Vrbina: léčivé vlastnosti a kontraindikace

Svůj název získala bylina vrbina proto, že její listy jsou velmi podobné vrbě. Lidově se jí také říká ranová bylina, luční čaj, hadí kořen, mincovník.

Chemické složení

Výzkumy prokázaly, že chemické složení vrbiny obsahuje mnoho látek prospěšných lidskému organismu.

Třísloviny, taniny a flavonoidy jsou známé svými protizánětlivými vlastnostmi a schopností hojit rány. Taniny, organické kyseliny (askorbová, křemičitá, chlorogenová, kávová), laktony a saponiny normalizují trávení a uvádějí do pořádku gastrointestinální trakt.

Vitaminy obsažené v rostlině zvyšují imunitní síly organismu a jeho schopnost odolávat bakteriálním a virovým infekcím. Zvláště vysoké jsou tyto schopnosti u vitaminu C, který se ve vrbine nachází ve velkém množství během jejího kvetení. Kromě toho vitaminy, stejně jako celý komplex dalších látek obsažených ve vrbine, plní antioxidační funkci, včetně minerálů a antokyanů. Díky jejich přítomnosti se zlepšuje metabolismus.

Již zmíněné antokyany a flavonoidy mají ještě jednu důležitou roli – mají schopnost zvyšovat elasticitu cévních stěn a bránit usazování cholesterolu na nich. Konkrétně za to zodpovídají flavonoidy kempferol a kvercetin, dále jeho glykosid rutin (nebo vitamin P) a další složka vrbiny – křemík.

Širokým spektrem účinků disponuje arginin obsažený v rostlině. Je schopen regenerovat tkáně, podporovat čištění ledvin a jater, činnost nervové a kardiovaskulární soustavy, stimulovat syntézu inzulinu.

Jak vypadá a kde roste

Vrbina je bylina, která může být jednoletá, dvouletá i vytrvalá. Dokáže dorůst až 2 m výšky a dlouho – až dva a půl měsíce – kvést žlutými květy uspořádanými do vysokých latovitých květenství, díky čemuž získala v lidu další přezdívku – žlutohlávek.

Ve skutečnosti se vrbina může vyskytovat nejen se žlutými, ale také s bílými nebo narůžovělými květy, ale nejčastěji jsou právě žluté. Každý jednotlivý květ je tvarově podobný zvonku s pěti zoubky a stejným počtem tyčinek ukrytých v něm.

Vrbina kvete od června do srpna, poté v srpnu až září dozrávají plody – tobolky vejčitého nebo kulovitého tvaru.

Listy rostliny mohou být protáhlé, kopinaté, s rovnými celistvými okraji, vejčitého tvaru. Jsou umístěny na stonku proti sobě – ve dvojicích, po třech i dokonce po čtyřech. Horní povrch listů je hladký, spodní chlupatý. Lodyhy jsou většinou rovné, vzpřímené, nahoře mírně rozvětvené. Existují však i druhy s plazivými lodyhami.

Většina zástupců vrbin roste na území severní polokoule, největší druhová rozmanitost se vyskytuje v severoamerických regionech a v zemích východní Asie. Některé druhy však snášejí přírodní podmínky jižní polokoule: rostou v zemích Jižní Ameriky a zaujímají plochy na jihu Afriky. Velmi rozšířená je vrbina na území Běloruska. V Rusku lze nalézt 8 druhů této rostliny, usazuje se po celém území země, hlavně tam, kde je mírné podnebí, i když její porosty byly zaznamenány na Kavkaze a na Krymu.

Vrbina preferuje růst na slunných vlhkých místech: podél řek, kolem jezer a rybníků, na dobře zavlažovaných, ale ne bažinatých loukách, na okrajích lesních pásů. Půda jí vyhovuje rašelinná, v příznivých podmínkách se vrbina rychle šíří a může se stát agresorem, zabírajícím nová území.

Díky efektnímu vzhledu, dlouhé době kvetení a nenáročnosti si získala oblibu u zahrádkářů, kteří jí s radostí zdobí své zahradní pozemky.

Druhy

Dnes se počítá téměř 150 druhů vrbiny, včetně přírodních a pěstovaných.

Nejrozšířenější a nejvíce používaný pro léčebné účely je vrbina obecná. Roste v Evropě, asijských zemích, Rusku a na severu Afriky. Má ráda vlhkou půdu, nebojí se stagnace vody v půdě, zahrádkáři ji dokonce přizpůsobili pěstování v malých zahradních jezírkách, vysazují ji do hloubky asi 10 cm. Vyznačuje se kopinatými listy, dorůstá výšky až 1 m. Tento druh vrbiny je mezi včelaři považován za dobrý medonosný zdroj.

