle chuti vanilku a skořici. Vše přiveďte k varu a nechte na mírném ohni tři minuty. Poté, co směs mírně vychladne, vytvarujte z ní cihličky – k tomu můžete použít formičky.
2. Káva ze zemního mandlu. K tomu je třeba nejprve propálit hlízky čufy v troubě vyhřáté na teplotu 150 stupňů, ne více. Celý postup trvá 10–15 minut, ale rostlinný materiál je třeba neustále míchat. Poté je třeba počkat, až vychladne, a v mlýnku na kávu jej rozemlít na prášek. Připravuje se stejně jako běžná káva – 1 lžička prášku na hrnek vařící vody.
3. «Oříškové máslo» lze použít stejně jako arašídové. Ale bude to o něco složitější dezert. K jeho přípravě je třeba vzít 50 g suchých «oříšků» a rozemlít je v mlýnku na kávu nebo mixéru na mouku. K nim přidat 100 g měkkého másla, 1 lžíci moučkového cukru a stejné množství kakaového prášku a vše smíchat. Tato pasta se může použít jako náplň do různého pečiva. Ale pokud ji natřete na krekr nebo sušenku, bude také velmi chutná.
4. V zemích Středomoří se z tygřích ořechů připravuje osvěžující nápoj oršád. K tomu budete potřebovat 250 g těchto oříšků na 1 litr vody a 5 lžic cukru. Pro příjemnou chuť a vůni je také vhodné přidat citronovou kůru a skořici. Čufu je předem třeba namočit přes noc. Ráno oříšky sceďte na cedníku, nechte vodu okapat, samotné hlízy vložte do mísy mixéru, přidejte sklenici čisté vody a rozmixujte oříšky na homogenní hmotu. To bude základ nápoje, který je třeba přelít do samostatné nádoby, přidat zbývající vodu a nechat louhovat 3 hodiny. Poté se doporučuje nálev přecedit přes jemné síto nebo složenou gázu, přidat cukr, kůru a skořici, a v horku i pár kostek ledu.

V medicíně

V dietetice je tento produkt součástí stravy těch, kteří trpí celiakií, tedy nesnášenlivostí lepku. Přitom hlízy rostliny mají nejen vysokou kalorickou hodnotu, ale i vysokou nutriční hodnotu, takže budou alternativou k těm obilovinám, z nichž většina právě lepek obsahuje. Také se věří, že tygří ořech nabíjí organismus energií, zlepšuje náladu, blahodárně působí na činnost mozku, zvyšuje imunitu a fyzickou odolnost.

V lidovém léčitelství se čufa používá následujícím způsobem:

1. Čerstvé hlízy se jedí v malém množství třikrát denně.
2. Suchou naťí rostliny se plní polštáře, aby se zbavili nespavosti.
3. Odvar z tygřích ořechů (1 lžíce sušených listů na sklenici vroucí vody) je výborným uklidňujícím prostředkem. Předpokládá se, že pomáhá při nespavosti a bolesti zubů.
4. Nálev z listů (stejný poměr – 1 lžíce na sklenici vroucí vody, pouze je třeba nechat louhovat 30 minut) se používá jako celkové posilující prostředek a pro zvýšení imunity.
5. Syrové hlízy pomáhají očistit organismus od toxinů a zlepšit trávení.
6. Práškem ze sušených hlíz se léčí krvácivost a zánět dásní.
7. Prášek se také užívá při cukrovce ke snížení hladiny glukózy. Dávkování – 60 mg prášku na každý kilogram tělesné hmotnosti.
8. Odvar z tygřích ořechů s pomerančovou kůrou pomáhá léčit uretritidu a s ní spojené bolestivé močení.
9. Koupele na bázi odvaru pomáhají léčit gynekologická onemocnění.

Za nejúčinnější prostředek je považována alkoholová tinktura (1 lžíce suroviny na 0,25 l vodky), které se připisuje doslova okamžitý výsledek. Tato tinktura je užitečná při infekčních onemocněních, může zmírnit zánět.