Vrbina hajní ve volné přírodě roste v Evropě. Roste kolem rybníků a jezer, podél řek a dokonce stoupá do hor a vyskytuje se v subalpínském pásmu. Tento druh nedorůstá výše než 30 cm a jeho listy jsou mnohem širší a větší než u vrbiny obecné. Květy nejsou uspořádány v květenstvích, ale jednotlivě a vyznačují se přítomností vysokých stopek. Měsíc začátku kvetení vrbiny hajní je květen.

Vrbina hroznovitá (neboli kizljak) preferuje usazování přímo ve vodě, blízko břehu nebo na samém kraji břehu. Dorůstá výšky až 60 cm. Tyčinky jsou tak dlouhé, že trčí z kalichu, proto květy vypadají chlupatě.

Vrbina tečkovaná je typický obyvatel lesnatých oblastí západní a střední Evropy. Její listy mají tvar širokého kopí. Kvete poměrně krátce – asi měsíc. U vrbiny tečkované existují dva nejoblíbenější kultivary – Alexandr a Zlatý Alexandr. Oba se vyznačují lemováním na okraji listu: u prvního kultivaru je bílé, u druhého zlatavé.

Vrbina hustokvětá pochází z Číny a byla zahradníky zavlečena do jiných oblastí. Za datum jejího objevu se považuje rok 1992, kdy se o ní objevily první zmínky. Má velmi krásné květy – žluté s červenou skvrnou. Listy vrbiny hustokvěté jsou velmi šťavnaté, bohaté, jasně zelené. Největší zájem pěstitelů vzbuzují její následující odrůdy:

1. Lisi – vyznačuje se kulovitými květenstvími.
2. Outback Sunset – pro tuto odrůdu je charakteristický žlutý pruh na tmavě zelených listech.
3. Persian Carpet – jeho zelené listy jsou protkány červenými žilkami.
4. Persian Chocolate – tato odrůda má purpurové listy, na podzim neodumírají.

Vrbina konvalinková (neboli klejnovitá) přirozeně roste v Přímořském kraji v Rusku. Své jméno získala díky vnější podobnosti oddenku s oddenkem konvalinky. Lodyhy dorůstají pouze do 20 cm, na jejich koncích jsou stejně dlouhá klasovitá květenství složená z drobných čistě bílých květů. Vrbina konvalinková kvete pozdě, v posledních dnech června, a kvete pouze 2 až 3 týdny. V 90. letech se tento druh stal častým hostem na zahrádkách. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito odrůdami:

1. Lady Jane – celková výška rostliny (včetně květenství) může dosahovat 60–90 cm.
2. Geisha – je to panašovaná odrůda, její listy jsou na okrajích lemovány pruhem béžově krémové barvy.

Vrbina penízková – v Japonsku, v zemích severoamerického kontinentu a Evropy roste na okrajích bažin, řek nebo jezer, na zaplavovaných loukách, ale snáší zastínění v hájích. Je to vytrvalá půdopokryvná rostlina s poléhavými lodyhami. Délka lodyh je malá – asi 30 cm. Doba jejího kvetení zcela závisí na tom, kolik slunce na rostlinu dopadá: na dobře osvětlených stanovištích se květy otevírají od konce května, na zastíněných později. Nejrozšířenější odrůda je Aurea, vyznačuje se nazelenale žlutými listy.

Vrbina nachová (brvitá) – pochází ze Severní Ameriky, ale pěstuje se i v Rusku. Je to krásná rostlina vysoká nejvýše půl metru. Má neobyčejně krásné listy – široké, vínově červené barvy. Kvete pozdě – v srpnu.

Vlastí vrbiny černopurpurové je Řecko. Své jméno získala díky klasovitým květenstvím složeným z drobných květů sytě tmavě vínové barvy. Nejrozšířenější pěstovanou odrůdou je Beaujolais. Začíná těšit majitele květy od konce července.

Vrbina pomíjivá roste v Evropě, v jejích jihozápadních oblastech. Rostlina se vyznačuje mrazuvzdorností, rychlým růstem a může dosáhnout výšky 1 m. Je to jedna z nejstarších pěstovaných rostlin, v zahradách se pěstuje od 19. století.

Sběr a skladování

Vrbina se sbírá, když kvete. Počasí k tomu je třeba volit suché a slunečné, denní dobu – kolem poledne, když rosa opadla. Raději neberte rostliny v blízkosti silnic nebo sídel. Abyste neměli pochybnosti o ekologické čistotě suroviny, vydejte se na okraj lesa, na louky, k jezeru nebo k lomu.

Pro léčebné účely se hodí veškerá zeleň rostliny. Proto se zahradnickými nůžkami, ostrým nožem nebo dokonce srpem, jaký používaly ještě babičky, odřezává stonek asi 5–6 cm od země. Poté se bylinky přebírají, pečlivě odstraňují suché, potrhané, sežrané hmyzem nebo ztmavlé části, načež se nakrájejí na malé kousky dlouhé 5 až 7 cm a umyjí. Umytý materiál se rozloží na čistý papír nebo gázu ve stínu na průvanu. Teplota vzduchu přitom musí být nejméně 24–25 stupňů, jinak bylinka neuschne, ale shnije. Pokud je chladné počasí, je lepší sušit vrbinu v elektrické sušičce.

Hotový suchý materiál se rozloží do kartonových krabic, papírových sáčků nebo pytlíčků z bavlněné látky. V této podobě může léčivá rostlina vydržet skladována až dva roky.

Lze připravit šťávu z vrbiny. Po umytí zeleně nechat z ní okapat vodu, poté v mixéru rozmixovat na kaši a vymačkat přes gázu složenou na 4–6 vrstev. Šťávu lze uložit do lednice, ale déle než dva měsíce se tam neuchová, zatímco v mrazáku zůstane prospěšná po několik let.

Léčivé vlastnosti vrbiny

Bylo zjištěno, že léčivé prostředky připravené z vrbiny příznivě působí na krevní oběh tím, že činí cévy pružnějšími a nedovolují na nich usazovat cholesterolové plaky, a pomáhají udržovat pod kontrolou průchodnost cév.

Přípravky na bázi léčivé rostliny (a dokonce i jednoduše rozemletý na prášek suchý materiál) jsou doporučovány při řezných ranách, popáleninách, odřeninách, protože mají hemostatické, hojivé a svíravé účinky. Svíravý účinek se využívá také při léčbě průjmu.

Choleretické a protikřečové vlastnosti léčivé rostliny jsou použitelné pro uvedení do pořádku funkce jater, žlučových cest a trávicího traktu. K těmto účelům se častěji používá nikoli zelená část rostliny, ale oddenky. V těchto případech pomáhají i analgetické schopnosti vrbiny. S její pomocí se tiší také bolavé klouby – obklady, zábaly a aplikace se přikládají při revmatismu, úrazech, pohmožděninách, podvrtnutích a vykloubeních.

Kromě toho má vrbina antiseptické vlastnosti, proto lze přípravky z ní použít k léčbě vlhkého kašle, kloktání při angíně, a také k odstranění stomatologických problémů – ranky a vřídky při stomatitidě. Nálevy a odvary nejen léčí zánětlivé procesy, ale také odstraňují nepříjemný zápach z úst. Antiseptické a hemostatické vlastnosti rostliny se využívají i v gynekologii.

Přítomnost velkého množství vitaminu C pomáhá lidskému organismu rychleji se zotavit nejen po nachlazení a akutních respiračních virových infekcích, ale také dodává sílu po dlouhodobých vyčerpávajících vnitřních nemocech, odstraňuje slabost a zlepšuje náladu. Vitamin C dobře předchází kurdějím a také vrbina může být použita k léčbě počátečních stádií tohoto onemocnění.

Vrbina v lidovém léčitelství

Vrbina je již od dávných dob používána představiteli tibetské a čínské medicíny, kteří přejímají od svých nejmoudřejších předchůdců hluboké a dávné tradice léčení. Samozřejmě pro své léčivé směsi používají ty vzácné druhy rostliny, které rostou v jejich oblastech.

Ale i v naší zemi lidoví léčitelé znají léčbu bylinami, v jejich arzenálu je vrbina obecná. Ta je nejrozšířenější po celém světě, ale léčebný účinek z jejího použití není o nic horší.

Lidová medicína se naučila léčit pomocí vrbiny moučnivku, revmatismus, zbavovat ekzému a dermatitidy, hojit zevní hnisavé rány, škrábance, popáleniny, zastavovat krvácení, zmírňovat bolesti kloubů, pomáhat při stomatitidě a parodontóze, zlepšovat trávicí proces. Je zaznamenáno, že tato léčivá rostlina zmírňuje bolest a otoky při bodnutí hmyzem a řeší ještě mnoho dalších problémů: uklidňuje rozbouřené nervy a pomáhá normalizovat spánek, snižovat krevní tlak, zvedá náladu a posiluje imunitu.