Zajímavé je, že v dávných dobách se věřilo, že tygří ořech odpuzuje od domu zlé síly. Modernější městské legendy tvrdí, že čufa zlepšuje energii místa. To jsou ale jen pěkné pohádky, zatímco výše popsané lidové prostředky prošly praktickou zkouškou a jejich vlastnosti jsou potvrzeny vědeckými výzkumy.

Škodlivost a kontraindikace

V zásadě je chufa natolik prospěšná, že nemá prakticky žádné kontraindikace. Nicméně lidé se sklonem k obezitě by ji měli konzumovat opatrně, protože se jedná o velmi kalorickou potravinu. Navíc kvůli vysokému obsahu mastných kyselin by se neměla konzumovat při akutních formách onemocnění jater.

Jak pěstovat zemní ořech

Chufa je velmi nenáročná rostlina. Při mírně vlhké půdě a absenci vedra můžete počítat s vynikající úrodou. Dokonce se to zdá paradoxní, proč rostlina pocházející z Afriky nemá ráda vedro, ale ve skutečnosti je pro ni optimální teplota do +22–23°C.

Přitom je třeba mít na paměti, že vegetační období rostliny je dlouhé, v průměru činí 150–180 dní, proto je nejlepší pěstovat chufu ze sazenic a do půdy ji přesazovat až koncem května.

Péče o chufu není nijak náročná. Zalévat ji je třeba pouze v případě sucha, aby nedošlo k uhnívání kořenů. Hnojení by se mělo provádět nejvýše 2–3krát za léto, protože hrozí riziko silného růstu zelené hmoty při malém množství hlíz.

Výhody této rostliny spočívají také v tom, že není jen jedlá, ale také velmi dekorativní. Pokud se takové keříčky vysadí do řady, lze vytvořit krásný jasně zelený lem. Dnes se tato rostlina obecně hojně využívá v krajinářském designu.

Jak vybírat a skladovat

Dnes není nutné pěstovat chufu na vlastní zahradě. Stačí ji koupit v některém z internetových obchodů nebo se pokusit najít ve velkém supermarketu. Chufu prodávají také v zahradních centrech, ale většinou jako sadbu. Takže je lepší hledat spíše zralé plody. Měly by být dostatečně pevné, pružné, mít kulatý tvar a slupku bez poškození.

Chufu lze vypěstovat samostatně. V tom případě je třeba hlízy sbírat koncem září. Správným příznakem, že je na to čas, je žloutnutí listů a jejich usychání. Není třeba spěchat – čím později sklizeň začne, tím lépe hlízy stihnou dozrát a tím více prospěšných látek se v nich nahromadí. Ale ani s tím nelze otálet. Sklizeň je třeba provádět za suchého počasí, takže se dělá před dešti a mrazy.

Hlízy chufy se vytahují i s kořínky, očistí od přilehlé hlíny, položí na kovovou síť a polijí vodou, aby se smyly zbytky zeminy. Poté se chufa nechá usušit, ale ne na slunci, nýbrž pod přístřeškem – jen tak lze těmto hlízám zajistit dostatečně dlouhou dobu skladování.

Sušená chufa se skladuje ve sklepě, ale je třeba dbát na to, aby tam byla normální vlhkost a aby ji nepoškodili hlodavci. Určité množství hlíz lze skladovat i v kuchyni nebo v pomocné místnosti chráněné před slunečními paprsky. Úrodu je třeba uchovávat v kartonové krabici nebo překližkové bedně. Ale i při dodržení všech podmínek nevydrží déle než dva roky.

Zajímavosti

Vědci zjistili, že zemní mandle byla známa předkům člověka již přibližně před 2 miliony let. Tyto hlízy byly nalezeny při vykopávkách egyptských hrobek. Čufa se pěstovala na území Súdánu a Maroka. Do Evropy tuto plodinu přivezli Arabové v období maurské nadvlády.

Fotografie zemního ořechu čufa