Léčitelé předepisují odvary, nálevy a tinktury, čerstvě vymačkanou šťávu z vrbiny, při nachlazení doporučují čaj. Všechny tyto lékové formy jsou dobré – každá pro určité onemocnění. Hlavní je nezapomenout před začátkem užívání prostředků konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Při zánětu spojivek

Vymačkejte 2 lžíce šťávy, rozřeďte ji převařenou vodou ve stejném množství a kapejte do obou očí 2krát denně, dokud nenastane uzdravení. Těmito kapkami lze léčit i ucpaný nos při nachlazení.

Pro čištění jater

Abychom očistili játra, zbavili se toxinů a odpadních látek, je třeba připravit tinkturu na vodce: 2 velké polévkové lžíce s vrchem bylinky smíchejte se sklenicí kvalitní vodky a nechte louhovat v tmavé skleněné nádobě 7 až 10 dní. Přeceďte a pijte před obědem a večeří, nakapejte 20 kapek do skleničky a dolijte vodou až po okraj.

Proti hepatitidě a nemocem jater

Je třeba připravit extrakt z 50 g usušených oddenků. Nechte 2 týdny louhovat v 500 ml kvalitní, osvědčené vodky v tmavé chladné místnosti. Užívejte až 10 dní před snídaní, obědem a večeří po 20 kapkách, které rozřeďte v 50 ml vody.

Při problematickém trávení

Pro odstranění potíží s trávením, ulehčení žaludečních potíží a zbavení se zácpy léčitelé předepisují nálev. Sušenou bylinu (asi lžičku) zalijte 250 ml vroucí vody a nechte pod pokličkou 50–60 minut. Pijte jednorázově – 50 ml denně. Tento prostředek pomáhá také při anémii, artritidě a jako výplach při stomatitidě, gingivitidě a parodontóze.

Čaj při nachlazení

Tento čaj lze pít, ale také je jím užitečné při angíně kloktat. 60 g suché naťe rostliny spařte litrem právě převařené vody a nechte louhovat jako běžný čaj.

Pro zlepšení krevního toku

Tento prostředek zlepšuje cévy a slouží jako prevence aterosklerózy. Je třeba rozemlít v mlýnku na kávu 10 g sušeného oddenku verbejníku, zalít v termosce 250 ml vroucí vody a nechat 40–45 minut vyluhovat. Scedit a pít 2 týdny 50–70 ml před každým jídlem. Lze namočit hustou bavlněnou látku do teplého léčivého nálevu a přiložit na kůži postiženou ekzémem nebo dermatitidou. Opakujte proceduru ráno a večer.

Proti vlhkému kašli

2 polévkové lžíce sušené natě verbejníku spařit 500 ml vroucí vody a nechat vyluhovat 20–25 minut. Najednou vypít sklenici nálevu, přidat lžíci medu. Užívat nejlépe večer před spaním.

Proti výronům a artritidě

Natrhat čerstvé listy verbejníku, opláchnout je a rozmixovat v mixéru. Vzniklou kaši nanést na bavlněnou látku a přiložit na 30–40 minut na bolavý kloub. Tento prostředek pomáhá ulevit při artritidě, revmatismu, pohmožděninách a podvrtnutích.

Proti kandidóze

Připravte směs na výplach: nechte louhovat ve vodní lázni 20–25 minut 2 polévkové lžíce sušené byliny verbejníku zalité 500 ml vroucí vody. Scedit a provádět výplach při sooru dvakrát denně. Léčebná kúra – jeden týden. Prostředek připravený podle tohoto receptu je účinný proti otokům, pokud se pije 4 až 5krát denně nezávisle na jídle.

Pro zastavení krvácení

Pro snížení menstruačního krvácení pomáhá nálev připravený z polévkové lžíce sušených listů verbejníku a malé sklenice vroucí vody, kterou je třeba rostlinu zalít a nechat 6 hodin louhovat. Scedit a vypít vzniklý nálev ve dvou dávkách – ráno a večer. Užívat po dobu jednoho týdne.

Proti bolesti hlavy

Při nachlazení nebo chřipce často trápí bolest hlavy. Abyste se jí zbavili, je třeba připravit směs ze 2 polévkových lžic sušeného verbejníku, heřmánku lékárenského a rozmarýnu. Byliny promíchat a zalít 400 ml vroucí vody. Užívat po vychladnutí a scezení. Vzniklý nálev rozdělit na 2 porce – pro denní a večerní užití.

Druhy léčivých přípravků

Pro použití verbejníku jako léčivého prostředku lze připravit nálevy, oční kapky a nosní kapky, odvary, tinktury a uvařit čaj. Lze také jednoduše posypat řezné rány, odřeniny a popáleniny sušeným a rozdrceným na prášek léčivým materiálem.

Nálev

Samostatně si doma můžete připravit nálev z verbejníku. K tomu v malém hrnci nebo hrnečku s pokličkou zalijte 0,5 l vroucí vody 2 vrchovaté polévkové lžíce suché byliny. Nechte hodinu louhovat, poté sceďte a pijte. Pokud trápí kašel, bolí hlava, užívejte nálev po polévkové lžíci třikrát denně. Tento prostředek pomáhá také při odstraňování zácpy, při skorbutu a anémii.

Tinktura

Pro obnovení sil po delší nemoci si můžete vzít tinkturu na vodce. K tomu nasypte 2 lžíce čerstvé natě vrbiny do lahve z tmavého skla, zalijte 200 ml kvalitní vodky, dobře uzavřete a uložte do skříně, daleko od slunečních paprsků. Láhev čas od času vyjměte a protřepejte. Po týdnu ji vyjměte ze skříně, přeceďte a pijte čtyřikrát denně, přičemž najednou užívejte 15–20 kapek.

Je užitečné touto tinkturou omývat špinavé rány nebo odřeniny.

Odvar

K přípravě odvaru z vrbiny je třeba zalít suchou vrbinu vroucí vodou. Na 40 g léčivé suroviny vezměte 400 ml tekutiny. Nechte půl hodiny pařit ve vodní lázni. Sundejte, ochlaďte na pokojovou teplotu a přeceďte. Pijte 100 ml před snídaní a večeří. Pomáhá posílit imunitu, utišit kašel a zbavit se bolesti hlavy.

S teplým odvarem můžete dělat obklady, pokud vás bolí klouby nebo pohmožděná ruka či noha. Přiložte na 3 hodiny na bolavé místo a zateplete šálou nebo vlněným šátkem.

Použití v kosmetologii

Protože vrbina má antiseptické a hojivé vlastnosti, lze s její pomocí zmírňovat různá zánětlivá onemocnění kůže. Přípravky na bázi této užitečné rostliny mohou také zvlhčit pokožku, učinit ji zdravější a přitažlivější. Jsou prospěšné i pro vlasy, protože s jejich pomocí můžete vlasy posílit a zbavit se vypadávání. Prostředky z vrbiny stimulují růst vlasů, a pokud je používáte systematicky, můžete dosáhnout, že kadeře budou krásné a lesklé. K těmto účelům se nejčastěji používá odvar nebo nálev. Do běžně používaného kondicionéru na vlasy můžete přidat 2–3 kapky šťávy vymačkané z byliny. Účinek bude patrný již po třetím nebo čtvrtém mytí vlasů.

Tonikum na obličej

K přípravě tonika je třeba nejprve udělat nálev: 2/3 polévkové lžíce rozdrcené suché byliny vrbiny zalijte 200 ml horké vody. Směs nechte louhovat, dokud nedosáhne pokojové teploty. Nálev přeceďte a večer před spaním si jím otírejte obličej. Pomáhá při hnisavých zánětech, vyrážce a podráždění.

Léčivé kostičky

Šťávu vymačkanou z natě vrbiny zřeďte vodou: na jeden díl šťávy vezměte 5 dílů převařené vody. Promíchejte, nalijte do formiček na led a uložte do mrazáku. Používejte k otírání obličeje podle potřeby. Pleť se nasytí vitamíny a pleť se zlepší.

Oplach na vlasy

Připravte odvar z vrbiny: do kastrolu zalijte půl litrem vroucí vody 2 lžíce byliny – suché nebo čerstvě utržené. Postavte na půl hodiny do vodní lázně, sejměte a počkejte, až vychladne na pokojovou teplotu. Přeceďte a zřeďte vzniklý odvar vodou v poměru 1:1. Umyjte si vlasy šamponem, smyjte ho a opláchněte vlasy léčivým nálevem z vrbiny.

Kontraindikace k použití

Jako každá léčivá rostlina má i vrbina řadu omezení. Neměli by ji užívat lidé trpící křečovými žilami, trombózou, ani ti, kteří mají zvýšenou srážlivost krve. Pacientům s vysokým krevním tlakem a sklerózou cév jsou přípravky na jejím základě zakázány.

Kromě toho je zcela možná individuální nesnášenlivost rostliny.

Než začnete užívat léčivé přípravky z vrbiny, musíte se o tom rozhodně poradit se svým ošetřujícím lékařem a získat od něj příslušná doporučení.

Foto vrbiny